„Můžeme udělat, cokoliv budeme chtít.“ Trump založil svou Radu pro mír

Nahrávám video
Vyhlášení charty Trumpovy Rady pro mír
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

„Ukončil jsem osm válek, myslím, že další bude ukončena velmi brzy,“ avizoval Trump během ceremonie v Davosu s odkazem na rusko-ukrajinskou válku. Připustil, že úsilí tento konflikt ukončit, se ukázalo jako velice složité. Pásmo Gazy je podle Trumpa třeba demilitarizovat a rekonstruovat, poté z ní bude „skvělé místo“.

„Dnes je svět bohatší a bezpečnější než před rokem,“ tvrdil americký prezident a dodal, že si tento týden připomíná první výročí návratu do Bílého domu.

Trump Radu pro mír označil za „nejdůležitější orgán, který byl kdy založen“. „Jakmile bude Rada pro mír zcela funkční, můžeme udělat prakticky cokoliv, co budeme chtít. A budeme postupovat společně s OSN. Vždycky jsme říkali, že Organizace spojených národů má obrovský potenciál, ale zatím ho nevyužila. Jsou tam skvělí lidé, ale během ukončování těch osmi válek jsem s nimi nemluvil ani jednou,“ řekl Trump.

Mezi lídry států, které odsouhlasily účast v organizaci, se na pódiu vedle Trumpa objevili například argentinský prezident Javier Milei či maďarský premiér Viktor Orbán.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Donald Trump formálně ustavil Radu pro mír
Zdroj: ČT24

V dokumentu, který unikl do médií, je Trumpova Rada pro mír označena jako mezinárodní organizace pověřená budováním míru podle mezinárodního práva. V chartě se píše, že orgán vznikne ve chvíli, kdy se na tom formálně dohodnou tři státy.

Desítky pozvánek

K členství se podle dostupných informací přihlásily Ázerbájdžán, Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty, Bahrajn či Egypt. „Jsme velmi rádi, že jsme v Radě pro mír a že můžeme držet krok s každým úsilím, které může přinést mír v naší části světa i globálně,“ uvedl egyptský lídr Abdal Fattáh Sísí.

Účast přislíbil rovněž Izrael. „Toto téma, ačkoli je předmětem politického boje, tak platí, že dilemata jsou sdílená vládou i opozicí. Izrael si uvědomuje, že některé základní izraelské požadavky nebyly v tuto chvíli naplněny,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. U židovského státu vyvolává pochyby i složení rady, kde mají zasednout i lídři Turecka či Kataru, doplnil Borek.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek o Trumpově Radě pro mír
Zdroj: ČT24

Pozvánku dostaly také Kreml a Kyjev. Ukrajina reagovala sdělením, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí je Rusko, které proti ní vede od roku 2022 plnohodnotnou válku. Ruský vládce Vladimir Putin podle Bílého domu pozvání přijal. Kreml ale uvádí, že návrh zatím pouze zvažuje.

Rusko je ochotno poskytnout Radě pro mír miliardu dolarů z ruských aktiv zmrazených v USA na podporu palestinského lidu, sdělil ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS Putin předsedovi palestinské autonomie Mahmúdovi Abbásovi.

Pozvánku dle čtvrtečního vyjádření mluvčí vlády Karly Mráčkové dostalo i Česko. Stanovisko pro kabinet nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí.

Členství v Trumpově organizaci odmítlo například Švédsko či Norsko, Itálie chce iniciativu hlouběji přezkoumat, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron se k orgánu připojit nechce, stejně jako Velká Británie. Podle Paříže část principů rady neodpovídá dokumentům OSN, sdělila francouzská diplomacie podle Reuters.

