Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.

Rané změny spojené s Alzheimerem se dají jen obtížné odhalit, protože jsou pomalé a postupné. Snadno se zamění s jinými problémy, stresem nebo běžnými životními proměnami.

„Jazyk nabízí jedinečný vhled do kognitivních změn. Slova, která volíme, rozmanitost našeho slovníku a způsob, jakým strukturujeme popis, jsou úzce spojeny s funkcí mozku. I malé změny v používání jazyka mohou odrážet neurologické změny,“ vysvětlují autoři výzkumu v komentáři, který vydali na popularizačním webu The Conversation.

Pratchettovo dílo je natolik bohaté, že pro vědce představuje dokonalý studijní materiál – jen jeho nejslavnější série Úžasná Zeměplocha má jedenačtyřicet knih.

Jazyk odráží stav duše

A právě na to, jak se mění rozmanitost slov v sérii o Zeměploše, se vědci zaměřili. Zvláštní pozornost věnovali přídavným jménům, která dodávají próze strukturu, barvu a také emocionální hloubku. „V pozdějších Pratchettových románech došlo k jasnému a statisticky významnému poklesu rozmanitosti používaných adjektiv. Bohatost popisného jazyka se postupně zužovala,“ konstatují.

Tyto změny byly zpočátku tak drobné, že si jich nevšimli ani čtenáři, ani kritika. Zaznamenaly ji jen detailní lingvistické analýzy.

První významný pokles se objevil v románu Poslední kontinent, který byl vydán téměř deset let předtím, než Pratchett dostal oficiální diagnózu. To naznačuje, že „preklinická fáze“ demence – období, během kterého už v mozku dochází ke změnám souvisejícím s onemocněním – mohla začít již mnoho let předtím, bez zjevných vnějších příznaků.

Podle autorů má tento objev možné důsledky, které daleko přesahují „pouhou“ jazykovou nebo literární analýzu. Vědci naznačují, že by se tato metoda mohla více využívat ve včasném rozpoznání Alzheimerovy choroby – byť přiznávají, že to není a z principu nemůže být diagnostický nástroj, protože nefunguje u všech stejně. Dala by se ale využít v kombinaci s dalšími metodami, jako jsou IQ testy, skenování mozku a dalšími.

Její hlavní výhodou je, jak je levná a jak snadno se k ní dají použít moderní technologie, které mohou procházet obrovské množství písemných dat, která dnes po sobě každý zanechává v kyberprostoru. Kdyby se využívala více, dala by se nemoc odhalit mnohem dříve a s ohroženými by pak šlo pracovat, doporučují autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...