V Bangladéši to vře. Expremiérka dostala trest smrti

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Osmasedmdesátiletá Vadžídová byla odsouzena k doživotnímu vězení za zločiny proti lidskosti a k trestu smrti za zabití několika lidí během protestů, upřesnila agentura Reuters. „Rozhodli jsme se uložit jediný možný trest, trest smrti,“ prohlásil soudce tribunálu v hlavním městě Dháce.

Soud v červenci obžaloval bývalou šéfku kabinetu z toho, že loni nařídila bezpečnostním složkám, své straně Lidová liga (Awami League) a jejím členům, aby masově zabíjeli, ubližovali, prováděli cílené násilí na ženách a dětech, spalovali těla a odpírali lékařskou péči zraněným. Jako klíčový důkaz posloužila nahrávka jednoho z expremiérčiných telefonátů.

„Rozsudek proti mé osobě vynesl zmanipulovaný soud, ustavený a vedený nikým nevolenou vládou bez demokratického mandátu,“ reagovala Vadžídová krátce po vynesení rozsudku v prohlášení, z něhož citovaly tiskové agentury. Verdikt je podle ní „zaujatý a politicky motivovaný“. „Nebojím se postavit žalobcům před řádným soudem, kde budou důkazy posouzeny a prověřeny spravedlivě,“ dodala.

Bangladéšský Mezinárodní trestní tribunál (ICT) zřídila v roce 2009 sama Vadžídová kvůli vyšetřování zločinů spáchaných během bojů za nezávislost na Pákistánu v roce 1971.

Obavy z nových nepokojů

Rozsudek padl jen několik měsíců před parlamentními volbami, které se v této asijské zemi mají konat na začátku února. Proti verdiktu se lze odvolat k Nejvyššímu soudu. Syn a poradce Vadžídové Sadžíb Vadžíd však v neděli agentuře Reuters sdělil, že se proti němu nemíní odvolávat, pokud se k moci nedostane demokraticky zvolená vláda za účasti Lidové ligy.

Straně byla zakázána účast ve volbách a panují obavy, že pondělní verdikt by mohl před volbami vyvolat nové nepokoje. Lidová strana na protest proti verdiktu vyzvala ke generální stávce a tribunál označila za falešný soud, píše agentura AP.

Desítky vybuchlých bomb

Pondělní soud proto provázela přísná bezpečnostní opatření, do ulic Dháky i na jiných místech země byly nasazeny policejní a polovojenské jednotky. Místy vypukly protesty.

V zemi přitom stoupalo napětí už před vynesením rozsudku. V posledních dnech vybuchlo nejméně třicet podomácku vyrobených bomb a zapáleno bylo 26 vozidel. Incidenty se obešly bez obětí na životech.

Protesty ve více než 170milionové asijské zemi začaly loni v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót přidělujících třicet procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří vybojovali nezávislost země.

Původně pokojné demonstrace v červenci přerostly v násilné střety s bezpečnostními složkami, které si podle zprávy OSN vyžádaly čtrnáct set zabitých a tisíce zraněných. Vadžídová po týdnech stupňujícího se tlaku nakonec 5. srpna 2024 po patnácti letech u moci rezignovala a uprchla do Indie.

Kabinet od té doby vede 85letý nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, jehož vláda Lidovou ligu zakázala a změnila příslušné zákony, aby mohl být subjekt souzen za roli během povstání. Prozatímní premiér také zaslal Dillí oficiální žádost o vydání Vadžídové, zatím bez odezvy. Letos v srpnu, v den výročí útěku expremiérky do Indie, vyhlásil volby na únor 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 1 hhodinou

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 5 hhodinami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.