Většina Rusů chce konec války, teď ale jen tiše sedí a mlčí, míní expremiér Kasjanov

Nahrávám video

Žádné volby v Rusku nebyly, Putinovou terminologií šlo o speciální volební operaci, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který tamní vládu vedl na začátku tisíciletí, tedy v době, kdy se nynější dlouholetý vládce Kremlu čerstvě vyšvihl do nejvyšší politiky. Kasjanov také řekl, že většina Rusů je proti invazi na Ukrajinu, ale svůj názor nevyjadřují veřejně. Věří, že po konci Putina se Rusko vrátí na cestu demokracie, kterou opustilo.

„Vůbec bych to nenazýval volbami, Putinovou terminologií lze říci, že to byla speciální volební operace. Není to možné považovat za zákonné volby, Putin neměl právo se jich účastnit, protože nezákonně změnil ústavu. Také nebyl připuštěn žádný opoziční kandidát, nebyla žádná konkurence, všechny výsledky byly jasné předem,“ ztrhal Kasjanov ruské prezidentské „volby“ z minulého víkendu, v nichž podle Kremlem ovládaných úřadů Putin získal přibližně 90 procent všech hlasů.

Ruský expremiér, kterého nyní Moskva považuje za jednoho z takzvaných zahraničních agentů, si proto nemyslí, že by měl Putin mezi občany Ruska vysokou podporu. „Bylo to podobné jako za starých sovětských časů – Putin sám sebe jmenoval na post prezidenta,“ má jasno Kasjanov.

Vládce Kremlu je podle něj úplně jiným člověkem než v roce 2000. „Když se tehdy dostal na vrchol moci, tak to nebyl zkušený státník. Slíbil, že podpoří všechny reformy, které navrhla moje vláda. A s výjimkou dvou to dodržel. Tehdy všichni věřili, že Putin je ten správný člověk – mladý energický politik. Ale všichni jsme se mýlili, on jen předstíral, že je zastáncem demokratických principů. Teď se otevřel a ve skutečnosti jde o člověka s mentalitou člena KGB,“ nebere si Kasjanov servítky. Putin tak prý umí pouze utlačovat a kontrolovat.

Podle Kasjanova současné putinovské Rusko nemá žádné atributy demokratického státu, tedy například dělbu moci, nezávislé soudy či svobodná média a volby. „Politických vězňů je podobně jako za dob Sovětského svazu obrovské množství, situace je strašlivá. Rusko se rozhádalo s celým civilizovaným světem,“ trápí expremiéra.

Za hlavní problém považuje agresivní válku, kterou Putin rozpoutal na Ukrajině a která „ničí budoucnost Ruska“. Putin invazi do sousedního státu podle Kasjanova zahájil z více důvodů, tím hlavním je ale prý to, že se bojí, že ztratí svoji moc. A také se prý obává, že v důsledku integrace Ukrajiny do evropských struktur by se mohli začít Rusové ptát, proč žijí v takové bídě, když se Ukrajina a další postsovětské země mohou rozvíjet.

Tiše sedí a mlčí

„Většina Rusů chce konec války. Jen malá část, což jsou lidé závislí na Putinovi, ji podporují, například vojáci. Dvacet procent lidí o konci války aktivně hovoří, ostatní jen tiše sedí, mlčí. A čekají, až to všechno skončí,“ míní Kasjanov.

Kasjanov je nicméně přesvědčen o tom, že až Putin z čela Ruska odejde, „autoritářská země se začne rychle měnit“ a ten, kdo současného vládce Kremlu nahradí, začne zlepšovat vztahy se Západem a bude chtít ukončit invazi na Ukrajinu. Větší část Rusů je podle něj Putinem otrávená. „Věřím, že po tomto temném období bude mít Rusko znovu šanci začít budovat demokratickou společnost,“ sdělil. Lidem ale podle něj nějakou dobu potrvá, než prohlédnou to, jak je Putinův režim zneužíval a lhal jim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...