Z pomoci se stala návnada, říká Fischer o situaci v Gaze

Nahrávám video

Pokud dvě strany nejsou schopny se dohodnout, musíme si položit otázku, jestli nepřišel čas, aby mezinárodní společenství, které pomohlo vzniku státu Izrael, nyní pomohlo vzniku státu pro Palestince, řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) to však bude velmi obtížné. Jasného zástupce palestinského státu totiž v tuto chvíli nevidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně by tak měl učinit v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Podle Macrona je uznání Palestiny součástí snah dosáhnout spravedlivého míru mezi ní a židovským státem. Rozhodnutí Paříže vyvolalo protichůdné reakce. Spojené státy ho odsoudily, k Francii se nehodlá přidat například ani Německo.

„Je to nová karta ve hře, věc, kterou nepodepisuje Berlín, na které není shoda v rámci Evropské unie, a ve které jde Francie jiným směrem než USA,“ okomentoval Macronovo rozhodnutí Fischer. „Na druhou stranu je to reakce na zoufalou humanitární situaci v Pásmu Gazy, apokalypsu, kterou tam vidíme,“ dodal. Zároveň upozornil na skutečnost, že francouzský prezident napsal dvoustránkový dopis, ve kterém klade podmínky – například zaručení odzbrojení (teroristického hnutí) Hamásu, obnovu Gazy nebo vybudování Státu Palestina a zajištění jeho životaschopnosti.

Žáček nicméně považuje naplnění těchto podmínek za velmi problematické. „Myslím si, že to je jedna z dalších bezzubých proklamací. Kdo to zajistí?“ ptá se. „Jediná síla, která tam operuje, je izraelská armáda,“ dodává poslanec.

Obě strany samy za stůl neusednou, míní Fischer

Vybudování Státu Palestina přitom Žáček považuje v tuto chvíli za velmi obtížné. „Podívejme se, kdo ten stát je. V Gaze je to Hamás, který tedy možná končí svoji éru, ale stále tam vládne. Na druhé straně je zkompromitovaný systém palestinské autonomní struktury (šéfa Palestinské národní správy Mahmúda) Abásse, který dle mého názoru také není alternativou,“ sdělil předseda sněmovního výboru.

Fischer nicméně upozorňuje, že dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu je jediné, „které je na stole“. V jeho realizaci by dle jeho názoru mělo sehrát aktivní roli mezinárodní společenství. Obě strany totiž mají podle něj tak extremistické názory, že za stůl samy k vyjednávání neusednou. V souvislosti s tím Fischer také zmínil usnesení ve čtvrtek schválené izraelským parlamentem, které možnost dvoustátního řešení zavrhuje.

Při odpovědi na otázku, kdo je reprezentantem Palestinců, zmínil Fischer Abbáse. „Je tam samospráva, kterou bychom měli jako takovou brát,“ sdělil senátor. Zároveň připomenul, že Palestinská samospráva má v Česku svého diplomatického zástupce, který má všechny diplomatické výsady.

Nahrávám video

Jak podotkl moderátor Takáč, významným tématem v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem je v současnosti také humanitární situace v Gaze. Diskutující se shodli na tom, že humanitární dodávky do regionu jsou nedostatečné, příčiny toho jsou ale komplikované a celá situace není přehledná.

„Z pomoci se stala návnada“

„Situace se radikálně změnila od začátku konfliktu. (…) Dříve jsem byl na hranicích Gazy, tehdy tam kamiony s humanitární pomocí proudily. Dnes stojí na hranici. Asi není nikdo, kdo by je tam dál odvezl,“ míní Žáček.

Poukázal také na z pohledu Jeruzaléma problematické působení OSN a jeho agentur. „Podle mě není ten partner OSN a jeho zaměstnanci, kteří byli zároveň členy Hamásu a účastnili se útoku 7. října,“ zdůraznil Žáček. „Navrhuji, že když už západní Evropa dělá to prohlášení, tak proč neřekne: Posíláme tam něco jako bílé přilby, humanitární kontingent, který pomůže vstoupit do Gazy a pomůže zajistit, aby pomoc dostali řadoví Palestinci a ne Hamás,“ nastínil svou představu řešení.

Za tragickou považuje humanitární situaci v Gaze také Fischer. „Ta situace je tam velmi nepřehledná. Měli bychom napnout všechny síly, protože dnes tam jsou čtyři distribuční místa (humanitární pomoci), dříve jich tam bylo na čtyři sta. Dříve ta pomoc byla mezi lidmi, dnes si pro ni musí chodit kilometry nebezpečnou cestou. V tom je tragédie té situace. Z pomoci, na kterou mají právo, se stala návnada, jako by byli zvěř, a vidíme tam dehumanizaci situace těch potřebných,“ uvedl senátor.

Podle OSN a expertů v Pásmu hrozí hladomor a počet lidí umírajících v souvislosti s hladověním narůstá. Podle Světového potravinového programu (WFP) každý třetí obyvatel regionu nejedl i několik dní. „Podvyživenost narůstá, přičemž naléhavou pomoc potřebuje 90 tisíc žen a dětí,“ uvedl WFP. Izrael tvrdí, že umožňuje přísun pomoci do Gazy a že neomezuje počet kamionů, které tam mohou vjet. OSN naopak uvádí, že její práci na místě omezují izraelské restrikce pohybu a případy rabování, píše AP.

Jeruzalém čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby katastrofální humanitární krizi v Gaze zmírnil. Více než dvě desítky západních zemí a přes sto charitativních a lidskoprávních organizací vyzvalo k ukončení války a ostře kritizovalo izraelskou blokádu a nový model doručování pomoci, který židovský stát zavedl. Charitativní a lidskoprávní organizace upozornily, že i jejich vlastní zaměstnanci mají problémy sehnat dostatek jídla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...