Volby v Bádensku-Württembersku podle prognóz vyhráli Zelení, druhá je CDU

Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD) zaznamenala historicky nejhorší výsledek, a do sněmu se dostala jen těsně. Naopak strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, svůj zisk oproti předchozím volbám téměř zdvojnásobila.

Podle prognózy stanice ARD získali Zelení v Bádensku-Württembersku 32 procent hlasů, podle ZDF 31,5 procenta. Pokud se prognózy potvrdí, stane se pravděpodobně novým zemským premiérem 60letý Cem Özdemir. Bývalý celostátní předseda Zelených a ministr zemědělství ve vládě kancléře Olafa Scholze je synem přistěhovalců z Turecka.

Jeho hlavním konkurentem byl zemský předseda CDU, 37letý Manuel Hagel. Jeho strana skončila podle prognóz obou stanic ale nakonec až druhá – ARD jí připisuje 29, ZDF 30,5 procenta hlasů.

Pozornost se soustředila také na AfD, kterou do voleb vedl Markus Frohnmaier známý svými úzkými vazbami na Rusko. Strana získala podle ARD 17,5 a podle ZDF 18 procent hlasů. Prakticky tak zdvojnásobila svůj zisk z voleb v roce 2021, kdy dostala 9,7 procenta.

Debaklem skončily volby pro sociální demokraty, kteří na spolkové úrovni tvoří vládu spolu s CDU. Podle obou prognóz dostali jen 5,5 procenta hlasů, a jen těsně tak překonali hranici nutnou pro zvolení. Je to jejich historicky nejhorší výsledek v Bádensku-Württembersku.

Do zemského sněmu se podle odhadů nedostala ani liberální Svobodná demokratická strana (FDP), ani strana Levice. Pro FDP je to další velký neúspěch poté, co se loni v únoru nedostala do Spolkového sněmu.

Zelení vládnou spolkové zemi od roku 2011

Bádensko-Württembersko je spolková země na jihozápadě Německa, její metropolí je Stuttgart. Důležitým hospodářským odvětvím je v zemi automobilový průmysl. Hlavní sídla tu mají Mercedes-Benz, Porsche či výrobce automobilových součástek Bosch. Zelení vládnou spolkové zemi od roku 2011. Premiérem se tehdy stal Winfried Kretschmann. Byl prvním politikem Zelených, který se dostal do čela některé z německých spolkových zemí. Kretschmann už nyní nekandidoval.

Koaliční vládu v posledních deseti letech Zelení v Bádensku-Württembersku tvořili s CDU. Předpokládá se, že koalice bude pokračovat. V nedělních volbách se tak hrálo především o to, kdo usedne v čele vlády a kdo bude menší koaliční partner. Dlouho to vypadalo, že má Hagel z CDU funkci předsedy vlády prakticky jistou. Od počátku roku ale začaly preference jeho strany klesat a preference Zelených růst. Na vině bylo i několik chyb, které Hagel v kampani učinil.

Hagelův neúspěch ve snaze získat premiérské křeslo pro CDU je tvrdou ránou pro kancléře Merze. V Bádensku-Württembersku se konaly první zemské volby od jeho nástupu do funkce. Podle analytiků by se mohl Merz pokusit aktuální neúspěch vyrovnat v Porýní-Falci, kde budou zemské volby za dva týdny. Zde jsou hlavním konkurentem křesťanských demokratů sociální demokraté, jejich koaliční partner na celostátní úrovni. Podle médií by mohly být nadcházející dva týdny kampaně značně konfrontační a zasít nesvár i do vládní koalice v Berlíně.

Po volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci se další zemské volby odehrají až v září. Tehdy k urnám vyrazí obyvatelé Berlína, Meklenburska-Předního Pomořanska a Saska-Anhaltska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...