Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.

Nejmenovaný americký činitel Reuters řekl, že mezi možnosti zvažované administrativou patří koupě ostrova od Dánska nebo dohoda o volném připojení ke Spojeným státům. Trump by prý ale chtěl Grónsko každopádně získat za svého nynějšího funkčního období, které skončí v lednu 2029.

Grónsko je autonomní součástí Dánského království, které je členem Evropské unie. Dánská premiérka Mette Frederiksenová Trumpa už dříve vyzvala, aby s hrozbami anexí přestal. Společně s lídry Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Británie v úterý také v prohlášení uvedla, že Grónsko patří jeho lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů.

„Bezpečnost Arktidy zůstává klíčovou prioritou pro Evropu a je zásadní pro mezinárodní a transatlantickou bezpečnost,“ stojí v prohlášení, které podepsali francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk, španělský premiér Pedro Sánchez, britský premiér Keir Starmer a dánská premiérka.

Severoatlantická aliance podle nich jasně uvedla, že je arktický region pro pakt prioritou, a evropští spojenci již podnikli určité kroky. „My a mnoho dalších spojenců jsme posílili svou přítomnost, navýšili své aktivity i investice, abychom zajistili bezpečnost Arktidy a odradili protivníky. Dánské království – včetně Grónska – je součástí NATO,“ stojí v dokumentu.

Prohlášení rovněž zdůrazňuje důležitost dodržování zásad Charty OSN, včetně suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic. „Jedná se o univerzální zásady a my je nepřestaneme bránit,“ dodává text a označuje Spojené státy za zásadního partnera v tomto úsilí.

Americký činitel ale v úterý podotkl, že otázka Grónska nikam nezmizí a Trump chce věc dotáhnout navzdory námitkám zemí NATO.

Grónsko a Dánsko požádaly Rubia o schůzku

Grónsko a Dánsko v úterý také kvůli vývoji požádaly o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem. „Cílem setkání je projednat významná prohlášení Spojených států týkající se Grónska,“ napsala grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová na facebooku.

„Rubio se dosud nemohl setkat s grónskou vládou, a to navzdory skutečnosti, že grónská vláda a dánská vláda po celý rok 2025 žádaly o schůzku na úrovni ministerstev zahraničních věcí,“ dodala šéfka grónské diplomacie.

Zvláštní vyslanec USA pro Grónsko Jeff Landry dříve v úterý v reakci na společné prohlášení Evropanů televizi CNBC řekl, že „bezpečnost by měla být pro Spojené státy hlavním zájmem“. Na otázku, zda by se bezpečnost měla řešit ve spolupráci s NATO, odpověděl: „Myslím, že bychom se měli zeptat Gróňanů.“

Landry prohlásil, že Trump nabízí Grónsku ekonomické příležitosti, ale nemyslí si, že by si prezident ostrov vzal silou. „Myslím, že prezident podporuje nezávislé Grónsko s ekonomickými vazbami a obchodními příležitostmi pro Spojené státy,“ řekl Landry a dodal, že USA mají Grónsku co nabídnout spíše než Evropa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...