Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.

Americká a ruská delegace se v úterý sešly v Rijádu. Ukrajinští představitelé ani zástupci evropských zemí na jednání o ukončení agrese, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko, pozváni nebyli. Trump tvrdí, že se mu úspěšně daří vyjednávat její konec. Kreml si jeho postoj pochvaluje.

„Mladí lidé z Ruska a Ukrajiny jsou ti, kteří jsou decimováni,“ prohlásil Trump s tím, že doufá v brzké uzavření příměří. Podle amerického prezidenta mírová jednání postupují „velmi dobře“.

Trump Zelenského opět označil za „průměrně úspěšného komika“ a „diktátora“, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Trump ukrajinského prezidenta označil za diktátora už ve středu na sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu se tak přidal k ruským tvrzením, že Zelenskyj je nelegitimní prezident, protože se na Ukrajině loni nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb během válečného stavu neumožňují.

Trump navzdory důkazům tvrdí, že se Zelenskyj nesešel s Bessentem

Americký prezident na konferenci FII Priority v Miami, kterou podporuje Saúdská Arábie, také zmínil svůj pokus získat od Ukrajiny vzácné nerosty a obvinil vládu Zelenského z „porušení dohody“. Žádnou dohodu ale zatím obě strany neuzavřely.

List Financial Times (FT) v sobotu s odvoláním na své zdroje napsal, že ukrajinský prezident odmítl během setkání s americkým ministrem financí Scottem Bessentem v Kyjevě návrh Trumpovy administrativy, aby USA získaly práva na přibližně padesát procent vzácných nerostů na Ukrajině. Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc, a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu.

Trump teď podle CNN přišel s tvrzením, že s jeho ministrem v Kyjevě zacházeli „hrubě,“ protože návrh odmítli, a že Zelenskyj v době návštěvy spal a nemohl se s Bessentem sejít. Setkání ukrajinského prezidenta s americkým ministrem ale zachytila na fotografiích řada médií a oba po schůzce vystoupili na společné tiskové konferenci.

Agentura Bloomberg ve čtvrtek napsala, že americký ministr financí Bessent prohlásil, že v rozhovorech o Ukrajině by se mohlo řešit i zmírnění sankcí proti Rusku. Washington je podle ministra připraven sankce snížit nebo zvýšit podle ochoty Moskvy jednat. Bessent prý také tvrdí, že ho ukrajinský prezident Zelenskyj před Mnichovskou bezpečnostní konferenci ujistil, že Ukrajina podepíše dohodu o předání práv na těžbu nerostných surovin v hodnotě 500 miliard dolarů, ale zatím ji nepodepsala.

Britský list The Telegraph v pondělí napsal, že podmínky amerického návrhu dohody se podobají podmínkám běžně kladeným na agresorské státy poražené ve válce a rovnají se americké ekonomické kolonizaci Ukrajiny.

Kyjev se podle FT snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky, a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

„Evropská jednota a americký pragmatismus“

Ukrajinská hlava státu v reakci na Trumpovy výroky uvedla, že doufá v evropskou a ukrajinskou jednotu a americký pragmatismus. „Stojíme pevně na vlastních nohou,“ uvedl v pravidelném videoposelství ve středu večer.

Výroky, jimiž Trump zpochybnil Zelenského legitimitu v úřadu, odmítli také někteří ukrajinští představitelé. Bývalý velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který momentálně působí jako velvyslanec Kyjeva v Londýně, uvedl, že prioritou je ukončení války s Ruskem, nikoliv volby.

Expremiérka Ukrajiny Julija Tymošenková prohlásila, že Zelenskyj je „legitimním vůdcem Ukrajiny“, dokud nebude zvolen někdo jiný. Je podle ní „nemožné a nemorální“ uspořádat volby během války, protože by se jich nemohla zúčastnit armáda. „Pouze Ukrajinci mají právo rozhodnout, kdy a za jakých podmínek by měli změnit svou vládu. Dnes žádné takové podmínky nejsou!“ napsala na Facebooku.

Nahrávám video

Reuters: Trump může chtít zrychlenou dohodu

Trumpova administrativa by mohla usilovat o rychlé uzavření zjednodušené dohody a později jednat o podrobných podmínkách včetně toho, jak velkou část rozsáhlých ukrajinských nerostných zdrojů USA získají, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Americký prezident chce, aby byla dohoda uzavřena před tím, než případně schválí další vojenskou podporu Kyjevu nebo podnikne kroky ke zprostředkování mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz prohlásil, že Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh ohledně ukrajinských vzácných nerostů. „Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu,“ uvedl Waltz v rozhovoru s televizí Fox News. Zároveň vyjádřil názor, že neshody mezi Spojenými státy a Kyjevem lze urovnat.

