Kongres zveřejnil výpověď Trumpova vyšetřovatele

Americký Kongres zveřejnil přepis svědectví bývalého zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, ve kterém obhajoval své rozhodnutí vést dvě nyní již ukončená trestní vyšetřování současného prezidenta Donalda Trumpa. Dokument má 255 stran. Obsahuje otázky zákonodárců a Smithovu obhajobu pokusů stíhat Trumpa za nelegální zadržování utajovaných dokumentů po opuštění úřadu a jeho údajné pokusy zvrátit volby v roce 2020. Trump jakékoliv pochybení odmítal.

„Rozhodnutí vznést obvinění proti prezidentu Trumpovi bylo moje, ale důvod pro tato obvinění spočívá výhradně v prezidentu Trumpovi a jeho činech,“ řekl Smith zákonodárcům na začátku svého výslechu.

Tvrdí, že jeho vyšetřování, které bylo zahájeno za prezidenta Joea Bidena, „přineslo důkazy nade vší pochybnost, že prezident Trump se zapojil do trestného činu s cílem zvrátit výsledky voleb v roce 2020 a zabránit zákonnému předání moci“.

Dále dodal, že jeho tým „také získal přesvědčivé důkazy o tom, že prezident Trump po svém odchodu z úřadu v lednu 2021 úmyslně zadržoval přísně tajné dokumenty a uchovával je ve svém společenském klubu, mimo jiné v tanečním sále a koupelně“. Trump se podle něj „opakovaně pokoušel bránit spravedlnosti, aby utajil, že si tyto dokumenty nadále ponechává“.

Trump po svém obvinění v kauze tajných dokumentů prohlásil, že je to „temný den pro Spojené státy americké“. Případ byl v roce 2024 floridským soudcem zamítnut.

„Trumpova odplata“

Než se Trump v lednu vrátil do úřadu, Smith sepsal zprávu, ve které dospěl k závěru, že existuje dostatek důkazů k obvinění Trumpa v obou vyšetřováních. Demokraté se při jeho výslechu zaměřili mimo jiné na Trumpovu snahu o odplatu. Prezidentova administrativa Smithe a jeho zaměstnance propustila.

„Nemám pochyb o tom, že prezident se mi chce pomstít,“ řekl Smith a dodal, že ministerstvo spravedlnosti nyní „chce pomstít každého, kdo pracoval na případech proti prezidentu Trumpovi“.

Zástupce Jared Moskowitz, demokrat z Floridy, se Smithe zeptal, zda si myslí, že Trump nařídil předsedovi sněmovního výboru pro soudnictví Jimu Jordanovi, aby ho předvolal k výslechu, na což Smith odpověděl, že to neví.

Porušení zákonů byla jasná, říká Smith

Smith také vypovídal o záznamech hovorů, které jeho tým vyžádal u některých členů Kongresu, což vyvolalo pobouření u některých republikánských senátorů. Uvedl, že takové žádosti jsou standardní a byly klíčové pro zjištění, jak Bílý dům komunikoval se zákonodárci před 6. lednem 2021 a v tento den, kdy Trumpovi příznivci zaútočili na Kapitol.

Řekl, že jeho tým použil záznamy k určení, kteří členové Trumpova nejbližšího okolí kontaktovali republikánské zákonodárce – a kterým senátorům se prezident údajně pokoušel dovolat v den útoku na Kapitol. Smith zároveň uvedl, že záznamy neobsahovaly obsah hovorů ani textových zpráv, ale pouze „kdy hovor začal, kdy skončil (...) a od koho hovor pocházel“.

Záznamy hovorů a výslechy umožnily vyšetřovatelům sestavit obraz toho, jak se Bílý dům pokoušel zabránit zákonodárcům v potvrzení výsledků voleb v roce 2020, uvedl Smith. „Někdy pro nás byly tyto komunikace důležité, protože ukazovaly, že lidé Donaldovi Trumpovi říkali, že to, co říká, není pravda,“ řekl bývalý vyšetřovatel výboru.

Smith vznesl dvě obžaloby proti Trumpovi. V první ho vinil ze snahy zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020, ve druhé z nezákonného uchovávání tajných dokumentů v jeho floridské rezidenci Mar-a-Lago. Podle Smithe to byla jasná porušení federálních zákonů. Obě obžaloby podal v roce 2023, tedy více než rok před volbami. Tehdejší ministr Merrick Garland opakovaně zdůraznil, že vyšetřování nebylo politicky motivované.

Po Trumpově vítězství ve volbách však Smith obě kauzy odložil. Odkázal se přitom na dlouhodobou praxi ministerstva spravedlnosti, podle níž nelze obžalovat úřadujícího prezidenta. Samotný Smith rezignoval několik dní před návratem Trumpa do Bílého domu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...