Zelení

Česká televize vysílala debatu kandidátů na pražského primátora. Z důvodu shodného volebního potenciálu na sedmém až desátém místě tentokrát pozvala zástupce deseti uskupení. Pozvání do diskuse moderované Martinem Řezníčkem přijali Petr Hlaváček (Starostové a nezávislí), Jan Hušbauer (ANO), Václav Láska (SEN pro Prahu), Tereza Nislerová (Piráti), Tomáš Portlík (SPOLU pro Prahu – ODS, TOP 09), Adam Scheinherr (Praha sobě s podporou KDU-ČSL a Zelených), Klára Sovová (Motoristé), Milan Urban (SPD pro Prahu – s podporou Trikolory, PRO, Přísahy a NK) a Jiří Vítek (Patrioti pro Prahu). Pozvání odmítla DSZ – Za práva zvířat a NK.

Více než tři čtvrtiny Pražanů považují za zásadní problém města nedostupnost a ceny bydlení. Podobně je vnímána také automobilová doprava, kterou za podstatný problém považuje 71 procent obyvatel hlavního města. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál koalice SPOLU pro Prahu složená z ODS a TOP 09 těsně následována hnutím STAN. Mezi opatřeními, která by podle Pražanů mohla přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení, má nejvyšší podporu výstavba městských bytů. Právě na dostupnost a ceny bydlení se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři deseti uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Levicově radikální strana Levice po vítězných volbách v německé metropoli oficiálně pozvala k sondážním rozhovorům o sestavení regionální vlády sociální demokracii (SPD) a Zelené. V pátek večer se na tom podle agentury DPA shodli na mimořádném sjezdu delegáti berlínské organizace Levice.

Sedm z deseti Brňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení, více než šedesát procent pak jako podstatný problém vnímá automobilovou dopravu. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál uskupení Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem, následované uskupením ODS, TOP 09 a nezávislých. Na třetím místě je hnutí ANO. Pro více než polovinu obyvatel města představuje hlavní způsob přepravy MHD. Právě na téma dopravy se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.

Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko v neděli vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala kolem 38 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové se zhruba 35,5 procenta hlasů. CDU kancléře Friedricha Merze se podle prognóz do sněmu vůbec nedostala. V Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, podle prognóz ARD a ZDF získala 25,6 až 25,7 procenta hlasů.

Česká televize v úterý večer odvysílala na programu ČT24 debatu hlavních kandidátů na primátora Plzně. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Terezou Kručinskou přijali Pavel Bosák (Piráti), Lukáš Hegner (ODS), Michal Chalupný (Sociální demokracie s Plzeňáky), Július Líška (SPD, Trikolora, PRO s podporou Přísahy), Tomáš Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců), Aleš Tolar (STAN), Michal Vozobule (Chceme Plzeň – koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) a Roman Zarzycký (ANO a nezávislí).

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.

Volby ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko příští týden vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), zatímco hlasování v Berlíně ovládne strana Levice, vyplývá z průzkumů institutu Forschungsgruppe Wahlen (FGW) zveřejněných veřejnoprávní stanicí ZDF. Podle průzkumů AfD v Meklenbursku – Předním Pomořansku získá 37 procent hlasů a Levice v hlavním městě 23 procent. Volby se konají v neděli 20. září.

Stát se pře s firmou Severní energetická Pavla Tykače o peníze, které mají dostat obce v bezprostřední blízkosti dolu v severních Čechách jako náhradu za poškozené životní prostředí a jiná omezení. Těžební společnost ušetřila za obnovu území dolu po jeho likvidaci a zavázala se, že tyto peníze pošle obcím na různé projekty, které místním pomohou zlepšit život. Se státem se však nemůže dohodnout na tom, o kolik peněz vlastně jde. Podle báňského úřadu o miliardu korun. Těžař počítá jen se zhruba půlmiliardou. Během léta také Tykačova firma oznámila, že končí jednání se státem a bude jednat přímo s obcemi. Sporu se věnovali Reportéři ČT.

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.

V Česku ve středu pokračovala vlna veder, během dne se přidaly i prudké bouřky. Rekordní horko hlásila většina stanic, pro většinu území platí také výstraha před požáry. Horší situace je podle místopředsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly v noci, kdy teploty příliš neklesají a člověk je vysílen. Může pak dojít k vyčerpání organismu a vícero úmrtím v takovém prostředí, poznamenal. Tento ráz počasí bude podle předsedy Českého svazu ochránců přírody Libora Ambrozka pokračovat i v dalších letech. Doplnil, že vedra dopadají vedle zdravotnictví i na energetiku či zemědělství. Situace však podle náměstkyně ministra zdravotnictví Karly Maříkové (SPD) není taková, aby kvůli ní vláda dělala zvláštní opatření. Členka sněmovního výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) vyzvala k systematické a důsledné přípravě na následky veder. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích výtkám opozice kvůli personálním změnám na ministerstvu. Jeho předchůdce v úřadu Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že Motoristé propustili odborníky a přijali „dezinformátory, influencery, řidiče kamionů a další nekompetentní lidi“. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zase odmítl vzít zpět svá slova o pokusu o ústavní puč či o prezidentovi jako o politickém nájezdníkovi.

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.

Obyvatelé britského Makerfieldu vybírají v doplňovacích volbách svého zástupce ve sněmovně. Jedním z favoritů je labouristický starosta Manchesteru Andy Burnham, možný vyzyvatel premiéra Keira Starmera. Právě kvůli Burnhamovi a jeho pravděpodobné kandidatuře na předsedu labouristů se jeho stranický kolega Josh Simons vzdal mandátu v Makerfieldu. Hlavním Burnhamovým soupeřem o uvolněný poslanecký post je kandidát Reform UK Robert Kenyon, instalatér a místní zastupitel.

Sněmovna ve čtvrtek propustila do třetího čtení novelu stavebního zákona od zástupců vládní koalice. Má především zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Poslanci k ní ve druhém čtení předložili asi 130 samostatných pozměňovacích návrhů. Druhé čtení začalo ve středu 27. května a trvalo téměř 13 hodin. Nad všemi pozměňovacími návrhy ještě musí zasednout hospodářský výbor, aby je posoudil. Pak bude moci následovat závěrečné schvalování.

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.