Akademie věd ocenila prémií Lumina šest vědců a vědkyň, grant jim umožní založit vlastní týmy

Fyzik Tomáš Neuman, informatik Helmut Schmidt, fyzikální chemik Štěpán Timr, molekulární genetik Teije Middelkoop, kunsthistorička Fedora Parkmannová a historička Veronika Pehe letos získali prémii Lumina quaeruntur. Akademie věd (AV), která tyto prestižní granty udílí, o tom ve středu informovala v tiskové zprávě. S grantem Lumina se pojí částka až čtyř milionů korun ročně po dobu pěti let, která laureátům umožní založit vlastní vědecké týmy. Ocenění ještě v průběhu středy převezmou v pražské Vile Lanna.

„Laureáty zavazujeme k tomu, aby si během pěti let od začátku práce v novém výzkumném týmu zažádali o prestižní grant Evropské výzkumné rady – například ERC či jeho ekvivalent,“ doplnila předsedkyně AV Eva Zažímalová.

Tým Tomáše Neumana, který působí ve Fyzikálním ústavu AV, se pokusí výrazně posunout výzkum interakce světla s molekulami a 2D materiály pomocí nových teoretických a simulačních výpočetních přístupů. „Umíme opticky rozlišit mikroskopické struktury jednotlivých molekul. Pokud je dokážeme správně interpretovat, můžeme položit základy atomární optice a zavést modelové technologie,“ vysvětlil Neuman.

Výzkum neuronových sítí i metabolismus buněk

Helmut Schmidt z Ústavu informatiky AV se zabývá počítačovou neurovědou. V projektu podpořeném Luminou hodlá vědec prozkoumat dynamiku neuronových sítí a matematicky je znázornit. Využije pro to nejmodernější přístupy k vývoji modelů mozku. Pomocí dat z magnetické rezonance chce Schmidt zpřesnit dosavadní analýzu a interpretaci dat. „Bude tak možné například lépe stanovit biomarkery neurologických poruch,“ popsal.

Počítačové simulace proteinů a dalších biomolekul studuje Štěpán Timr z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV. Timra zajímá, jak fungují buněčné metabolické procesy a jejich regulace. Chce vytvořit nové víceúrovňové výpočetní schéma pro popis shluků enzymů v buňkách a také pochopit mechanismy regulace štěpení glukózy. Poznatky z výzkumu by mohly pomoci i v léčbě onkologických nemocí.

Proces takzvané morfogeneze, která je podle AV klíčem k pochopení otázky, jak dochází k velké rozmanitosti tvarů u zvířat, zkoumá Teije Middelkoop z Ústavu molekulární genetiky AV. Morfogeneze podle expertů hraje důležitou roli při ustanovení levopravého asymetrického tvaru embrya. Middelkoop zkoumá, jak se vyvíjí.

Laureátku Fedoru Parkmannovou z Ústavu dějin umění AV zajímá, jak fotomechanická reprodukce umění ovlivnila jeho distribuci i popularizaci. „Rozšířením historické znalosti fotomechanických reprodukcí umění od lokálních k mezinárodním a získáním velkých dat otevřeme nový vhled na používání vzdáleného přístupu k umění v digitálním věku,“ sdělila kunsthistorička.

Změny ekonomiky, společnosti a reality práce v porevolučním Československu a Česku pak bude s podporou Luminy studovat skupina Veroniky Pehe. Zaměří se také na soudobé změny v Polsku, Německu, Maďarsku a samostatném Slovensku. Tým Pehe se bude zabývat i rozdíly mezi regionálními centry a venkovem.

Prémii Lumina akademii poprvé udělila v roce 2018, dosud ji získalo 25 vědců a vědkyň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...