V americkém Texasu budí emoce nový zákon, který omezuje lidem a firmám z Číny, Ruska, KLDR a Íránu nákup a pronájem nemovitostí. Úřady argumentují ochranou národní bezpečnosti, řada zejména čínských přistěhovalců ale mluví o xenofobii a přepisování pravidel demokracie.
Texaský zákon SB 17 vznikl začátkem letošního roku a v červnu ho podepsal republikánský guvernér Greg Abbott, který jej označil za „nejpřísnější zákaz v Americe“, jehož cílem je odradit zahraniční „protivníky“ od působení ve druhém největším státě USA s druhou největší ekonomikou.
Abbott tvrdí, že jeho nejvyšší prioritou je bezpečnost a ochrana obyvatel Texasu. Zákon vešel v platnost 1. září a za jeho porušení hrozí pokuta více než čtvrt milionu dolarů nebo vězení.
Legislativa zakazuje určitým osobám a organizacím ze zemí označených za hrozbu pro národní bezpečnost nabývat nemovitosti v Texasu – včetně domů, komerčních prostor a zemědělské půdy. Omezuje i dobu, po kterou si mohou nemovitost pronajmout, a to na méně než jeden rok, uvádí server BBC News.
Čínská špionáž na vzestupu
První na seznamu „nepřátel“ je uvedena Čína, kterou texaští politici viní z používání „nátlakových, podvratných a zhoubných vlivových aktivit k oslabení Spojených států“ ve snaze předčit USA ekonomicky, vojensky a politicky.
Podle BBC legislativní úsilí v Texasu částečně vyvolalo kontroverzní odkoupení 140 tisíc akrů pozemků poblíž letecké základny Laughlin čínským podnikatelem Sun Kuang-sinem pro větrnou farmu v letech 2016 až 2018.
Projekt se nakonec neuskutečnil, jelikož Texas schválil zákaz dohod s určitými zahraničními společnostmi v oblasti „kritické infrastruktury“. Texaský senátor John Cornyn loni varoval, že Sun jako člen Komunistické strany Číny a bývalý vysoce postavený vůdce čínské armády měl nejspíše instrukce přímo od vlády v Pekingu.
Riziko v posledních letech stoupá. Průzkum provedený washingtonským think tankem Centrum pro strategická a mezinárodní studia odhalil mezi lety 2000 až 2023 celkem 224 případů čínské špionáže namířené proti Spojeným státům.
Například v roce 2020 vláda USA uzavřela čínský konzulát v Houstonu, protože podle vysoce postavených amerických úředníků špionážní a vlivové aktivity konzulátu dosáhly úrovně, která ohrožovala národní bezpečnost. Čínští agenti se kupříkladu v roce 2022 on-line vydávali za Američany a brojili proti výstavbě závodu na zpracování vzácných zemin v Texasu, upozornila nezisková Nadace pro obranu demokracií (FDD).
Nový zákon se nevztahuje na občany USA a držitele zelené karty. Osoby s platnými vízy budou mít i nadále nárok vlastnit jednu nemovitost, v níž pobývají. Kritici však tvrdí, že bez ohledu na výjimky je norma diskriminační a kdokoli, kdo vypadá jako Číňan, by mohl být podroben nespravedlivé kontrole.
V roce 2023 žilo v Texasu nejméně 120 tisíc lidí, kteří se narodili v pevninské Číně. „Je to protiasijské, protiimigrantské a konkrétně namířené proti čínským Američanům,“ řekl BBC texaský demokratický poslanec Gene Wu.
Obvinění z diskriminace
Nezisková organizace Chinese American Legal Defense Alliance (CALDA) podala v červenci žalobu jménem tří držitelů víz z Číny s argumentem, že zákon je protiústavní. Soudce později případ zamítl a postavil se na stranu generálního prokurátora státu, který uvedl, že žalobci – držitelé studentských a pracovních víz žijící v Texasu – nebudou zákonem osobně dotčeni.
Pro širší skupinu držitelů víz ze čtyř zemí však nedostatek jasného výkladu právních ustanovení stále vyvolává nejistotu, píše BBC. CALDA se již proti rozsudku odvolala.
Absolventka texaské univerzity Čchin-lin Li v žalobě uvedla, že ji norma šokovala. „Pokud neexistují lidská práva, pak jsme zpátky tam, kde jsme byli před 150 lety,“ upozornila. „Myslím, že to lidem zabrání ve studiu a práci tady, protože je to spousta problémů, když na to jen pomyslím,“ dodala.
Novou legislativu kritizuje i majitel autobazaru Jason Jüan, který jako naturalizovaný občan USA narozený v Číně dosud považoval Texas za svůj domov. Ve volném čase vedl demonstrace a legislativu označil za „Zákon o vyloučení Číňanů z roku 2025“ s odkazem na kontroverzní normu z roku 1882, jež zakazovala imigraci čínských dělníků do USA.
