Výrazným tématem kampaně v Německu bylo klima. Den před volbami některé strany lákaly nerozhodné

Nahrávám video

Daně, minimální mzda či boj s koronavirem byly klíčovými spornými body německé volební kampaně. Jedno téma ale dominovalo, a tím je klimatická politika. Za problém číslo jedna ji totiž považuje více než čtyřicet procent německých voličů. Nejen Zelení proto slibují po volbách významné urychlení cesty k nulovým emisím.

Jen pár hodin před začátkem německých voleb se v Berlíně konala masivní demonstrace v čele s ikonou klimatického hnutí, Gretou Thunbergovou. Pro protestující představují současné volby hybatele celosvětového boje proti klimatické změně.

Dosluhující lídryně Angela Merkelová začínala kariéru jako ministryně životního prostředí. Nechala se fotit u tajících ledovců, říkalo se jí klimatická kancléřka. Jenže během její vlády emise načas dokonce stouply – když rozhodla o odstavení jaderných elektráren. Výpadek nahradilo uhlí.

Téměř všechny německé strany nyní voličům slibují, že největší evropskou ekonomiku bude do poloviny století pohánět především slunce a vítr. „Mnoho voličů si přeje radikální změnu klimatické politiky. Pak se ale zaleknou, když mají platit vyšší cenu energií,“ odhaduje politolog Frank Brettschneider.

To může být šancí pro Alternativu pro Německo. Jedinou parlamentní stranu, která ráznou klimatickou politiku neméně rázně odmítá. „Co jsou opravdové problémy lidí? Není to klimatická apokalypsa, klimatická krize. Je to klesající životní úroveň, inflace,“ hlásal volební lídr AfD Tino Chrupalla.

Boj vyostřuje i druhá strana. Oba soupeři o kancléřské křeslo, Olaf Scholz i Armin Laschet, slibují, že Německo po volbách podstatně zrychlí směrem k nulovým emisím. Detaily této cesty ale shodně nechávají otevřené.

Až čtyřicet procent ještě neví

Ačkoli strany formálně ukončily předvolební kampaně v pátek, v sobotu v agitaci pokračovaly. Nerozhodnutých je totiž nezvykle mnoho, podle průzkumů až čtyřicet procent z 60,4 milionu oprávněných voličů.

Laschet, jehož unie CDU/CSU čelí kritice za nedostatečné klimatické plány, přislíbil rychlejší zavádění obnovitelných energetických zdrojů. „V Německu jsme příliš pomalí,“ řekl v sobotu s tím, že pokud je cílem dodržet hodnotu globálního oteplení maximálně o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, musí se úsilí vystupňovat a jednat rychleji. K hodnotě 1,5 stupně se chtějí co nejvíce přiblížit signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 včetně Německa.

Scholz se v sobotu s voliči sešel v Postupimi, kde žije a kde usiluje o poslanecký mandát. Voliče vyzval, aby hlasovali pro sociální demokracii (SPD), aby se stala dostatečně silnou stranou. Podle průzkumů SPD těsně vede před CDU/CSU, ale vítězství ani jedné straně nemusí zajistit kancléřský post. O něm rozhodnou povolební koaliční jednání. Scholz opětovně prohlásil, že by si přál vytvořit vládu se Zelenými, o jejichž přízeň zcela jistě bude usilovat i unie CDU/CSU.

Scholz přislíbil, že pokud bude sestavovat vládu, pozve do ní jako ministry jen ty osobnosti, které dobře zná. Dodal, že jeho kabinet bude co do počtu mužů a žen vyrovnaný.

CDU/CSU mírně stahuje náskok

Poslední průzkumy naznačují, že strana Angely Merkelové stahuje náskok sociálních demokratů z posledních dní. Nejvýmluvnější je v tomto ohledu páteční průzkum institutu Allensbach. Podle něj už CDU/CSU ztrácí pouhý procentní bod. Průzkum odhaduje pro SPD zisk šestadvacet procent, pro konzervativce pětadvacet. Třetí by podle něj byli Zelení s šestnácti procenty, čtvrtá liberální FDP s deseti a půl procenty a pátá krajně pravicová AfD s rovnými deseti.

Páteční průzkum institutu Forsa dává sociálním demokratům o něco větší náskok. Podle něj by získali pětadvacet procent hlasů, konzervativci o tři procentní body méně. Pořadí i zisky hlasů ostatních stran jsou v tomto průzkumu podobné jako v tom předcházejícím. Každopádně to vypadá, že boj o kancléřské křeslo bude velmi těsný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...