Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.
„Doufejme, že se Rusko a Ukrajina tento týden dohodnou,“ napsal Trump na své sociální sítí Truth Social v neděli pozdě večer. „Obě země pak začnou obchodovat ve velkém se Spojenými státy americkými, které prosperují, a vydělají na tom,“ dodal, aniž uvedl podrobnosti o případném pokroku v mírových jednáních ve válce, kdy se Ukrajina už přes tři roky brání otevřené ruské agresi.
Trumpův vyslanec Witkoff byl o pár dní dříve po svém jednání s Putinem trochu konkrétnější. „Myslím, že jste použil velmi dobré slovo, ‚rýsuje se‘,“ odpověděl Witkoff na otázku moderátora stanice Fox News, zda se dohoda s Putinem rýsuje, nebo zda Rusko jen hraje o čas k získání vojenské výhody. Jednání s Putinem a jeho dvěma poradci, Jurijem Ušakovem a Kirillem Dmitrijevem, označil Witkoff za přesvědčivé.
Také Trump po schůzce svého vyslance s šéfem Kremlu, která se uskutečnila 11. dubna, řekl novinářům, že rozhovory „možná mohou probíhat OK“ a že „vy to brzy zjistíte“. Witkoff si podle listu The Wall Street Journal myslí, že Putin mír skutečně chce, a Trump se kloní na jeho stranu.
Mnozí experti i političtí představitelé ale opakovaně upozorňují, že Rusko svou válku ukončit nechce. Rovněž takzvané velikonoční příměří, které Putin během svátků vyhlásil jen na třicet hodin, označili politici i experti za pouhý taktický manévr, který byl určený Trumpovi k zachování jeho přízně. Moskva navíc vlastní „příměří“ v tisících případů porušila, upozornil Kyjev, i když z jeho nedodržování obviňuje Rusko Ukrajinu.
Sám Putin opět odmítl tento týden v pondělí přistoupit na plné příměří navržené Ukrajinou a USA a jeho mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že Kreml není připraven diskutovat o časovém rámci pro ukončení války, upozornili analytici z ISW.
Kromě toho už předtím podotkli, že pár dní po posledním jednání Witkoffa s Putinem dali dva vysoce postavení ruští představitelé – šéf zahraniční zpravodajské služby SVR Sergej Naryškin a ministr zahraničí Sergej Lavrov – jasně najevo, že požadavky, kterými Moskva konec své agrese podmiňuje, se nezměnily. Jejich splnění by přitom vedlo ke zničení nezávislé Ukrajiny.
Lavrov také po jednání Witkoffa s Putinem řekl, že Rusko a Spojené státy se dosud nedohodly na žádných „klíčových parametrech“ potenciální dohody o ukončení války.
Rusko ze svých maximalistických požadavků neslevilo
Naryškin minulý týden prohlásil, že jakákoli dohoda ukončující ruskou invazi musí obsahovat neutralitu Ukrajiny, její „demilitarizaci“ a „denacifikaci,“ zrušení zákonů, které podle nepodložených tvrzení Moskvy diskriminují rusky mluvící obyvatele země, a uznání nezákonné ruské anexe Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti.
Moskva anexi těchto regionů vyhlásila na základě nelegálních „referend“ z podzimu 2022, a to navzdory tomu, že tyto regiony nemá pod kontrolou celé. Kromě toho už v roce 2014 nelegálně anektovala i ukrajinský poloostrov Krym.
Lavrov řekl v polovině dubna ruskému listu Kommersant, že současná ukrajinská vláda je „protiústavní“, což koresponduje s opakovaným zpochybňováním legitimity ukrajinského vedení z ruské strany.
Už odvolání proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče po jeho útěku ze země v roce 2014 označovali Rusové za puč a současného prezidenta Volodymyra Zelenského nazývali „diktátorem,“ protože zůstává v čele státu i po uplynutí pětiletého mandátu. Ukrajinské zákony ale konání voleb v době válečného stavu neumožňují.
Lavrov rovněž vyloučil, že by se Rusko stáhlo ze čtyř částečně okupovaných ukrajinských regionů. Ohledně ruských požadavků odkázal na Putinův projev z loňského června s tím, že v něm šéf Kremlu ruské požadavky „velmi jasně nastínil“.
