Svět sužuje nejvíc konfliktů za tři dekády. Sílí napětí na Balkáně, Putin dráždí Pobaltí

Nahrávám video
Zóna ČT24: Počet konfliktů ve světě roste
Zdroj: ČT24

Mezinárodní institut pro strategická studia loni evidoval 183 regionálních konfliktů, což je nejvíc za posledních třicet let. Vedle velkých válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamásem jsou to desítky vnitrostátních konfliktů či boj s drogovými kartely. Nejvýraznější je za poslední dekádu nárůst konfliktů, které vedou teroristické organizace v čele s al-Káidou, Islámským státem a jejich odnožemi. V Evropě mají experti kromě dalších vojenských ambicí Ruska obavy zejména z rostoucího napětí na Balkáně, upozornil pořad Zóna ČT24.

Na přibývající počet konfliktů ve světě poukázal ve svém novoročním projevu i generální tajemník OSN Antonio Guterres. „Rok 2023 poznamenalo obrovské utrpení, násilí a chaos způsobený klimatickými změnami. Lidstvo trpí. Počet válek roste, zvyšuje se jejich brutalita. A důvěra mizí,“ prohlásil Guterres.

Vlny, kdy konfliktů přibývá, a kdy je naopak situace stabilnější, přicházejí už od druhé světové války, řekl ČT politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Teď je doba vzestupu. Předchozí vlna byl začátek 90. let v souvislosti s rozpadem Jugoslávie a Sovětského svazu. Pak došlo k určitému zmírnění a teď v posledních deseti letech vidíme zase nárůst,“ popisuje vývoj expert.

Stále častější konflikty spojené s terorismem doléhají nejvíc na státy v subsaharské Africe a na Blízkém východě, zjistila analytická organizace Vision of Humanity. Většinou jsou to státy, které experti označují za zhroucené. 

„To znamená státy, které ztratily kapacitu ovládat svoje území nebo vůbec spravovat svoje území. To jsou největší sudy střelného prachu. V subsaharské Africe v důsledku špatného vládnutí, korupce nebo kmenového či etnického hrozí střety nejvíc,“ vysvětluje Jelen.

Touha Venezuely po ropě

Růst napětí je patrný i v Jižní Americe. Venezuela na konci minulého roku přesunula velkou část armády na hranice s Guyanou. A přesto, že se v prosinci Venezuela i Guyana zavázaly, že v konfliktu ozbrojenou sílu nepoužijí, tenze trvá.

„Jde o region Esquibo, který leží mezi Venezuelou a stejnojmennou řekou. O tuto oblast vedou obě země spor už od 60. let. Výrazně ale situaci v poslední době eskaluje až venezuelský prezident Nicolas Maduro, a to po objevení bohatých nalezišť ropy a zemního plynu,“ upozornil Jelen.

Podle něj se venezuelský režim snaží odvést pozornost od hlubokých vnitřních problémů země. „Země je zhroucená sociálně, ekonomicky, politicky. Největší uprchlická vlna v dnešní době není v Evropě, ale právě v Latinské Americe z Venezuely směrem na sever. (Maduro) ví, že nemá na Kolumbii, nemá na Brazílii, ale vedle leží liduprázdná Guyana, která by se neměla vůbec šanci bránit venezuelské armádě, byť zkorumpované a neschopné,“ podotkl expert.

Spory kolem Kosova

Napětí mezitím sílí také v Evropě, kde Rusko pravidelně zastrašuje Pobaltí nebo Finsko. Vyostřenou rétoriku Kreml používá již od začátku ruské agrese na Ukrajině. Z pohledu možného vzniku konfliktu je podle odborníků rizikový také Balkánský poloostrov. Pozornost sem směřuje i Evropská unie, která se snaží vyostřené situace co nejvíc tlumit. 

„Velmi nervózně sleduji dění v bývalé Jugoslávii, kde se situaci stále nedaří stabilizovat. V Bosně a Hercegovině existuje snaha Srbů revidovat dohody z roku 1995, je tu napětí v Kosovu. Každý rok se tam najde nějaká záminka, jednou jsou to ,espézetky‘, podruhé jsou to jiné záležitosti týkající se místní správy,“ konstatoval Jelen.

Pořad Zóna ČT24 se dále věnoval situaci v Izraeli a na Ukrajině, dezinformacím spojeným s masakrem v Praze, úspěšné evakuaci z hořícího letadla v Tokiu, nedostatku zaměstnanců ve věznicích, nedostatku peněz pro hasiče a policisty a také cvičení amerických jednotek v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...