Ukrajina přijímá americký návrh na třicetidenní plné příměří v bojích s Ruskem, uvedl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Reagoval na výsledky úterního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Americký prezident Donald Trump doufá, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech. Ještě tento týden chce hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Zelenskyj sdělil, že návrh příměří se vztahuje na celou frontovou linii, nikoliv jen na moře a vzduch, napsala agentura Reuters. Washington během úterního večera obnovil svou vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací, oznámila ukrajinská administrativa.
Ukrajinský prezident zároveň poděkoval Trumpovi za konstruktivnost během jednání, příměří považuje za pozitivní a je připraven takový krok učinit. Trump řekl, že by Zelenského znovu pozval do Bílého domu.
Spojené státy a Ukrajina vytvoří vyjednávací týmy a ihned zahájí jednání vedoucí k trvalému míru, který Ukrajině zajistí dlouhodobou bezpečnost, dodalo americké ministerstvo zahraničí. Nejlepší projev dobré vůle, který mohou Rusové poskytnout, je souhlasit s touto dohodou, prohlásil šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že míč je nyní na ruské straně kurtu, a vyjádřil naději, že Moskva návrh přijme.
Zelenskyj poznamenal, že Spojené státy nyní budou muset přimět Rusko k tomu, aby příměří přijalo. Pokud bude podle ukrajinského prezidenta Moskva souhlasit, začne platit klid zbraní. Trump doufá, že Rusko bude s návrhem na 30denní příměří souhlasit. Podle agentury Reuters také řekl, že Američané se ještě v úterý, případně ve středu setkají s ruskými představiteli.
Kyjev už v uplynulých dnech navrhnul částečné příměří – konkrétně ve vzduchu a na moři. Podle Zelenského s tímto návrhem přijela do Džiddy také ukrajinská delegace, která podle něj navrhla tři věci – kromě zastavení bojů ve vzduchu a na moři také „skutečná opatření k nastolení důvěry v situaci, kdy se odehrává diplomacie“, především propuštění zajatců.
Rusko připustilo jednání s USA
Moskva myšlenku dočasného příměří podle agentury Reuters dosud odmítala s tvrzením, že jde o snahu získat pro Kyjev čas a zabránit ukrajinskému vojenskému kolapsu. Státní agentuře TASS nicméně v úterý večer řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, že Moskva nevylučuje kontakty s představiteli Spojených států v následujících několika dnech.
USA a Ukrajina se shodly, že co nejdříve uzavřou komplexní dohodu o rozvoji ukrajinských kritických nerostných zdrojů, která povzbudí ukrajinskou ekonomiku, kompenzuje USA výdaje spojené s pomocí Kyjevu a zajistí Ukrajině dlouhodobou prosperitu a bezpečnost.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha jednání v Džiddě na síti X popsal jako vážný krok kupředu na cestě k míru i rozvoji strategického partnerství mezi Ukrajinou a Spojenými státy. „To přináší upřímný, otevřený a konstruktivní dialog,“ podotkl ministr, který poděkoval svým americkým partnerům i saúdským hostitelům.
Úterní několik hodin trvající americko-ukrajinské rozhovory v saúdskoarabské Džiddě byly součástí iniciativy administrativy prezidenta Trumpa. Ten se snaží ukončit válku, kterou 24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou vojenskou invazí na Ukrajinu. Už před necelým měsícem se v Saúdské Arábii konaly rozhovory mezi USA a Ruskem, americký postup dosud vyvolával obavy především evropských spojenců Ukrajiny ze změny postoje Washingtonu a jeho přílišné vstřícnosti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Reakce světových a českých politiků
Britský premiér Keir Starmer označil úterní jednání za průlom, nyní podle něj musí Rusko vyslovit souhlas s klidem zbraní, informovala agentura Reuters. Jeho polský protějšek Donald Tusk uvedl, že USA a Ukrajina učinily důležitý krok k míru a Evropa je připravena pomoci dosáhnout takového, který bude spravedlivý a trvalý.
