Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe vydal rozsáhlý report, který představuje více možných scénářů, jimiž by se Česko mohlo potenciálně vydat do roku 2100. Do dvouletého výzkumu se zapojila stovka expertů – nejen vědců, ale také další osobnosti z akademického sektoru a z oblasti veřejné správy, především z ministerstev, ale také z krajů.

Výsledkem práce týmu Oddělení sociálně-ekologické analýzy jsou čtyři scénáře, podle autorů zároveň věrohodné příběhy možného vývoje tuzemské společnosti, ekonomiky, ale i krajiny. CzechGlobe zdůrazňuje, že se nepasuje do role neomylného věštce, nejde o předpovědi budoucnosti ani o hodnocení toho, která cesta je správná. „Scénáře slouží jako nástroj pro přemýšlení o nejistotách, dlouhodobém plánování a hledání odolnějších rozhodnutí v době rychlých změn,“ zdůrazňuje organizace.

Autorům vykrystalizovaly čtyři možné podoby následujících dekád, přičemž každý scénář nastiňuje vývoj odlišným způsobem. Jeden z nich označují jako Rovnováha. Společnost v něm staví na kvalitě života, důvěře, spolupráci a dlouhodobém plánování. Technologie podporují veřejný zájem a ochranu životního prostředí. Jeho opakem je scénář nazvaný Konflikt a rozpad. V něm mezinárodní spolupráce slábne, instituce ztrácejí důvěru a společnost se postupně tříští. Rostou konflikty, nejistota i tlak na přírodní zdroje.

Opevněné světy či Všechny tváře růstu

Scénář Opevněné světy předpokládá, že technologický rozvoj bude pokračovat, ale jeho přínosy budou rozděleny velmi nerovnoměrně. Společnost se polarizuje a prohlubují se sociální rozdíly. Naopak scénář pojmenovaný Všechny tváře růstu si představuje svět, ve kterém se ekonomický růst a technologické inovace stávají hlavní společenskou prioritou. Přinášejí vysokou prosperitu, ale současně vytvářejí nové environmentální a sociální výzvy. Následující část článku přibližuje každý z nich detailně – tak, jak je autoři popisují.

Není zde nic vynechané, protože všechny podrobnosti mají svůj význam. Všechny čtyři scénáře jsou rozdělené na tři časové úseky. Nejprve je krátkodobý pohled do roku 2040, pak výhled budoucnosti mezi roky 2040 a 2070 a nakonec až výhled do roku 2100.

Tipy pro prohlížení grafiky: pro uzavření již otevřené karty klikněte těsně mimo ni, případně zkuste znovu načíst článek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 12 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 14 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 17 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 22 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.