Waltz zároveň večer (SEČ) na tiskové konferencí Bílého domu zopakoval výzvu adresovanou Zelenskému, když uvedl, že se „musí vrátit k jednacímu stolu“ ohledně dohody o kritických surovinách, jež by odrážela pomoc, kterou USA dosud poskytly Ukrajině na boj proti Rusku.

Server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje píše, že Washington a Kyjev nyní jednají o „vylepšeném“ návrhu dohody o vzácných nerostech. Je údajně v souladu s ukrajinskými zákony a Zelenského několik jeho poradců pobízí, aby ji podepsal, a zabránil tak novému střetu s Trumpem, který by pak mohl ospravedlnit další americkou pomoc Ukrajině.

Z upraveného návrhu měly být odstraněny některé články, které vadily Ukrajincům, například o tom, že dohoda by spadala do jurisdikce soudu v New Yorku. Mimo jiné o dohodě o vzácných nerostech ve čtvrtek v Kyjevě se Zelenským jednal Trumpův zmocněnec pro rusko-ukrajinskou válku Keith Kellogg.

Nahrávám video

Média: Nevýrazná reakce republikánů

Trump už ve středu nařkl Ruskem napadenou Ukrajinu, že válku s Moskvou sama začala. Některá americká média si všímají nevýrazné reakce republikánů na výroky šéfa Bílého domu na adresu Kyjeva a Zelenského.

Stanice Hlas Ameriky na svém webu napsala, že Trumpovy výpady vyvolaly kritiku od demokratů v Kongresu, zatímco reakce republikánů jsou smíšené. Také Politico uvádí, že většina reakcí republikánů se pohybuje „někde uprostřed“ a že se řada z nich ve svých komentářích snaží zdůrazňovat, že Trump chce mír, ale zároveň se vyhýbají detailům.

I když někteří republikáni vyjádřili nad kroky a prohlášeními Trumpa zděšení, z jejich strany nedochází k žádnému soustředěnému úsilí se mu v tomto ohledu postavit, píší The New York Times. Někteří zákonodárci Republikánské strany sice dali jasně najevo, že s Trumpovým přístupem nesouhlasí, ale většina se zároveň snaží prezidenta nekritizovat, dodává list.

Také The Washington Post (WP) označil reakci republikánů za „mírnou“ a „tlumenou,“ což přičítá jejich měnícímu se postoji k ruské agresi a klesající podpoře Ukrajiny z jejich řad.

Zřejmě nejsilnější pokárání podle WP přišlo ze strany kongresmana Dona Bacona, který Trumpova nepravdivá tvrzení jedno po druhém vyvrátil. „Putin začal tuto válku. Putin spáchal válečné zločiny. Putin je diktátor, který zavraždil své odpůrce. Státy EU přispěly Ukrajině více. Zelenskyj má podle průzkumů více než padesátiprocentní podporu. Ukrajina chce být součástí Západu, Putin Západ nenávidí. Nepřijímám doublethink George Orwella,“ uvedl Bacon.

Fiala: Trumpova slova o Zelenském jsou nesprávná

Trumpovy výroky, jimiž šéf Bílého domu označil Zelenského za „diktátora bez voleb, jenž odvedl hroznou práci“, jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) nesprávné. „Není to hodnocení situace, které bych mohl podepsat. Ukrajina je země, která je napadená a brání se nespravedlivé ruské agresi. V jejím čele stojí zvolený prezident, který se se svou vládou snaží dělat všechno pro to, aby ruské agresivní plány nebyly naplněny,“ řekl Deníku.cz premiér.

Proti Trumpovým výrokům se ve středu ohradil také prezident Petr Pavel. Na síti X napsal, že „nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu“.

K prohlášení stran v EP se nepřidali konzervativci

K současnému dění vydaly své prohlášení i proevropské politické strany v Evropském parlamentu. „Evropa se již nemůže plně spoléhat na Spojené státy při obraně našich sdílených hodnot a zájmů. Evropské země musí nyní urychleně jednat, aby si zajistily svou vlastní obranu, s většími výdaji na armádu a větší podporou Ukrajiny,“ stojí ve společném textu lídrů frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce socialistů a demokratů (S&D), frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. „Bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy.“

K textu se nepřipojila frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), do které patří i strana italské premiérky Giorgie Meloniové, kterou pojí s Trumpem blízký vztah. „Nebyli jsme spokojeni s tím, jak byly Spojené státy hodnoceny v textu (...), nyní je čas na klidný, uměřený dialog a je třeba se zaměřit na pragmatická řešení,“ uvedl mluvčí frakce. Členy tohoto uskupení jsou i europoslanci české vládní strany ODS.

