Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Nahrávám video

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.

„Íránský jaderný program je vážným ohrožením mezinárodní bezpečnosti,“ uvedl předseda vlády Fiala. Americký postup proto vnímá jako pochopitelnou snahu zabránit Teheránu v pokračování vývoje jaderných zbraní. Zároveň doufá, že tato vojenská akce „konečně přiměje íránský režim k jednání, které by vedlo k uklidnění situace na Blízkém východě“.

„Česká republika pozorně sleduje situaci na Blízkém východě po útoku Spojených států na íránská jaderná zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu,“ napsal na X šéf české diplomacie Lipavský. Také podle něj íránský jaderný program představoval hrozbu pro celý svět, důvody Washingtonu zaútočit proto chápe. „Jsme v úzkém kontaktu s našimi spojenci v EU a NATO a jsme připraveni podpořit veškeré úsilí vedoucí k diplomatickému řešení a zachování regionální stability,“ dodal Lipavský.

Ministryně obrany Černochová se rovněž domnívá, že íránský program je problémem už desítky let a jeho ukončení je bezpečnostním zájmem Evropy i Česka. Rozumí tomu, že se americký prezident Donald Trump rozhodl „využít bezprecedentního oslabení Íránu“ a podpořit Izrael. Na X napsala, že věří, že Írán nepřistoupí k eskalaci.

Nahrávám video

Světové reakce

Generální tajemník OSN António Guterres americký útok označil za nebezpečnou eskalaci v regionu, který už je na hraně, a za přímou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a míru. Narůstá podle něho riziko, že se konflikt může vymknout kontrole, což by mělo katastrofální následky pro civilisty, region i svět. „V této nebezpečné hodině je nutné zabránit spirále chaosu. Vojenské řešení neexistuje. Jedinou cestou je diplomacie. Jedinou nadějí je mír,“ napsal Guterres v příspěvku na sociální síti X.

Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Teherán, aby zahájil jednání s USA a Izraelem. Předpokládá, že byla poškozena velká část íránského jaderného programu.

USA zaútočily na íránské jaderné provozy, aby zmírnily vážnou hrozbu tamního jaderného programu, řekl britský premiér Keir Starmer podle serveru BBC. Mluvčí Downing Street poté večer uvedl, že Starmer si telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu o situaci na Blízkém východě a o nutnosti toho, aby se Írán co nejdříve vrátil k jednacímu stolu. Britský premiér o situaci večer jednal také se svým kanadským protějškem Markem Carneyem.

„Francie naléhavě vyzývá strany ke zdrženlivosti, aby se vyhnuly jakékoli eskalaci, která by mohla vést k rozšíření konfliktu,“ komentoval francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Paříž se podle něj nadále staví proti možnosti, aby Írán získal jadernou zbraň, a přeje si jednání.

Německo, Británie a Francie pak vyzvaly Teherán, aby se zapojil do jednání a nepodnikal žádné další kroky k destabilizaci regionu. „Důsledně jsme trvali na tom, že Írán nikdy nemůže mít jadernou zbraň a nemůže nadále představovat hrozbu pro bezpečnost regionu,“ uvedli šéfové vlád tří zemí ve společném prohlášení.

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár údery USA odsoudil. Považuje za nepřípustné, aby kterýkoliv stát prováděl na území jiného státu vojenské operace.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová též vyzvala k návratu za jednací stůl. Írán však podle ní nesmí získat jadernou bombu. „Vyzývám všechny strany, aby ustoupily, vrátily se k jednacímu stolu a zabránily další eskalaci,“ napsala na X s tím, že ministři zahraničí zemí EU budou o situaci jednat v pondělí.

„Nyní nastal okamžik, aby Írán přistoupil ke věrohodnému diplomatickému řešení. Jediným místem, kde lze tuto krizi ukončit, je jednací stůl,“ napsala na X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Stejně jako Kallasová poznamenala, že Teherán nesmí získat bombu.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí výzvy činitelů ohledně návratu za jednací stůl komentoval, že jeho země nebyla tou, která by opustila cestu diplomacie.

Čína odsuzuje, Indie volá po deeskalaci

Čínské ministerstvo zahraničí vzkázalo, že útok USA silně odsuzuje. Krok porušuje Chartu OSN a zvyšuje napětí na Blízkém východě, uvedlo.

Indický premiér Naréndra Módí řekl, že po amerických útocích na Írán telefonicky hovořil s íránským prezidentem, a vyzval k okamžité deeskalaci a diplomatickému řešení.

Kanadský premiér Mark Carney vystoupil s výzvou k neprodlenému návratu k jednáním a dosažení diplomatického řešení. „Přestože vojenská akce USA měla hrozbu odstranit, situace na Blízkém východě zůstává velmi nestabilní," řekl.

Turecko se vyjádřilo, že spor lze vyřešit jedině diplomacií. Má strach z dalšího rozšíření regionálního konfliktu.

Hlasy z Blízkého východu

Mluvčí irácké vlády uvedl: „Vojenská řešení nemohou nahradit dialog a diplomacii.“ Dodal, že americké útoky na jaderná zařízení v Íránu ohrožují bezpečnost a mír na Blízkém východě.

Ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie vyzvalo ke zdrženlivosti, aby se zabránilo dalšímu zhoršení situace. Mezinárodní společenství by podle ní mělo za těchto „citlivých okolností“ zvýšit úsilí o politické řešení krize.

Egyptské ministerstvo zahraničí odsoudilo jakékoli porušení Charty OSN a suverenity všech zemí a vyzvalo k diplomacii, aby se Blízký východ nepropadl do hluboké nestability.

Libanonský premiér Naváf Salám podle agentury AP řekl, že jeho země musí zůstat mimo možnou regionální eskalaci konfliktu. V Libanonu má stále velký vliv tamní militantní hnutí Hizballáh, které má zastoupení i v parlamentu a je spojencem Teheránu. Hizballáh vede, stejně jako Teherán, dlouhodobě konflikt s Izraelem.

„Současná nebezpečná eskalace v regionu by mohla mít katastrofální důsledky jak na regionální, tak i na mezinárodní úrovni,“ uvedlo katarské ministerstvo zahraničí a vyzvalo všechny strany ke zdrženlivosti.

Také Omán, který zprostředkovával americko-íránská jednání o jaderném programu Teheránu, dokud je nezastavily 13. června izraelské útoky na Írán, vyjádřil obavy z rozšíření války v regionu a americké útoky označil za porušení mezinárodního práva.

Hamás označil útoky za agresi a rovněž nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje bezpečnost v regionu. Dodal, že USA slepě sledují agendu Izraele. S ním má Hamás, stejně jako Írán, dlouhodobý konflikt. Izrael od října 2023 vede ofenzivu v palestinském Pásmu Gazy proti Hamásu v odvetě za jeho rozsáhlý teroristický útok na Izrael.

Mluvčí politického vedení hútíů televizi al-Džazíra řekl, že odpověď na noční americké útoky na Írán je „jen otázkou času“. Šíitští povstalci hútíové, kteří ovládají severozápad Jemenu a jsou spojenci Íránu, od listopadu 2023 útočili na obchodní lodě v Rudém moři, což zdůvodňovali solidaritou s Palestinci v reakci na izraelskou ofenzivu v Gaze.

Spojené státy v noci zaútočily na tři jaderné provozy v Íránu a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránské války, kterou začal 13. června Izrael ve snaze zničit íránský jaderný program. Izrael tvrdí, že Teherán vyvíjí jadernou zbraň, což íránské vedení odmítá. Izrael zřejmě také jadernou zbraň má, oficiálně to ale nikdy nepotvrdil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...