Ve Francii bodovala krajní pravice. Levice s centristy ji chce zastavit

Nahrávám video

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.

Pro zisk křesla už v prvním kole je potřeba mít přes padesát procent odevzdaných hlasů a hlasy zároveň musí představovat alespoň 25 procent registrovaných voličů.

Tyto podmínky podle francouzského ministerstva vnitra splnilo 37 kandidátů krajně pravicového Národního sdružení (RN). Mandát už získala i šéfka jeho poslanců Marine Le Penová, v Pas-de-Calais na severu Francie dostala 58 procent hlasů. Její strana bodovala zejména na severu země a pak také na samotném jihu, tradičně velmi slabá je v Paříži a okolí. Celkově má RN 29,25 procenta hlasů, její spojenci další tři procenta a dva mandáty.

Národní sdružení tak v prvním kole parlamentních voleb získalo o pět milionů hlasů více než při stejném hlasování v roce 2022. RN dalo hlas 9,3 milionu Francouzů. K urnám přišlo 66,7 procenta voličů, nejvíce od roku 1997.

O tři miliony hlasů si polepšila ve srovnáni s rokem 2022 i levicová aliance, která jich dostala zhruba devět milionů. Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů a do druhého kola postoupilo přes 400 jejích kandidátů. Ve 131 případech se tak stalo z třetího místa a lze očekávat, že většina těchto kandidátů se účasti v druhém kole vzdá ve snaze spojit síly proti krajní pravici.

Celkem levicový blok získal 28 procent hlasů. Své místo v dolní komoře parlamentu obhájila například šéfka poslanců strany Nepodrobená Francie (LFI) Mathilde Panotová, šéf socialistů Olivier Faure nebo Sandrine Rousseauová za zelené, uvádí Le Figaro.

Vládní tábor dostal dvacet procent hlasů a jen dva jeho kandidáti se probojovali do parlamentu už v prvním kole. Většina členů vlády má ale obtíže se do parlamentu dostat, píší francouzská média. Poměrně solidní pozici do druhého kola má ve svém obvodu Hauts-de-Seine premiér Gabriel Attal, který získal téměř 44 procent hlasů. Jeho ministr zahraničí Stéphane Séjourné vede v sousedním okrsku s 46 procenty. Ministr vnitra Gérald Darmanin získal v okrsku Nord 36 procent hlasů, na paty mu s odstupem necelých dvou bodů šlape kandidát RN.

Národní sdružení má zastavit spolupráce centristů s levicí

Druhé kolo voleb ve všech 501 z 577 okrsků, kde nikdo nezískal mandát v prvním kole, se uskuteční 7. července. Právě druhé kolo rozhodne o složení Národního shromáždění, a tedy i budoucí vládě a orientaci Francie v dalších pěti letech. Kvůli složitému systému jednomandátových okrsků jsou odhady celkových výsledků velmi složité a nepřesné.

To potvrzuje i zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „Výsledky po prvním kole jsou jen relativní,“ sdělil. Teď podle něj nastává zcela nová situace, kdy se v jednotlivých volebních obvodech děje to, že třetí kandidát odstoupí ve prospěch politika, který může zastavit Národní sdružení. „To je největší trend,“ dodal korespondent.

V rekordních 306 obvodech pak do druhého klání postoupili i díky vysoké volební účasti tři kandidáti, v pěti obvodech pak dokonce čtyři kandidáti. Podmínkou pro postup do druhého kola bylo získat hlasy alespoň 12,5 procenta registrovaných voličů. V prakticky všech těchto klání je přítomný kandidát RN. Duelů bude v neděli 190, jen ve 46 z nich nebude kandidát z Národního sdružení.

Nahrávám video

Aby zastavili nástup krajní pravice, vyzvali představitelé levice i prezidentova centristického tábora své spolustraníky, kteří postoupili z třetího místa, aby se účasti v druhém kole vzdali. V obvodech s RN ve druhém kole má levice 126 takových kandidátů a vládní koalice devadesát. Z nich už se podle údajů deníku Le Monde vzdalo kandidatury 121, respektive 56 kandidátů.

Prezidentův blok chce dohodnout pro druhé kolo aliance proti kandidátům nacionalistů. Má v tom velkou podporu, ale nemusí to platit ve všech volebních obvodech. Macron ovšem po prvním kolem prohlásil, že se nepřikloní k žádnému táboru. „Bezprostředně po prvním kole tento postoj výrazně změnil s tím, že je třeba zabránit Národnímu sdružení za každou cenu, aby mělo většinu,“ přiblížil posléze Šmíd.

Macron vyzval k volbě levice

Druhé kolo voleb bude podle politického komentátora a bývalého velvyslance ve Francii Petra Janyšky obrovský boj. „Teprve v úterý večer uvidíme, kdo skutečně půjde proti sobě v druhém kole, tedy jestli odstoupí, nebo ne. A důležité také bude, co udělají (prezidentovi) voliči. V tomto ohledu to bude velmi nejasné,“ předestřel.