Putin už tehdy jako podmínku pro pouhé zahájení vyjednávání požadoval, aby se Ukrajina stáhla z celého území Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti včetně těch jejich částí, které Moskva nikdy neokupovala, a aby svět uznal tyto regiony za ruské.
Dále požadoval zrušení všech západních protiruských sankcí, demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny a její neutralitu.
Území, suverenita, obranyschopnost
Jak píše ISW, Moskva se své nejextrémnější podmínky snaží často zamlžit používáním vágních výrazů. Jde jí ale o to, aby se Ukrajina vzdala nejen části svého území, nýbrž i své budoucí suverenity a schopnosti se bránit. Za tímto účelem Rusové trvají na následujících požadavcích:
„Demilitarizace“ Ukrajiny
Rusko požaduje „nevratnou demilitarizaci“ Ukrajiny, což konkrétně znamená, aby Ukrajina zmenšila svou armádu na úroveň před rokem 2022 a zavázala se, že nikdy nepostaví vojsko schopné bránit zemi proti budoucí ruské agresi.
„Denacifikace“ Ukrajiny a dosazení „legitimní“ vlády
Termínem „denacifikace“ Rusové maskují svůj požadavek na dosazení proruské vlády do Kyjeva. V minulosti také definovali „denacifikaci“ jako likvidaci „těch, kteří ostatním vštěpují rusofobii“.
Moskva podle expertů používá „rusofobii“ jako nálepku pro své kritiky obecně. V případě Ukrajiny tak činí k ospravedlnění své agrese a k záměrné záměně pachatele a oběti, dodává historik Tymothy Snyder. Ukrajinci jsou v tomto uvažování „rusofobní,“ protože se ruskému násilí brání, a právě tato jejich „rusofobie“ je pak pro Moskvu argumentem pro jejich zničení, vysvětlil Snyder.
Konec aspirací Ukrajiny na vstup do NATO nebo jiného bezpečnostního bloku
V rámci požadované „neutrality“ by země nesměla vstupovat do jakýchkoli vojenských aliancí a měla by zapovězeno uzavírat vojenské dohody i hostit na svém území zahraniční vojáky či vojenské systémy. Kyjev by tak podle ISW nemohl uzavírat ani bilaterální bezpečnostní dohody, které si v poslední době vyjednal či vyjednává.
Přiznání (nejen) okupovaného ukrajinského území Rusku
Rusové otevřeně požadují Krym a celou Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, a to bez ohledu na to, že části čtyř posledně jmenovaných regionů má stále pod kontrolou Kyjev, a nikoliv okupační vojska. Kromě toho ale opakovaně naznačují, že jejich územní ambice jdou dál a zahrnují celou jižní a východní Ukrajinu, tedy i Dněpropetrovskou, Mykolajivskou a Oděskou oblast, upozornil ISW.
Řešení „základních příčin“ války
Moskva opakovaně definuje jako jednu z „hlavních příčin“ války porušení údajného závazku NATO „neexpandovat“ do východní Evropy. Jak ale vysvětlují experti, žádný takový příslib nikdy nepadl a rozšíření Aliance je tak odrazem přání zemí bývalého východního bloku.
Pokud jde o případné přistoupení Ukrajiny k NATO, což Rusko opakovaně zmiňuje jako údajnou hrozbu pro svou bezpečnost, Kyjev sice v minulosti udával členství v Alianci jako svůj strategický cíl, blok mu ale na summitu v Bukurešti v roce 2008 Akční plán členství nenabídl. O dva roky později vláda proruského prezidenta Janukovyče členství v NATO z bezpečnostní strategie dokonce vyřadila a dávala přednost nezúčastněnému statusu země. Následná ruská agrese ale pohled na věc změnila.
Jako druhou z „hlavních příčin“ války Kreml uvádí údajnou diskriminaci etnických Rusů a ruského jazyka, médií a kultury na Ukrajině. Právě údajnou potřebou „ochrany“ Rusů a rusky mluvících Moskva agresi proti svému sousedovi také ospravedlňuje, což ale neodpovídá realitě. Ruština se na Ukrajině dlouho těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština, což z velké části změnila právě až ruská agrese.
