Státy musí více investovat do zdravotnického personálu, stojí ve zprávě OECD

Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.

Srovnávací zpráva Evropské unie a OECD hodnotí každé dva roky zdravotnické struktury ve 36 evropských zemích. Během epidemie covidu-19 země podle zprávy dovedly poměrně pružně reagovat na nedostatek lůžek. Standardní lůžka změnily na jednotky intenzivní péče, stavěly polní nemocnice nebo převážely pacienty. Dočasná řešení jsou podle zprávy levnější než trvalá výstavba a nemají takový dopad na ekonomiku.

„Nedostatek zdravotnického personálu byl obtížnějším problémem, protože vyškolit kvalifikovaného zdravotníka trvá déle než zajistit dočasná nemocniční lůžka,“ píše se ve zprávě. Do budoucna OECD doporučuje více investovat do zdravotnického personálu, který je zejména v době krize pod extrémním tlakem.

V boji s epidemií podle OECD lépe uspěly země, které měly „účinnou strategii vyhledávání nakažených, trasování a kontaktování.“ Ačkoli v jarní vlně pandemie patřily k úspěšnějším i státy střední a východní Evropy včetně Česka, podzimní vlna nákazy citelně zasáhla i je.

Mezi evropské premianty, kteří dokázali šíření viru nejúčinněji zabránit, OECD jmenovala Finsko, Norsko nebo Estonsko, což je však do značné míry dáno tamní nízkou hustotou zalidnění. „Žádná z evropských zemí si ale s pandemií nedokázala poradit tak dobře jako Korea či Nový Zéland,“ stojí ve zprávě.

Došlo i na slova uznání pro Česko

Zpráva pochválila Česko například za iniciativu Czech Rise Up, kdy vláda poskytla finance na podporu moderních technologií a výzkumu spojeného s bojem proti koronaviru. Experti zmiňují, že Česká republika nechala v nemocnicích pracovat také personál ze zemí mimo EU bez obvyklých atestací, ale to platilo i před pandemií. Česko podle OECD využilo pro práci zdravotních sester nebo pomocných sil 3800 studentů.

OECD se zaměřila i na to, jak pandemie ovlivnila péči o nekoronavirové pacienty. Znepokojivá jsou podle ní data, která ukázala, že například v Anglii kvůli koronaviru často diagnostikovali se zpožděním pacienty s rakovinou, což vedlo ke zvýšení úmrtnosti na onkologická onemocnění. V případě rakoviny tlustého střeva byl počet úmrtí vyšší dokonce o 16 procent. Ve Francii došli k závěru, že každý měsíc zpoždění u diagnózy rakoviny může zvýšit úmrtnost o deset až 15 procent.

Podle průzkumů v řadě zemí pandemie i výrazně zvýšila počet lidí trpících úzkostmi, přičemž Česko bylo jednou ze zemí, kde úzkostí přibylo nejvíce. Zatímco v roce 2017 podle OECD v Česku trpělo úzkostmi sedm procent populace, za jarní vlny pandemie to byl dvojnásobek. Podle organizace ale částečnou úlevu mohlo přinést to, že Česko patřilo k zemím, kde byly zřízeny linky rychlé psychologické pomoci pro lidi, kteří se kvůli karanténě potýkali s problémy.

OECD má 36 ekonomicky rozvinutých členských států, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Jejím deklarovaným cílem je mimo jiné koordinace ekonomické a sociálně-politické spolupráce a podpora dalšího ekonomického rozvoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...