Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.

Nový výzkum popsal, že dvě nejdůležitější kolonie afrických tučňáků na ostrovech Dassen a Roben přišly v letech 2004 až 2012 asi o 95 procent zvířat. Celkem zemřelo asi šedesát tisíc jedinců. Podle vědců za to nemůže jeden jev, ale kombinace vícero: kromě nadměrného rybolovu tomu napomohla také klimatická změna, která ovlivnila poměry v oceánu.

Úbytek na dvou hlavních lokalitách bohužel podle vědců není jen lokální. Vypadá to, že nelétaví ptáci v Africe ubývají téměř všude. Tento dojem potvrzují i data – podle práce, která vyšla v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology, se populace afrických tučňáků zmenšila za posledních třicet let o téměř osmdesát procent.

Tučňáci brýloví, jichž se tento úbytek týká, zahynuli podle biologů zřejmě při pravidelném přepeřování. Každoročně shazují své staré, pohybem ve slané vodě opotřebované peří, aby ho nahradili novým, jež vydrží všechny nástrahy prostředí, v němž se pohybují. Toto období trvá 21 dní, kdy se ptáci nemohou pochopitelně potápět, a tedy ani lovit.

Na tuto dobu musí být připravení, vykrmení – podobně jako evropští savci, kteří se ukládají k zimnímu spánku. Když ale tukové zásoby nemají, roste pravděpodobnost úhynu. Podle vědců tučňáci zřejmě umírali hlavně v moři, když se tam zoufale pokoušeli – i nedostatečně propeření – ulovit nějakou potravu.

Souvislost více než náhodná

Když vědci hledali možné příčiny, našli je velmi snadno. Za dobu, co tučňáci ubývali, podobně rychle klesala i populace sardinek. Což jsou rybky, které tvoří hlavní potravu těchto ptáků. A jejich hejna se zmenšila v této oblasti asi na čtvrtinu původního stavu.

Hlavní příčinou úbytku sardinek jsou změny teploty a slanosti u západního pobřeží Afriky. Rozmnožování těchto ryb je pak méně úspěšné. To samotné by ale nestačilo k tomu, aby to způsobilo nedostatek pro tučňáky. Problém je, že i s úbytkem ryb neklesá rybolov a pro tučňáky už nic nezbude.

Podle studie roku 2024 zbývalo z kdysi statisícových kolonií pouhých deset tisíc párů.

Řešení má v rukou člověk

Autoři navrhují i několik způsobů, které by mohly populaci tučňáků nejen zachovat, ale snad i zvýšit. Tím hlavním je nastavit pravidla rybolovu kolem Jižní Afriky tak, aby se stal udržitelnějším. Některé z kroků už začaly – například kolem největších zbývajících kolonií tučňáků začal nedávno platit zákaz lovu sardinek těmi nejničivějšími způsoby.

Dobrovolníci také staví pro ptáky umělá hnízda, starají se o mláďata, která by nepřežila, a odstrašují predátory, kteří by mohli populaci dále snižovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...