Reakce mediálních spojenců

Proti Trumpovi se po výpadech vůči Zelenskému vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům. Sbor komentátorů deníku The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že jeho slova mohou být předzvěstí „škaredé“ dohody s Ruskem. Ohradili se také komentátoři bulvárního listu New York Post, podle nichž by prezident neměl „obracet pravdu vzhůru nohama“.

Deníky WSJ a New York Post jsou součástí mediálního impéria Ruperta Murdocha a jejich názorové sekce jsou dlouhodobě nakloněné Trumpovi a jeho Republikánské straně. Klíčovým spojencem prezidenta je pak Murdochova televize Fox News, v jejímž vysílání se také objevily některé nesouhlasné reakce.

Evropu by to mohlo nakopnout, míní Láska. Podle Maříkové Trump není válečný štváč

Senátor Václav Láska (SEN 21) sleduje Trumpovy kroky s obavou o osud Ukrajiny. Zároveň však cítí naději, že to Evropu „nakopne" a ta se probudí ze snu a v průběhu let bude pro ni výsledek pozitivní. Postup nového amerického prezidenta a jeho administrativy hodnotí jako chaos. „Amerika bude jako demokracie postavena před test, zda dokáže Trumpa jako prezidenta zvládnout.“ V této souvislosti dodal, že Evropská unie jako další velmoc nevyužila svůj potenciál. „Snad teď tak začne," dodal v pořadu Události, komentáře.

Politolog Daniel Kroupa řekl ve stejném pořadu, že se naplnila „měrou více než vrchovatou“ jeho obava, kterou měl už z volební kampaně Trumpa. Domnívá se, řečeno s nadsázkou, že „Amerika prohrála s Ruskem v hybridní válce“, když si nechala vnutit pohled ruských propagandistů. Evropu bere jako ekonomická obra a politického trpaslíka. „A z bezpečnostního hlediska je Evropa slabá.“ Může však podle politologa zvýšením svých výdajů na obranu Rusko posléze „uzbrojit“.

Poslankyně Karla Maříková (SPD) řekla v tomtéž pořadu, že nejde o žádné překvapení. Uvedla, že Trump bere Ameriku na prvním místě, což Česko jako evropská země nějak pocítí. „Nenazvala bych to hrozbou, ale revolucí“. Jí osobně se naopak nelíbil přístup bývalého amerického prezidenta Joe Bidena. Trump podle ní napravuje celou řadu chyb, kterou jeho předchůdce udělal. Poslankyně se domnívá, že chce válku na Ukrajině ukončit. „Není to válečný štváč.“ Mělo se podle ní už dávno zasednout k jednacímu stolu, protože mrtvých přibývá.

Diplomat Petr Mareš, který na Ukrajině reprezentuje předsednickou zemi OBSE, tedy Finsko, považuje Trumpovy výroky za natolik absurdní, že se „vymykají jakémukoliv racionálnímu komentáři“. Ukrajinci je podle něj neberou vážně. Marešova mise se nyní zaměřuje na pomoc občanské společnosti na Ukrajině a orgánům tamní vlády. Zmínil, že jeho české občanství mu v této misi u Ukrajinců pomáhá.

Nahrávám video

Dojedná Trump mír?

Podle Lásky je prvořadé, aby byl sjednán mír, se kterým se Ukrajina ztotožní. Dalším významným prvkem je pak to, jaké dostane záruky, aby dosažený mír nebyl jen přechodným příměřím. A k nim stále senátor řadí členství Ukrajiny v NATO.

Maříková má z vyjádření Zelenského dojem, že nechce žádný mír, že tedy nechce ani o krok ustoupit. „Někdy člověk musí udělat ústupek, ať se mu to líbí, nebo ne. Ukrajina asi není v pozici, kdy by si mohla diktovat“.

Kroupa neočekává, že Trump může s Putinem dojednat jakýkoliv mír. „Mír může znamenat pouze územní celistvost Ukrajiny. Všechno ostatní je pouze příměří,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...