Do roku 1965 platil v Texasu pozemkový zákon, který omezoval nákup pozemků osobami, jež nejsou občany USA. Byl ale zrušen, protože byl považován za „nepřiměřený a diskriminační“ a namířený proti „ekonomickému rozvoji“. „Zákaz vlastnictví domu lidem, jako jsem já, na základě jejich země původu, je diskriminační,“ řekl teď BBC Jüan.
Miliony dolarů v ohrožení
Nový zákon by podle kritiků mohl znamenat milionové ztráty pro stát Texas. Kromě malých podniků by změny mohly ovlivnit i působení nadnárodních společností z Číny. Mezi lety 2011 až 2021 stálo 34 čínských firem za 38 investičními projekty v Texasu. Kapitálové investice činily 2,7 miliardy dolarů a vytvořeno bylo 4682 pracovních míst, shrnuje BBC.
Některé firmy již údajně hledají alternativy. Makléřka komerčních nemovitostí se sídlem v Dallasu Nancy Linová sdělila britskému serveru, že několik potenciálních čínských klientů pozastavuje své investiční plány, včetně některých v sektoru elektromobilů a solárních panelů.
„Pokud se tento problém nepodaří vyřešit, myslím, že pro čínské společnosti bude obtížnější vstoupit na trh v Texasu. Ty, které již mají stávající nájemní smlouvy, je nemohou obnovit. Pokud ano, může to být pouze na maximálně jeden rok,“ konstatovala makléřka.
Pozemková omezení pro cizince zavedla i řada jiných států USA. Celkem třicet z nich už schválilo dohromady 54 zákonů, jež omezují vlastnictví nemovitostí zahraničními subjekty. Celkem 26 z nich bylo přijato po roce 2021, dvanáct během letošního roku, uvádí čínsko-americká nevládní organizace Výbor 100.
Například Ohio zvažuje ještě přísnější zákaz pro „nepřátelské země“, který by se mohl vztahovat i na držitele zelené karty. „Snaží se přepsat pravidla demokracie, ale stále existuje šance, že bychom mohli změnit kurz,“ řekl BBC Jüan. „Jinak se USA začnou mnohem více podobat Číně,“ obává se aktivista.
Speciální jednotka
Texas navíc zřídil v rámci jiného zákona SB 2514 při svém ministerstvu veřejné bezpečnosti vůbec první jednotku, která má od začátku září bojovat proti zhoubnému zahraničnímu vlivu, upozornila nezisková Nadace pro obranu demokracií.
Oficiálním úkolem této jednotky je bránit vyvíjení nátlaku na obyvatele státu, chránit je před operacemi „protivníků ze zahraničí“, posílit státní agentury a chránit kritickou infrastrukturu. Zákon také aktualizuje státní program školení v oblasti kybernetické bezpečnosti tak, aby zahrnoval vzdělávání o zahraničním zhoubném vlivu.
Většina státních zákonů namířených proti zahraničnímu vlastnictví byla přijata od roku 2023, tedy ve stejném roce, kdy se čínský špionážní balon objevil v severoamerickém vzdušném prostoru, což vedlo k významnému zhoršení americko-čínských vztahů, podotýká BBC.
Kongres USA v současné době projednává osmnáct návrhů zákonů týkajících se této problematiky. Vláda prezidenta Donalda Trumpa už oznámila, že plánuje zakázat čínským občanům nákup zemědělské půdy v USA.
Podle amerického ministerstva zemědělství vlastnili investoři propojení s Čínou k 31. prosinci 2023 v USA 112 234 hektarů zemědělské půdy, íránští investoři přiznali 1226, Rusové 4,5 hektaru a KLDR nic.
Velká část pozemků ovládaných Čínou je vlastněna společností Smithfield Foods, kterou v roce 2013 získala skupina WH, čínský konglomerát vedený magnátem Wan Longem, informoval server The Straits Times.
Pokud jde o samotný vliv nepřátelských aktérů, Washington v poslední době úsilí spíše snížil, všímá si FDD. Nadace poznamenala, že Trumpova administrativa kupříkladu zrušila pracovní skupinu pro zahraniční vliv při ministerstvu spravedlnosti a omezila kapacity v tomto směru rovněž u diplomacie a resortu vnitřní bezpečnosti.
Šéfka zpravodajských služeb Tulsi Gabbardová nedávno oznámila svůj záměr rozpustit Centrum pro zahraniční škodlivý vliv. Všechny tyto skupiny přitom podle FDD sehrály klíčovou roli při odhalování vlivových operací vedených z ciziny.
