Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu operace odhadované na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Termín možného zastavení útoků, které USA podnikají společně s Izraelem, Trump nezmínil, ale uvedl, že to nebude do týdne. „Írán by ovládl Blízký východ a zničil Izrael, pokud by USA nezasáhly,“ tvrdí.
Také uvedl, že USA ruší některé sankce týkající se ropy, aby zajistily dostatečné dodávky této suroviny. „Do rafinérií v Houstonu bylo dovezeno sto milionů barelů ropy z Venezuely a dalších sto milionů barelů z této země je na cestě,“ sdělil dle Reuters.
Dále novinářům potvrdil, že měl „velmi dobrý telefonát“ s Putinem ohledně invaze Ruska na Ukrajinu a konfliktu na Blízkém východě.
Írán již nemá námořnictvo, nemá komunikační prostředky, nemá letectvo, tvrdí dle CBS News Trump
„Myslím, že válka je v podstatě u konce. Nemají námořnictvo, nemají komunikační prostředky, nemají letectvo,“ citovala reportérka CBS News pro Bílý dům Weijia Jiangová ze svého rozhovoru s Trumpem. Šéf Bílého domu od začátku války postupně předkládá rozličné cíle války a plány trvání konfliktu, poznamenala agentura Reuters. Jiangové ze CBS News v pondělí také řekl, že Spojené státy jsou „velmi daleko“ napřed oproti jeho původnímu odhadu, že válka potrvá čtyři až pět týdnů.
Na otázku ohledně situace v Hormuzském průlivu Trump odvětil, že lodě už jím proplouvají, ale že „uvažuje o jeho převzetí“. Hormuzský průliv je jedním z nejkritičtějších míst světa při přepravě ropy, neboť při normálním provozu touto úžinou podél íránských břehů prochází asi pětina globálních dodávek ropy. Válka tuto klíčovou námořní trasu prakticky zablokovala.
Stanici NBC News Trump v telefonickém rozhovoru řekl, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něho nelze. Zmínil také příklad Venezuely, kde jeho administrativa po únosu diktátora Nicoláse Madura podnikla kroky, aby si zajistila přístup k tamním zdrojům ropy. „Podívejte se na Venezuelu,“ řekl šéf Bílého domu. „Lidé o tom uvažovali, ale je příliš brzy o tom mluvit,“ dodal k íránské ropě.
Ceny ropy zahájily týden prudkým růstem s tím, jak trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války na Blízkém východě. Ceny překročily psychologickou hranici sto dolarů (zhruba 2100 korun) za barel a vystřelily až ke 120 dolarům, nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod stodolarovou hranici.
Trump není spokojen s výběrem nového lídra Íránu
Trump v rozhovoru také zopakoval, že není spokojen s výběrem nového nejvyššího vůdce Íránu. Íránské Shromáždění znalců v neděli vybralo za nového vůdce 56letého Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího, jenž zahynul v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února. Modžtaba Chameneí je považován za zastánce tvrdé linie v íránském teokratickém režimu.
„Myslím, že udělali velkou chybu,“ řekl americký prezident o rozhodnutí zvolit novým vůdcem syna zabitého Chameneího. „Nevím, jestli to vydrží. Myslím, že udělali chybu,“ zdůraznil Trump, jenž už v neděli v rozhovoru s ABC prohlásil, že nový íránský vůdce ve své pozici dlouho nevydrží, pokud Teherán nejprve nezíská souhlas Spojených států. CBS News později v pondělí řekl, že nemá, co by novému duchovní vůdci Íránu vzkázal. Dodal, že má na jeho místo někoho vytipovaného, jméno však neuvedl.
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon v pondělí řekl, že nový íránský vůdce má radikální protiizraelské názory a že terčem Izraele se stane každý, kdo takové názory prosazuje.
Trump už před nedělním zvolením Chameneího Shromážděním znalců prohlásil, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, odkázal přitom na příklad Venezuely. Teherán to však odmítl.
Spojené státy a Izrael zahájily vzdušné údery proti Íránu 28. února. Teherán vzápětí odpověděl odvetnými útoky pomocí raket a dronů na Izrael a na země Perského zálivu, kde mají USA své vojenské základny. Íránské údery se nevyhýbají ani civilním cílům, včetně ropné a plynárenské infrastruktury.
Telefonát s Putinem
Americký prezident se v pondělí zabýval i dalšími záležitostmi. „Dnes (v pondělí) se koná mnoho důležitých schůzek a telefonátů,“ napsal odpoledne šéf Bílého domu na síti Truth Social. Kreml večer oznámil, že Trump v pondělí telefonoval Putinovi. Poradce ruského vládce Jurij Ušakov hovor označil za „konstruktivní, věcný a otevřený“. Putin s Trumpem podle něj naposledy telefonicky hovořili loni v prosinci. Dodal, že pondělní rozhovor trval asi hodinu a jeho obsahem byla mimo jiné situace kolem Íránu a Ukrajiny.
Americký prezident podle Ušakova opět vyjádřil zájem na rychlém ukončení ruské války na Ukrajině. Ta se už přes čtyři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi. V nedávné době – tedy ještě před americko-izraelským útokem na Írán – nabraly na intenzitě diplomatické snahy o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu vedené Spojenými státy.
Veškerá pozornost partnerů se nyní zaměřuje na situaci kolem Íránu a schůzka plánovaná na tento týden se tudíž na návrh americké strany odkládá, uvedl mezitím v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň obvinil Moskvu ze snahy manipulovat situací na Blízkém východě ve prospěch své agrese na Ukrajině.
Putin Trumpovi podle Ušakova popsal vývoj bojů na Ukrajině, kde podle jeho tvrzení ruské jednotky „úspěšně postupují“. Zda tomu tak skutečně je, však není jisté, například velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj nedávno uvedl, že ukrajinské jednotky za únor osvobodily více území, než Rusko dokázalo dobýt.
Šéf Bílého domu podle poradce ruského prezidenta naopak „zhodnotil vývoj situace v kontextu probíhající americko-izraelské operace“ proti Íránu. Putin podle Ušakova předložil několik návrhů, jak konflikt týkající se Íránu, jehož režim je spojencem Moskvy, rychle ukončit.
„Prezidenti se také dotkli otázky Venezuely, především z hlediska situace na světovém trhu s ropou,“ dodal Ušakov bez dalších podrobností.