Prezident Emanuel Macron již včera večer vyzval Francouze, aby volili kandidáty levicové Nové lidové fronty a nedovolili tak definitivní vítězství Národního sdružení, přiblížil Šmíd. „Kromě Národního sdružení je hlavním vítězem právě Nová lidová fronta, jejíž kandidáti mají podporu vládní koalice, a mohou se tak postarat o to, že Národní sdružení nebude mít většinu,“ shrnul Šmíd.

I proto zřejmě francouzský premiér Gabriel Attal po porážce v parlamentních volbách dočasně upustil od kontroverzní reformy podpory v nezaměstnanosti, která měla začít platit už v pondělí. Reformu totiž kritizovaly odbory, krajní pravice i levice a Attalův ústupek tak má být vstřícným krokem před druhým kolem voleb, který má usnadnit právě dohody mezi vládním táborem a levicovým blokem pro vzájemnou podporu kandidátů v jednotlivých okrscích.

Dle Attala je hlavní zastavit extrémní pravici

Tento záměr potvrdili i levicoví lídři včetně Jeana-Luca Mélenchona, který stojí v čele krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI), kteří prohlásili, že stáhnou všechny kandidáty, kteří se ve svých volebních obvodech umístili na třetím místě, aby nedošlo k rozdělení hlasů proti Le Penové.

To ale vyvíjí tlak na vládnoucí tábor, aby oplatil laskavost a udělal pro levicové kandidáty to, co levicoví voliči opakovaně udělali pro Macrona, když čelili krajní pravici. Předseda vlády Attal tak téměř jistě přijde o premiérské křeslo, které připadne někomu ze silnějšího levicového bloku. Hlavním úkolem pro druhé kolo je ale podle něj zbavit extrémní pravici šance na zisk absolutní většiny v parlamentu. Právě proti posilování krajní pravice demonstrovali v ulicích Paříže po zveřejnění předběžných výsledků tisíce lidí.

Nahrávám video

Vládní strana avizovala, že také stáhne své kandidáty na třetím místě, ale pouze ve volebních obvodech, kde zbývající protivník RN „sdílí naše republikánské hodnoty“, což naznačuje, že pravděpodobně odmítne, aby odstoupili kandidáti ve prospěch Mélenchonovy LFI, kterou Macronův tábor označil za „extremistickou“.

Podle zpravodaje rozpuštěním Národního shromáždění před třemi týdny skončila éra Macrona a „macronismu“. Po jeho zvolení zemi zachvátila euforie a vytvořila se velká skupina lidí, která prezidenta podporovala. To už je ale pryč a jeho role bude výrazně oslabená, hodnotí důsledky voleb Šmíd. 

Úspěch RN v prvním kole francouzských voleb uvítali nacionalisté a krajně pravicová uskupení po celé Evropě, včetně italské premiérky Giorgie Meloniové či španělské strany Vox. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez naopak prohlásil, že levicové strany stále mohou totálnímu vítězství RN zabránit.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyjádřila nad vzestupem krajní pravice ve Francii znepokojení a přirovnala jej mimo jiné k sílící podpoře domácí Alternativy pro Německo (AfD). „Nikdo nemůže zůstat lhostejný (...), pokud se u našeho nejbližšího partnera a nejlepšího přítele dostane na vrchol politická strana, která považuje Evropu za problém, nikoli za řešení,“ uvedla Baerbocková.

Nový kabinet nemusí vydržet dlouho

Podle komentátora Janyšky však nelze v tento moment nic vyloučit. Macron nyní podle něj cílí na velké spojení demokratických sil. „Pokud by to vyšlo, tak by vznikla vláda s účastí jak středové pravice, tak Macronova centristického tábora, tak i umírněné levice – tedy jakási vláda národního smíření,“ řekl Janyška.

Kdyby ve druhém kole Národní sdružení nezískalo nadpoloviční většinu, velmi by se jí však blížilo, pak bude podle Janyšky strana jednat s Republikány a nelze vyloučit, že by právě oni nakonec umožnili vládu krajní pravice, míní odborník. Vláda Národního sdružení pak podle něj není nebezpečná jen svým programem, ale i tím, že jde o „stranu amatérů, kteří nikdy nebyli ve vládě a nemají zkušenosti s vládnutím“.

Nová vláda navíc nemusí mít dlouhého trvání. Prezident může znovu po roce rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit další parlamentní volby.

Bývalý velvyslanec v zemi si myslí, že se ve volbách nejedná o souboj mezi větším a menším zlem, jak naznačují některá média, ale spíše mezi demokracií a krajní pravicí, jejíž kořeny jsou stále blízko fašismu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...