Texaští republikáni schválili změny, kterými si mohou udržet většinu v Kongresu

Nahrávám video

Republikánští zákonodárci v Texasu ve středu večer schválili změny volebních obvodů ve svém státě. Na popud prezidenta Donalda Trumpa tak učinili první krok k získání až pěti nových křesel ve volbách do federální Sněmovny reprezentantů v příštím roce. Informují o tom agentury AP a Reuters, podle nichž tak texaští republikáni zřejmě zahájili celostátní bitvu o překreslování volebních obvodů ve vlastní prospěch jedné ze dvou dominantních politických stran v USA.

Republikán Trump prosazuje mimořádnou revizi takzvaných kongresových map, které se obvykle přepracovávají jen jednou za deset let po sčítání lidu v USA. Podle agentur tak chce otevřeně docílit toho, aby měla jeho strana větší šanci udržet si většinu ve Sněmovně reprezentantů i po volbách v roce 2026, které se konají v polovině prezidentského mandátu a často v nich vítězí ta strana, která právě nemá svého zástupce v Bílém domě.

Aby změny volebních obvodů v Texasu vstoupily v platnost, musí je vedle tamní Sněmovny reprezentantů schválit také texaský Senát, rovněž ovládaný republikány, a podepsat republikánský guvernér Greg Abbott.

S krokem už na začátku srpna nesouhlasilo přes 50 texaských demokratických zákonodárců. Na protest organizovaně opustili domovský stát, aby se zablokovalo jednání sněmovny, která tak přestala být usnášeníschopná. Po jejich pondělním návratu po dvou týdnech jim byl přidělen nepřetržitý policejní dohled, aby se zajistila jejich účast na středečním zasedání.

Jak rozdělení volebních okrsků může ovlivnit volby
Zdroj: Encyclopædia Britannica/mek

Pokračující gerrymandering

Návrat texaští demokraté ohlásili poté, co republikáni první zasedání odročili a demokraté po celých Spojených státech se sjednotili ve snaze zabránit dalším účelovým změnám v překreslení volebních obvodů ve prospěch republikánů. Zejména demokraté v Kalifornii plánují překreslit hranice volebních obvodů ve svém státě tak, aby neutralizovali zisky republikánů v Texasu. Novou „volební mapu“, která vytvoří pět nových obvodů nakloněných demokratům, by mohli schválit už tento týden, píše agentura AP. Nová kalifornská mapa však bude v listopadu ještě vyžadovat souhlas voličů. Kalifornie je nejlidnatějším státem USA, po ní následuje právě Texas.

O překreslení volebních obvodů nicméně uvažují i další republikánské státy jako Ohio, Florida, Indiana a Missouri. Z tradičně republikánských států pak podobné změny plánují Maryland a Illinois, píše agentura Reuters. Ve Sněmovně reprezentantů, která bude v příštím roce kompletně obměněna, drží republikáni těsnou většinu 219 ze 435 křesel.

Účelové překreslování volebních obvodů, takzvaný gerrymandering, patří k tradičním nástrojům politického boje ve Spojených státech. Cílem je změnit skladbu obyvatelstva v obvodě a tím si vytvořit vhodnější podmínky pro volební vítězství.

Odpor demokratů

Texaští republikáni otevřeně prohlašují, že jednají v zájmu své strany. „Základní cíl tohoto plánu je přímočarý: zlepšit politickou výkonnost republikánů,“ uvedl na půdě sněmovny člen strany Todd Hunter, autor nové legislativy. Po téměř osmi hodinách parlamentní debaty si pak opět vzal slovo, aby celý spor shrnul ve smyslu, že jde pouze o stranický boj. „V čem je vlastně rozdíl, řekněme celému světu. Republikánům se to líbí, a demokratům ne,“ dodal.

Zákonodárci Demokratické strany však tvrdí, že v celém sporu nejde jen o stranickou příslušnost. „V demokracii si lidé vybírají své zástupce,“ řekl člen sněmovny za demokraty Chris Turner. „Tento návrh zákona to staví na hlavu a nechává politiky ve Washingtonu, aby si vybírali své voliče,“ prohlásil.

Jeho kolega ve sněmovně John Bucy prohlásil, že nové volební obvody mají evidentně oslabit volební sílu černošských, latinskoamerických a asijských voličů a že je velmi znepokojivé, že se jeho republikánští kolegové podřizují Trumpově vůli. „Tohle není demokracie, to je autoritářství v reálném čase,“ zhodnotil Bucy. „Tohle je mapa Donalda Trumpa. Jasně a záměrně vyrábí dalších pět republikánských křesel v Kongresu, protože Trump dobře ví, že voliči jeho agendu odmítají,“ míní demokratický zákonodárce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...