Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.

Rané změny spojené s Alzheimerem se dají jen obtížné odhalit, protože jsou pomalé a postupné. Snadno se zamění s jinými problémy, stresem nebo běžnými životními proměnami.

„Jazyk nabízí jedinečný vhled do kognitivních změn. Slova, která volíme, rozmanitost našeho slovníku a způsob, jakým strukturujeme popis, jsou úzce spojeny s funkcí mozku. I malé změny v používání jazyka mohou odrážet neurologické změny,“ vysvětlují autoři výzkumu v komentáři, který vydali na popularizačním webu The Conversation.

Pratchettovo dílo je natolik bohaté, že pro vědce představuje dokonalý studijní materiál – jen jeho nejslavnější série Úžasná Zeměplocha má jedenačtyřicet knih.

Jazyk odráží stav duše

A právě na to, jak se mění rozmanitost slov v sérii o Zeměploše, se vědci zaměřili. Zvláštní pozornost věnovali přídavným jménům, která dodávají próze strukturu, barvu a také emocionální hloubku. „V pozdějších Pratchettových románech došlo k jasnému a statisticky významnému poklesu rozmanitosti používaných adjektiv. Bohatost popisného jazyka se postupně zužovala,“ konstatují.

Tyto změny byly zpočátku tak drobné, že si jich nevšimli ani čtenáři, ani kritika. Zaznamenaly ji jen detailní lingvistické analýzy.

První významný pokles se objevil v románu Poslední kontinent, který byl vydán téměř deset let předtím, než Pratchett dostal oficiální diagnózu. To naznačuje, že „preklinická fáze“ demence – období, během kterého už v mozku dochází ke změnám souvisejícím s onemocněním – mohla začít již mnoho let předtím, bez zjevných vnějších příznaků.

Podle autorů má tento objev možné důsledky, které daleko přesahují „pouhou“ jazykovou nebo literární analýzu. Vědci naznačují, že by se tato metoda mohla více využívat ve včasném rozpoznání Alzheimerovy choroby – byť přiznávají, že to není a z principu nemůže být diagnostický nástroj, protože nefunguje u všech stejně. Dala by se ale využít v kombinaci s dalšími metodami, jako jsou IQ testy, skenování mozku a dalšími.

Její hlavní výhodou je, jak je levná a jak snadno se k ní dají použít moderní technologie, které mohou procházet obrovské množství písemných dat, která dnes po sobě každý zanechává v kyberprostoru. Kdyby se využívala více, dala by se nemoc odhalit mnohem dříve a s ohroženými by pak šlo pracovat, doporučují autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 8 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 10 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 11 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 12 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 13 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.