Trump řekl, že jeho moc vrchního velitele USA omezuje pouze jeho vlastní morálka

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Tmes (NYT). Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě.

„Ano, je tu jedna věc. Moje vlastní morálka. Moje vlastní mysl. To je to jediné, co mě může zastavit,“ odpověděl Trump na otázku, zda existují limity jeho globální síly. „Nepotřebuji mezinárodní právo. Nechystám se lidem ubližovat,“ vysvětloval Trump.

Americký prezident po dalších otázkách reportérů NYT připustil, že jeho administrativa se musí řídit mezinárodním právem. Zároveň však dal podle listu jasně najevo, že o tom, zda se tato omezení vztahují na Spojené státy, rozhoduje on sám. „Záleží na tom, jak definujete mezinárodní právo,“ poznamenal.

Trumpovo hodnocení vlastní svobody používat veškeré nástroje vojenské, ekonomické či politické síly k upevnění americké nadvlády je podle NYT doposud nejotevřenějším vyjádřením jeho světonázoru. V jeho jádru je myšlenka, že rozhodujícím faktorem při střetu mocností by měla být národní síla, nikoliv pravidla, dohody či zvyklosti, píše list.

Podle NYT Trump během rozhovoru zněl odhodlaněji než kdy dříve. Mluvil o úspěchu amerických úderů na íránská jaderná zařízení, přičemž na jeho stole v Oválné pracovně jsou modely bombardérů B-2, kterými USA na Írán loni zaútočily. Rovněž zmínil rychlost, s jakou minulou sobotu svrhl venezuelského vůdce Nicoláse Madura jeho únosem do USA, ale také své plány pro Grónsko, které je autonomním územím Dánska, spojence USA v Severoatlantické alianci.

Trumpův zájem o Grónsko trvá, mezinárodní kritice navzdory

Prezident odmítl jasně odpovědět na otázku, co je pro něj větší prioritou – získání Grónska, či zachování NATO. Připustil však, že by to mohla být otázka volby. Podle NYT dával jasně najevo, že bez USA v jejím středu je Aliance v podstatě k ničemu.

„Vlastnictví je velmi důležité,“ řekl Trump o Grónsku, strategicky významném ostrově bohatém na nerostné suroviny. Šéf Bílého domu zjevně nevidí hodnotu v tom, že Grónsko je pod kontrolou blízkého spojence v NATO, píše list. „Cítím, že je to psychologicky nutné k úspěchu. Myslím, že vlastnictví vám dává něco, co nemůžete získat nájemní smlouvou nebo dohodou. Vlastnictví vám dává věci a prvky, které nemůžete získat pouhým podpisem dokumentu,“ odpověděl Trump na otázku, proč potřebuje grónské území vlastnit.

Nahrávám video
Události: Nejasno kolem budoucnosti Grónska trvá
Zdroj: ČT24

V pátek večer pak Trump před novináři v Bílém domě zopakoval, že má v úmyslu dosáhnout dohody s Dánskem o získání Grónska, ale nevyloučil ani „tvrdou“ cestu k dosažení tohoto cíle. Spojené státy podle něj Grónsko potřebují vlastnit, aby zabránily okupaci ostrova Ruskem nebo Čínou v budoucnosti. „Nemůžeme dovolit, aby Rusko nebo Čína okupovaly Grónsko. To udělají, pokud to neuděláme my. Takže s Grónskem něco uděláme, buď měkkou, nebo tvrdou cestou,“ prohlásil Trump. Kodaň přitom opakovaně prohlásila, že její arktické území není na prodej.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se příští týden plánuje setkat s dánskými představiteli, tento týden řekl členům Kongresu, že Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi. Trump a vysocí představitelé jeho administrativy přitom opakovaně nevyloučili možnost ovládnutí Grónska za použití vojenské síly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...