Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.
Jako očekávanou zprávu zhodnotil výsledek ruských „voleb“ prezident Petr Pavel. „Pro svět je to zpráva o tom, že ruská politika tak, jak ji známe z posledních let, bude pokračovat. Vladimir Putin je evidentně přesvědčen o tom, že jeho snaha navrátit Rusku význam bývalého Sovětského svazu je stále stejná, stejně jako snaha o podrobení Ukrajiny. Nic se nemění, a pokud ano, tak jenom spíš k horšímu než k lepšímu,“ podotkl.
„Určitě se to nedá nazývat volbami. Je to procedura, která má připomínat volby,“ uvedl šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis. „Vítězství“ Putina bylo dopředu očekáváno i vzhledem k tomu, že dlouholetý ruský lídr nemusel ve „volbách“ čelit žádné skutečné konkurenci. „V této atmosféře nesvobody se nemohou konat žádné volby,“ dodal litevský ministr zahraničí.
Také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že nešlo o skutečné volby. „Ruské volby byly volbami bez možnosti výběru,“ komentovala průběh Baerbocková.
Francouzské ministerstvo zahraničí upozornilo, že „znovuzvolení“ Putina se událo v kontextu represí v občanské společnosti a nebyly dodrženy podmínky pro svobodné a demokratické volby. Paříž také ocenila odvahu „mnoha ruských občanů, kteří pokojně protestovali proti tomuto útoku na jejich základní politická práva“.
Francouzská diplomacie dodala, že neuznává výsledky „voleb“, které se konaly v oblastech Ukrajiny okupovaných Ruskem. Odsoudila také zřízení „volebních“ středisek v oblastech, jako je Ruskem okupovaná Jižní Osetie a moldavské Podněstří, kde Moskva vojensky podporuje tamní separatisty. Americká a česká diplomacie průběh „voleb“ odsoudily již během víkendu.
Naproti tomu italský vicepremiér a šéf krajně pravicové Ligy Matteo Salvini, kterého s Putinem pojilo osobní přátelství, podotkl, že Rusové projevili svou vůli. „Když lid volí, tak má vždy pravdu,“ prohlásil. Na jeho slova zareagoval šéf italské diplomacie Antonio Tajani, jenž zdůraznil, že „volby“ v Rusku provázely „silné až násilné tlaky“ na voliče i potenciální kandidáty. O hlasování zdůraznil, že „nebylo svobodné ani regulérní“.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella byly ruské prezidentské „volby“ postavené na zastrašování a utlačování. Hlasování v Ruskem okupovaných územích Ukrajiny Borrell označil za další narušení ukrajinské suverenity.
EU: Rusko ponese následky za nelegální „volby“ na okupované Ukrajině
Unijní diplomacie poté vydala ještě prohlášení jménem celého bloku. EU podle něj výsledky „nelegálních takzvaných ‚voleb‘“ na okupovaných územích Ukrajiny nikdy neuzná, neboť jsou neplatné. Ruské politické vedení za ně ponese následky, dodala unijní diplomacie.
V Rusku samotném hlasování doprovázel „alarmující nárůst porušování občanských i politických práv“, dodává EU, podle níž ruští voliči neměli skutečnou možnost výběru a jen omezený přístup k informacím. Legitimitu podle EU rovněž podkopává fakt, že ruské úřady nepřizvaly nezávislé pozorovatele Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR).
„Strašlivé úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného v předvolebním období bylo dalším důkazem narůstajícího systematického utlačování. Mnoha kandidátům bylo znemožněno se voleb účastnit, včetně těch, kteří protestují proti vedení nelegální války (na Ukrajině),“ stojí v unijním prohlášení.
„Žádné volby to nebyly, byla to fraška, parodie na volby,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Divím se, že Putin ‚nevyhrál‘ rozdílem ještě daleko větším, že ‚nezískal‘ přes 95 nebo 96 procent.“
„To, co proběhlo v Rusku, nebyly volby svobodné, tam nevítězily argumenty nebo vize toho, jak by mohlo Rusko vypadat,“ dodal europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Všichni možní kandidáti, kteří by mohli rozkolísat ten veliký výsledek Vladimira Putina, nebyli centrální volební komisí k volbám připuštěni, nebo jsou v exilu, nebo dokonce v případě pana Navalného po smrti.“
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) má ruské hlasování za „Putinovu Potěmkinovu vesnici“. Usuzuje, že část voličů má možná strach, velká část ale Putina určitě ve skutečnosti podporuje, přičemž nelze zjistit, jak velké tyto tábory jsou. Současný šéf Kremlu je dle Vrecionové silným a nebezpečným vůdcem, který má podporu okolí, což je třeba brát jako realitu a podle toho k Rusku přistupovat. Že jsou ruské „volby“ zmanipulovaným divadlem, kterému nevěří už ani sami Rusové, se domnívá také pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Gratulanti: Turecko, Čína, KLDR, Indie či Írán
Naopak představitelé autoritářských států a diktatur Putinovi gratulují. „V posledních letech se ruský lid sjednotil, aby překonal výzvy. Vaše znovuzvolení dokazuje, že vás Rusové plně podporují,“ napsal v blahopřání čínský vůdce Si Ťin-pching.
Severokorejská státní tisková agentura KCNA uvedla, že také vůdce KLDR Kim Čong-un zaslal ruskému vůdci zprávu, v níž mu poblahopřál k údajnému vítězství.
Putinovu „výhru“ přivítal rovněž Írán, který je Západem obviňován z dodávek dronů Rusku pro jeho boje na Ukrajině. „Íránský prezident Ebráhím Raísí upřímně poblahopřál svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení prezidentem Ruské federace,“ informovala íránská oficiální tisková agentura IRNA.
Také indický premiér Naréndra Módí gratuloval Putinovi, který na sociální síti X uvedl, že se těší na posilování „osvědčeného privilegovaného strategického partnerství“. Indie patří mezi země, které Rusko po napadení Ukrajiny neodsoudily, a Moskvu nadále bere jako strategického partnera, například pokud jde o dovoz ropy, kterou získává se značnou slevou.
Šéfovi Kremlu telefonicky pogratuloval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Ankary turecký lídr nabídl Putinovi zprostředkování jednání s Ukrajinou.
Putinovi poblahopřály i Kuba, Venezuela, Bolívie či Honduras. Tyto země mají levicové vlády, přičemž režimy na Kubě a ve Venezuele jsou označovány za autoritářské a dlouhodobě čelí kritice za represe vůči opozici, podobně jako Putin.
Ruské úřady tvrdí, že prezidentské „volby“ vyhrál současný šéf Kremlu Putin, který podle oficiálních údajů získal 87,28 procenta hlasů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že výroky zahraničních představitelů o nelegitimnosti hlasování jsou absurdní.
