Ve Španělsku se přes povolební pat rýsuje nová vláda. Sánchez se dohodl s Unidas Podemos

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias dohodu podepsali před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran. Některé jim ji už přislíbily, katalánská separatistická strana ERC ale levicový kabinet za současné situace podpořit odmítá.

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli socialisté úřadujícího premiéra Pedra Sáncheze, kteří v dolní komoře obsadí 120 křesel. Spolu s Unidas Podemos, kterou vede Iglesias, budou mít 155 mandátů. K absolutní většině ve 350členné dolní komoře parlamentu potřebují 176 hlasů.

Sánchez a Iglesias jednali tajně už v pondělí, jen den po volbách, v nichž jejich strany proti dubnovým volbám ztratily několik hlasů a v nichž výrazně posílila krajně pravicová strana Vox.

Právě to zřejmě donutilo Sáncheze a radikálně levicového lídra Iglesiase k tak rychlé dohodě. Po minulých volbách se totiž nedohodli, mimo jiné proto, že Iglesias trval na koaliční vládě. To Sánchez odmítal a chtěl sestavit vládu menšinovou s podporou Unidas Podemos a dalších menších stran.

Bez podpory Katalánců

Podporu nové koalici už v úterý vyjádřil šéf nové strany Více země (Más País) Íňigo Errejón, který dříve býval stranickým kolegou Iglesiase a jehož strana bude mít tři poslance. Také baskičtí a galicijští nacionalisté (PNV a BNG) s celkem osmi poslanci a Kanárská koalice se dvěma už Sánchezovi nabídli, že ho podpoří. Celkem by tak mohla vláda získat podporu 168 poslanců.

Sánchez dal najevo, že nechce vládnout díky katalánským separatistům. Také levicová separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC), která má 13 mandátů, uvedla, že „v tomto okamžiku“ podpořit novou Sánchezovu vládu odmítá.

„V tomto okamžiku je naše odpověď ne, v tomto okamžiku říkáme ne tomu, co nám bylo představeno,“ uvedla mluvčí ERC Marta Vilaltaová. „Jestli od nás něco chtějí, je třeba si sednout a mluvit. Když si s námi nesednou, není o čem mluvit,“ dodala. Hovořit chce ERC především o řešení sporu kolem Katalánska, jehož nezávislost strana podporuje.

Dolní komora španělského parlamentu po volbách v listopadu 2019
Zdroj: ČT24/Wikimedia Commons

Podle místních médií se bude snažit Sánchez přesvědčit poslance strany Ciudadanos (Občané), aby jeho vládu umožnili tím, že ve druhém kole hlasování o důvěře premiérovi nebudou hlasovat. Ve druhém kole stačí prostá většina. 

Zástupci strany Ciudadanos, která ve volbách ztratila, ale oznámili, že spojenectví socialistů a Unidas Podemos nepodpoří. Přáli by si raději velkou koalici socialistů s lidovci. „Apelujeme na odpovědnost socialistů a lidové strany, aby uzavřeli s Ciudadanos umírněnou dohodu založenou na opatřeních, která jsou pro zemi dobrá,“ uvedla strana prohlášení.

Předseda druhé nejsilnější Lidové strany (PP) Pablo Casado chystaný koaliční kabinet socialistů a Unidas Podemos kritizoval. „Radikální vláda je to poslední, co Španělsko potřebuje,“ uvedl. Na Twitteru ve zjevné narážce na katalánské separatistické hnutí napsal, že jeho strana zůstala nyní osamocena „v obraně ústavního pořádku“.

Pokud král Felipe VI. po schůzkách s lídry parlamentních stran navrhne na premiéra opět Sáncheze, očekává se, že v jeho nové vládě bude Iglesias místopředsedou, uvedla některá španělská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...