Akademická prémie pomůže s výzkumem toxických látek ve vodě, cévních náhrad i historie vztahů v Sahelu

Grant až do výše 30 milionů korun mohou v příštích šesti letech čerpat hydrochemik Martin Pivokonský, který se zaměřuje na odstraňování znečišťujících látek z vody, expertka na regenerativní medicínu a tkáňové inženýrství Lucie Bačáková a antropolog Viktor Černý. Získali Akademickou prémii – ocenění, které mohou obdržet jen jednou za život.

Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá složení a kvalitu přírodní i upravené vody, výskyt znečišťujících látek a způsoby, jak je odstranit. Je autorem několika patentů a technologií na úpravu vody. Podle vědce je stále složitější získat kvalitní pitnou vodu, i kvůli změně klimatu a souvisejícímu častému střídání období sucha a náhlých vydatných dešťů. „To má pak vliv nejen na vydatnost vodních zdrojů, ale také na jejich kvalitu,“ sdělil Pivokonský.

Vodní zdroje jsou v současnosti také kontaminovány pesticidy, léčivy či hormony – takzvanými mikropolutanty. „V úpravnách pitné vody je dokážeme odstranit. Ve vyčištěných odpadních vodách, které se u nás pro výrobu pitné ani užitkové vody zatím prakticky nepoužívají, ale zůstávají,“ dodal hydrochemik.

Výzkum financovaný prémií tak Pivokonský, zároveň ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV, zacílí třeba na detailní analýzu mikropolutantů a hledání nových cest k odstranění toxických látek.

Kmenové buňky zkvalitní lidský život

Lucie Bačáková vede oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství Fyziologického ústavu AV ČR. Pomocí prémie chce se svým týmem rozvíjet výzkum využití kmenových buněk i pokročilých nanomateriálů a materiálů kompatibilních s lidskou tkání, vhodných hlavně pro povrchové vrstvy implantátů.

V případě vývoje náhrad cév a srdečních chlopní chce vědkyně hledat možnosti přípravy kmenových buněk hlavně v buňkách podkožního tuku dostupných málo invazivní liposukcí. Bačáková se chce také zaměřit na zásadní problém cévní chirurgie – absenci dlouhodobě funkčních biologických cévních náhrad o průměru šest a méně milimetrů.

Poznání minulosti pomůže budoucnosti

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV zkoumá pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace a hledá v nich příčiny nynější genetické diverzity. Podílí se i na mezinárodních výzkumech evoluce člověka v subsaharské Africe a jeho šíření do Eurasie.

Jádrem Černého nynějšího projektu se stal Sahel, kde zkoumá populační historii a kontakty kočovných pastevců a usedlých zemědělců. Na vztahy skupin měla velký vliv klimatická změna a výzkum podle Černého může přinést i odpovědi na některé otázky a problémy současnosti.

Oceněné vybírá předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová s pomocí mezinárodní poradní komise. Grant slouží k pokrytí nákladů spojených s výzkumem, včetně nákupu vybavení a výplaty mezd. Prémii akademie poprvé udělila v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...