V Bangladéši to vře. Expremiérka dostala trest smrti

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Osmasedmdesátiletá Vadžídová byla odsouzena k doživotnímu vězení za zločiny proti lidskosti a k trestu smrti za zabití několika lidí během protestů, upřesnila agentura Reuters. „Rozhodli jsme se uložit jediný možný trest, trest smrti,“ prohlásil soudce tribunálu v hlavním městě Dháce.

Soud v červenci obžaloval bývalou šéfku kabinetu z toho, že loni nařídila bezpečnostním složkám, své straně Lidová liga (Awami League) a jejím členům, aby masově zabíjeli, ubližovali, prováděli cílené násilí na ženách a dětech, spalovali těla a odpírali lékařskou péči zraněným. Jako klíčový důkaz posloužila nahrávka jednoho z expremiérčiných telefonátů.

„Rozsudek proti mé osobě vynesl zmanipulovaný soud, ustavený a vedený nikým nevolenou vládou bez demokratického mandátu,“ reagovala Vadžídová krátce po vynesení rozsudku v prohlášení, z něhož citovaly tiskové agentury. Verdikt je podle ní „zaujatý a politicky motivovaný“. „Nebojím se postavit žalobcům před řádným soudem, kde budou důkazy posouzeny a prověřeny spravedlivě,“ dodala.

Bangladéšský Mezinárodní trestní tribunál (ICT) zřídila v roce 2009 sama Vadžídová kvůli vyšetřování zločinů spáchaných během bojů za nezávislost na Pákistánu v roce 1971.

Obavy z nových nepokojů

Rozsudek padl jen několik měsíců před parlamentními volbami, které se v této asijské zemi mají konat na začátku února. Proti verdiktu se lze odvolat k Nejvyššímu soudu. Syn a poradce Vadžídové Sadžíb Vadžíd však v neděli agentuře Reuters sdělil, že se proti němu nemíní odvolávat, pokud se k moci nedostane demokraticky zvolená vláda za účasti Lidové ligy.

Straně byla zakázána účast ve volbách a panují obavy, že pondělní verdikt by mohl před volbami vyvolat nové nepokoje. Lidová strana na protest proti verdiktu vyzvala ke generální stávce a tribunál označila za falešný soud, píše agentura AP.

Desítky vybuchlých bomb

Pondělní soud proto provázela přísná bezpečnostní opatření, do ulic Dháky i na jiných místech země byly nasazeny policejní a polovojenské jednotky. Místy vypukly protesty.

V zemi přitom stoupalo napětí už před vynesením rozsudku. V posledních dnech vybuchlo nejméně třicet podomácku vyrobených bomb a zapáleno bylo 26 vozidel. Incidenty se obešly bez obětí na životech.

Protesty ve více než 170milionové asijské zemi začaly loni v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót přidělujících třicet procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří vybojovali nezávislost země.

Původně pokojné demonstrace v červenci přerostly v násilné střety s bezpečnostními složkami, které si podle zprávy OSN vyžádaly čtrnáct set zabitých a tisíce zraněných. Vadžídová po týdnech stupňujícího se tlaku nakonec 5. srpna 2024 po patnácti letech u moci rezignovala a uprchla do Indie.

Kabinet od té doby vede 85letý nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, jehož vláda Lidovou ligu zakázala a změnila příslušné zákony, aby mohl být subjekt souzen za roli během povstání. Prozatímní premiér také zaslal Dillí oficiální žádost o vydání Vadžídové, zatím bez odezvy. Letos v srpnu, v den výročí útěku expremiérky do Indie, vyhlásil volby na únor 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...