Trump označil Evropu za skupinu národů v rozkladu se slabými lídry

Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit rusko-ukrajinskou válku. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.

Trumpův výpad proti evropskému politickému vedení je jeho doposud nejostřejší kritikou západních demokracií, píše Politico. Připomíná, že země jako Německo a Francie mají už nyní s Trumpovou administrativou velmi napjaté vztahy.

„Myslím si, že jsou slabí. Ale také si myslím, že chtějí být politicky korektní. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ prohlásil Trump o vysokých evropských představitelích.

Trumpovy výroky přicházejí v době, kdy pokračují intenzivní diplomatická jednání o ukončení rusko-ukrajinské války a evropští lídři vyjadřují sílící obavy, že by americký prezident mohl nechat Ukrajinu a její evropské spojence napospas ruské agresi, připomíná Politico.

Republikánský prezident serveru sdělil, že nepřikládá evropským lídrům velkou váhu v úsilí o ukončení války. „Mluví, ale ničeho nedosahují, a válka prostě pokračuje dál,“ prohlásil Trump, který před nástupem do funkce sliboval ukončení konfliktu do 24 hodin. Americké snahy o příměří ovšem zatím úspěšné nebyly.

Zároveň Trump vyzval Ukrajinu, aby vyhlásila nové volby. „Už dlouho neměli volby. Víte, mluví o demokracii, ale dostává se to do bodu, kdy to už demokracie není,“ tvrdil Trump. Ukrajinské zákony neumožňují pořádat volby v době války, není totiž možné zaručit hlasování pro všechny občany.

Ruský prezident Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská armáda na Ukrajinu vpadla nejprve roku 2014 a pak plošně v únoru 2022, odmítá uznat legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského. O jeho vládě mluví výhradně jako o „kyjevském režimu“. Mnohokrát se vyjádřil v tom smyslu, že Ukrajina nemá být suverénním státem a Ukrajinci nejsou samostatným národem. Jeho cílem je, aby území Ukrajiny bylo pod vlivem Moskvy. O nároku na údajně „historicky ruské země“, čímž se má na mysli mimo jiné území někdejší Kyjevské Rusi, hovoří i nová ruská strategie národní politiky.

Trump vyzdvihuje Orbánův přístup k migraci

Trump kritizoval Evropu rovněž za to, že se podle něj nevypořádala dobře s migrací. Bez změny politiky ohledně hranic přestanou být některé evropské státy životaschopnými zeměmi, míní americká hlava státu, podle které se města jako Paříž a Londýn prohýbají pod náporem migrantů.

Ve své kritice se zaměřil na levicového muslimského starostu Londýna a syna pákistánských imigrantů Sadiqa Khana. „Byl zvolen, protože tam přišlo tolik lidí. Teď ho volí,“ tvrdil Trump v narážce na přistěhovalce v britské metropoli. Za přístup k migraci naopak chválil maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož vláda od migrační krize v roce 2015 propaguje tvrdou protiimigrační politiku.

Šéf Bílého domu v rozhovoru uvedl, že si nebyl vědom toho, že se sám stal terčem kritiky kvůli migraci, a to ze strany papeže Lva XIV., který odsoudil jednání jeho administrativy vůči migrantům ve Spojených státech jako nelidské. I přesto Trump řekl, že je ochoten se s prvním papežem původem z USA setkat.

Papež v posledních týdnech kritizuje americkou zahraniční politiku. Například vyzval Trumpa, aby nepodnikal vojenskou invazi do Venezuely. Podle hlavy katolické církve je třeba „nalézt jiný způsob, jak dosáhnout změny, pokud se pro to Spojené státy rozhodnou“.

„Nechci to vyloučit,“ řekl Trump o vyslání amerických vojáků do Venezuely, jejíhož prezidenta Nicoláse Madura Washington obviňuje z vedení kartelu a pašování drog do Spojených států. Rovněž uvedl, že by zvážil použití síly proti cílům v dalších latinskoamerických zemích, kde je obchod s drogami aktivní, jako jsou Mexiko a Kolumbie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...