Ambiciózní saúdskoarabské město budoucnosti je v problémech

Město NEOM se mělo stát pýchou Saudské Arábie. Ale na místě, kde měly vyrůstat supermoderní domy, jsou stále jen písek a kameny. Podle novinářů je projekt v ohrožení.

Měl to být nový div světa, oáza modernity uprostřed pouště, ukázka globální síly Saudské Arábie. Město NEOM mělo být jednou sídlem devíti milionů lidí, kteří měli proměnit neúrodný písek v nové Silicon Valley. Už roku 2030 tam mělo žít 1,2 milionu lidí. Jenže podle informací deníku Financial Times (FT) se projekt potýká s problémy a zřejmě se ocitl na pokraji kolapsu.

Velká myšlenka na velké město

Záměry byly velkolepé. Když byl projekt NEOM poprvé roku 2017 představený, měl se stát utopií 21. století – metropolí bez aut, která by se stala „tím nejpříjemnějším městem k životu“.

NEOM byl koncipován jako rozsáhlá série fantastických urbanistických projektů rozprostřených podél pobřeží Rudého moře. Základem měl být jediný dlouhý dům, stavba nazvaná The Line dlouhá 170 kilometrů a široká jen 200 metrů.

Areál měl být ze sta procent poháněný obnovitelnou energií, zejména ze solárních zdrojů. Na propagačním videu slibovali autoři projektu také kontrolované a příjemné „celoroční mírné mikroklima s přirozenou ventilací“.

Příliš velké cíle

Podle FT se ale ukázaly tyto cíle být až příliš velkými a nerealistickými. The Line se totiž vyznačoval celou řadou bizarních architektonických prvků, které nebylo možné s existujícími technologiemi realizovat. Jedním z takových prvků je převrácená budova, přezdívaná „lustr“, která má viset nad „bránou“ do města, přístavem.

Jak architekti pracovali na plánech, lustr se začal jevit jako nereálný. Jeden z nich si vzpomněl, jak varoval Tareka Qaddumiho, výkonného ředitele The Line, před obtížností zavěšení třicetipatrové budovy vzhůru nohama na mostě ve výšce stovek metrů. „Uvědomujete si, že se Země otáčí? A že vysoké věže se kývají?“ řekl podle Financial Times. Lustr by se pak podle výpočtů mohl začít pohybovat jako takzvané Foucaultovo kyvadlo, nabrat rychlost a nakonec se utrhnout a zřítit do přístavu pod ním.

Projekt si zatím vyžádal už nejméně 50 miliard dolarů, ale zatím v poušti nic nevyrostlo. Jsou v ní doposud jen krátery, příkopy a piloty, tedy základy, na nichž by jednou měly vyrůst stavby. Vedení projektu NEOM už podle FT původně plánované rozměry značně omezilo, ale stále v něm plánuje pokračovat. A věří tomu, že se stane místem, které by mohlo změnit způsob, jak lidstvo přistupuje k životu.

Podle Financial Times ale lidé, kteří se na projektu osobně podílejí, ani zdaleka tak optimističtí nejsou. Je podle nich jen otázkou času, než bude projekt prohlášen za mrtvý. Velká část je sice podle nich realizovatelná technicky, ale nedává smysl ekonomicky: nedaří se přesvědčit investory, aby do NEOM i nadále posílali peníze. A zpomalování plánů vede k další nedůvěře investorů.

Stavební práce v NEOM se opravdu zpomalily; jediným místem, kde se pracuje i nadále stejným tempem je pouštní lyžařské středisko Trojena, kde se mají odehrávat Asijské zimní hry v roce 2029. Deník tvrdí, že zaměstnanci si myslí, že projekt brzy skončí, hledá se jen cesta, jak to udělat důstojně a bez skandálu. Podle FT by ale skončení projektu mohlo vážně poškodit značku Saúdské Arábie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...