Trump přikázal znovu otevřít věznici Alcatraz

Nahrávám video

Prezident USA Donald Trump nařídil znovu otevřít a rozšířit slavnou věznici Alcatraz. Poslat do ní chce ty nejhorší zločince. Šéf Bílého domu o tom informoval na své sociální síti Truth Social. Vězení pověstné svou drsností fungovalo necelé tři dekády, nyní je turistickou atrakcí.

„Ameriku příliš dlouho sužují brutální, násilní a opakovaní zločinci, spodina společnosti, kteří nikdy nepřispějí ničím jiným než bídou a utrpením,“ napsal Trump. Poznamenal, že v minulosti se Spojené státy nezdráhaly zavřít nejnebezpečnější zločince daleko ode všech, kde nemohli nikomu ublížit.

„Tak to má být. Už nebudeme tolerovat recidivisty, kteří na ulicích šíří špínu, zabíjení a chaos,“ dodal s tím, že nařídil vězeňskému úřadu, aby společně s ministerstvem spravedlnosti, Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a ministerstvem vnitřní bezpečnosti opětovně otevřely výrazně rozšířený a přestavěný Alcatraz.

Alcatraz
Zdroj: ČT24/Tamara Kejlová

Bez naděje na útěk

Proslulá federální věznice v někdejší pevnosti v Sanfranciském zálivu byla zřízena v srpnu 1934 a sloužila do března 1963. Většina z vězňů, kteří se odtud pokusili utéct, neměla naději. Byli chyceni, zastřeleni na útěku nebo se utopili.

Ostrov je v současné době historickou památkou. Vedle věznice samotné jsou zde k vidění zbytky původního vojenského opevnění a nejdéle fungující maják na západním pobřeží USA. Alcatraz je pod správou národních parků, území je totiž kolonií mořských ptáků a jiných vzácných živočichů.

Hlavním důvodem pro uzavření zařízení byly vysoké provozní náklady, tvrdí na svém webu americká vězeňská služba. „Provoz Alcatrazu byl téměř třikrát dražší než jakákoliv jiná federální věznice,“ uvádí vězeňská služba. Veškeré zboží nutné pro provoz zařízení bylo nutné přepravovat na ostrov, kde Alcatraz stojí, z pevniny. „Ostrov nemá například vlastní zdroj pitné vody,“ dodává vězeňská služba. „Federální vláda uznala, že je efektivnější, co se týče nákladů, postavit nové zařízení než udržovat v provozu Alcatraz,“ uvádí také služba.

Podle demokratické kongresmanky Nancy Pelosiové, v jejímž obvodě pevnost stojí, nelze Trumpův návrh brát vážně. „(Alcatraz) je dnes velmi oblíbeným národním parkem a významnou turistickou atrakcí,“ konstatovala bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů.

Alcatraz
Zdroj: ČT24/Tamara Kejlová

Populistické gesto, míní expert

Skepsi vyjádřili i někteří odborníci. Sociolog a expert na vězeňství ze Západočeské univerzity v Plzni Lukáš Dirga považuje Trumpův plán spíše za populistické gesto než rozumnou volbu. „Takový projekt by byl ekonomicky velmi náročný. Věznice by se musela celá renovovat. Navíc provoz zařízení na ostrově je velmi drahý, což byl ostatně důvod zavření Alcatrazu roku 1963. USA by tím přišly i o zisk z návštěv zařízení, které nyní funguje jako muzeum,“ konstatoval expert.

„Neumím si ani představit snahu Trumpa o podstatné rozšíření věznice. Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu, tak mi to smysl nedává. Americký vězeňský systém potřebuje jiné věci, zejména více reintegračních programů podporujících návrat vězněných osob na svobodu,“ míní Dirga.

Deportace do Salvadoru

Trump, který už v kampani prosazoval tvrdý přístup proti kriminalitě, nyní využívá jako odbytiště pro údajné zločince z řad přistěhovalců obří věznici CECOT v Salvadoru. V březnu jeho administrativa hromadně deportovala přes dvě stovky Venezuelanů na základě dohody, v rámci níž má Washington za jejich roční pobyt zaplatit středoamerické zemi šest milionů dolarů (asi 133 milionů korun).

Bílý dům tvrdí, že jde o členy zločineckého gangu Tren de Aragua, kteří ohrožovali bezpečnost Spojených států. Právníci a příbuzní mnohých z nich ale takové obvinění odmítají. V sobotu Nejvyšší soud USA dočasně zakázal vládě deportovat na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století další skupinu venezuelských migrantů.

Ve věznici CECOT skončil omylem i Kilmar Ábrego García, který vstoupil do USA nelegálně v roce 2012 a poprvé byl zatčen v březnu 2019, když hledal práci poblíž obchodu Home Depot. Imigrační soud následně rozhodl, že nemůže být vyhoštěn do vlasti, protože mu hrozí pronásledování ze strany gangu Barrio 18. Soud mu povolil zůstat v zemi a přistěhovalec získal pracovní povolení.

Navzdory soudnímu příkazu zakazujícímu jeho deportaci však administrativa Ábrega Garcíu letos v březnu zatkla, obvinila z vazeb na gang Mara Salvatrucha (MS-13), což advokáti muže popírají, a přesunula ho do salvadorské věznice. Trump už připustil, že by mohl Garcíu vrátit do USA, kdyby chtěl, ale neudělá to, jelikož je přesvědčen o jeho členství v gangu.

Věznice s přísnou ostrahou CECOT je zřejmě největší na světě. Tisíce trestanců žijí v přeplněných celách, prakticky nesmí odpočívat, vzdělávat se, ani mít jakýkoli kontakt s okolním světem. Povoleno je jíst jen holýma rukama a světlo v celách nikdy nezhasíná. Salvadorské úřady počítají s tím, že ten, kdo se dostane dovnitř, se už do běžného života nevrátí.

Trump přitom avizoval, že by chtěl do Salvadoru posílat i americké občany, pokud by to umožňoval zákon. „Zabýváme se tím.... Šlo by o extrémní případy,“ poznamenal šéf Bílého domu s tím, že by takto rád řešil případy opakované násilné trestné činnosti. „Mluvíme o zločincích z povolání, kteří jsou strašní lidé a o které se musíme starat padesát let,“ dodal.

Plány s táborem na Guantánamu

Prezident USA vydal už na konci ledna příkaz využívat tábor na Guantánamu s kapacitou až třicet tisíc míst pro „nejhorší zločince mezi migranty bez dokumentů, kteří ohrožují americké obyvatele“. Média však v březnu informovala, že příprava tábora vázne a že jsou v něm nevyhovující podmínky.

Podle stanice CNN vláda plány pozastavila a poslední ze zhruba tří stovek lidí přepravených od února na Guantánamo se vrátili do USA.

V minulosti Američané v kontroverzním vězeňském komplexu na Guantánamu roky drželi stovky lidí podezíraných z terorismu, mnohdy bez jakýchkoli formálních obvinění. Migrační tábor má fungovat nezávisle na této věznici.

Plán vybudovat na jihovýchodě Kuby detenční zařízení je součástí Trumpových snah výrazně vystupňovat zatýkání a vyhošťování cizinců, kteří pobývají v USA bez patřičných dokladů. Během prvního měsíce svého úřadování tento slib nenaplňoval, neboť úřady deportovaly méně lidí než na konci mandátu předchozího prezidenta Joea Bidena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...