Tyto země kritizují jednostranný styl americké diplomacie a nejasná pravidla fungování nové organizace. „Slovinsko je i nadále pevně odhodláno respektovat mezinárodní právo a mezinárodní řád založený na Chartě Organizace spojených národů. Jsme přesvědčeni, že pro zemi, jako je ta naše, je tento mezinárodní řád nejlepší ochranou našich národních zájmů a zárukou, že můžeme žít v míru,“ konstatoval slovinský premiér Robert Golob.

Nahrávám video
Studio 6: Vznik Trumpovy Rady pro mír
Zdroj: ČT24

Obavy z oslabení pozice OSN

Negativní vliv na autoritu OSN podle týdeníku Spiegel vadí i Německu. Trump sice v úterý uvedl, že by podle něj měla organizace vzniklá po druhé světové válce dál fungovat, dlouhodobě ji ale kritizuje.

„Vznik ,Rady pro mír‘ zapadá do dlouhodobého stylu Donalda Trumpa: vytvářet vlastní paralelní struktury tam, kde mu stávající mezinárodní instituce připadají příliš pomalé, složité nebo málo poslušné. Vedle osobního brandingu a snahy stylizovat se do role globálního ,dealmakera‘ je v tom ale vidět i jasný imperiální osten – logika typu kdo není s námi, je proti nám. Rada pro mír se tak tváří jako nabídka spolupráce, ale zároveň implicitně nastavuje nové dělení světa na ty, kdo se přidají, a ty ostatní,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Reálně ale nová organizace konkurovat OSN nemůže, soudí Kozák. „Organizace spojených národů má všechny své problémy, ale stojí na široké mezinárodní legitimitě, procedurách a dlouhodobé institucionální práci. Trumpova ,Rada pro mír‘ může fungovat jako mediálně silná platforma nebo nástroj nátlaku, nikoli jako univerzální fórum pro řešení konfliktů,“ řekl ČT24 amerikanista.

Podle Kozáka jde spíše o geopolitický test loajality než projekt skutečné mírotvorby. „Mír tu není chápán jako společně vyjednaný kompromis, ale spíš jako stav, který nastane tehdy, když ostatní přijmou americké podmínky. A to je přístup, který může fungovat v obchodním vyjednávání, ale v mezinárodní politice dlouhodobě spíš konflikty reprodukuje, než uklidňuje,“ obává se expert.

„Podle mě je to úplně falešná cesta, to nebude ani nic suplovat. Proč funguje OSN? Protože Rada bezpečnosti je organizace v organizaci a může rozhodnout otázku míru a může také uložit sankce, může rozhodnout o použití síly. V rukou ji má těch pět stálých členů, mezi nimi i Spojené státy. Tato rada, která má vzniknout, nemá žádnou oporu v mezinárodním právu, takže nemůže vykonávat vůbec nic,“ myslí si exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Představa, že by Trumpa poslouchal Putin nebo čínský vládce Si Ťin-pching, je podle Svobody úplně zcestná. „Tato aktivita je možná zajímavá pro tuto chvíli, ale globálně nemůže nahradit OSN, zkrátka to nejde,“ upozornil diplomat.

Nahrávám video
Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) k Trumpově Radě pro mír
Zdroj: ČT24

Česká republika podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zatím oficiální pozvánku neobdržela. Za problém označil i vstupní poplatek v přepočtu ve výši téměř 21 miliard korun. „Ta inzerovaná cena, miliarda dolarů, je pro potřeby i možnosti našeho státního rozpočtu asi nemyslitelná,“ prohlásil ministr.

Trumpovo právo veta

Zmíněný poplatek by podle informací médií zajistil stálé členství v radě, jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky. Trump by měl být jejím prvním a zároveň doživotním předsedou – s rozhodujícím slovem při přijímání členů. Má také pravomoc jmenovat členy výkonné rady a vytvářet nebo rozpouštět pomocné orgány.

Bílý dům již zveřejnil seznam sedmi členů zakládající výkonné rady, včetně amerického ministra zahraničí Marca Rubia, prezidenta Světové banky Ajaye Bangy či bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...