„Míč je nyní jednoznačně na straně Ruska,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macron v příspěvku na síti X. „Francie a její partneři jsou i nadále odhodláni dosáhnout pevného a trvalého míru, který bude podpořen silnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu,“ dodal.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa v totožném prohlášení, zveřejněném současně na síti X, uvedli: „Toto je pozitivní vývoj, jenž může být krokem ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu. Míč je nyní na ruské straně hřiště.“
Na diplomacii záleží, zdůraznil český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Dnes byl v Džiddě učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ dodal
„Zastavení vojenské pomoci a přerušení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou byl od začátku krok špatným směrem,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj ze Saúdské Arábie přišla dobrá zpráva.
Průběh jednání
Za nejdůležitější vedoucí ukrajinské delegace a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak pokládá otázku, jak dosáhnout spravedlivého a trvalého míru. Za velice důležité označil bezpečnostní záruky, které by odradily Rusko od další invaze do sousední země v budoucnu.
Ukrajinsko-amerických jednání se kromě Jermaka a Rubia účastnili i poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz a zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, v ukrajinské delegaci byli ministr obrany Rustem Umerov a ministr Sybiha.
Rubio se v zasedacím sále usmíval do kamer, zatímco na protější straně stolu seděli ukrajinští představitelé, jejichž tváře nevyjadřovaly žádné emoce, popsala agentura AP atmosféru v luxusním hotelu, kde se schůzka koná. Na místě je i ministr zahraničí hostitelské země.
Rubio čekal od Ukrajiny ústupky, Moskva žádné nenabízí
Rubio při letu do Džiddy řekl, že americká delegace nenavrhne žádná konkrétní opatření k ukončení konfliktu, ale spíše chce slyšet od Ukrajiny, co by byla ochotna zvážit. „Nebudu klást žádné podmínky ohledně toho co musí anebo mají udělat,“ řekl Rubio. „Chceme si vyslechnout, jak daleko jsou ochotni zajít, a pak to porovnat s tím, co chtějí Rusové, a zjistit, jak daleko od sebe skutečně jsou.“
Rubio už dříve řekl, že od schůzky očekává mimo jiné to, že bude jasně patrná ukrajinská připravenost k těžkým krokům.
Rusko dává opakovaně najevo, že jeho požadavky se nemění a že jen pouhou podmínkou pro zahájení rozhovorů s Kyjevem je odstoupení jihu a východu Ukrajiny Moskvě, omezení ukrajinských ozbrojených sil, neutrální status země či záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO – tedy podmínky, které se rovnají kapitulaci Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.
Také americký Institut pro studium války ve své pondělní zprávě podotkl, že ruský postoj se nemění a že Moskva trvá na těchto svých požadavcích. Zároveň napsal, že Rusko sice nadále veřejně prohlašuje, že chce mír, ale nenabízí žádné vlastní ústupky v ostrém kontrastu s těmi, které již nabídla Ukrajina.
Stanice NBC News uvedla, že americký prezident Donald Trump dal před jednáním v Džiddě svým poradcům soukromě najevo, že mu nebude stačit uzavření dohody o nerostech s Ukrajinou, pokud má Kyjevu odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace. Po ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském bude údajně chtít územní ústupky vůči Rusku, možná bude dokonce požadovat kroky vedoucí k jeho odstoupení z funkce.
Zelenskyj se jednání neúčastní
Jednání v Džiddě se koná krátce po emocionální scéně v Oválné pracovně Bílého domu, kde došlo k roztržce mezi Zelenským, Trumpem a americkým viceprezidentem JD Vancem. USA poté pozastavily dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací.
Zelenskyj také přicestoval do Saúdské Arábie, kde v pondělí jednal se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Úterního jednání s Američany se ale podle všeho nezúčastní.
Ukrajina se již déle než jedenáct let brání ruské agresi a přes tři roky plnohodnotné pozemní ruské invazi, a to i díky pomoci Západu. Spojené státy, které byly pod vedením bývalého prezidenta Joea Bidena důležitým spojencem Ukrajinců, po příchodu Trumpa do Bílého domu v lednu změnily svůj postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů. V Saúdské Arábii už minulý měsíc jednala americká a ruská delegace.
