Státy musí více investovat do zdravotnického personálu, stojí ve zprávě OECD

Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.

Srovnávací zpráva Evropské unie a OECD hodnotí každé dva roky zdravotnické struktury ve 36 evropských zemích. Během epidemie covidu-19 země podle zprávy dovedly poměrně pružně reagovat na nedostatek lůžek. Standardní lůžka změnily na jednotky intenzivní péče, stavěly polní nemocnice nebo převážely pacienty. Dočasná řešení jsou podle zprávy levnější než trvalá výstavba a nemají takový dopad na ekonomiku.

„Nedostatek zdravotnického personálu byl obtížnějším problémem, protože vyškolit kvalifikovaného zdravotníka trvá déle než zajistit dočasná nemocniční lůžka,“ píše se ve zprávě. Do budoucna OECD doporučuje více investovat do zdravotnického personálu, který je zejména v době krize pod extrémním tlakem.

V boji s epidemií podle OECD lépe uspěly země, které měly „účinnou strategii vyhledávání nakažených, trasování a kontaktování.“ Ačkoli v jarní vlně pandemie patřily k úspěšnějším i státy střední a východní Evropy včetně Česka, podzimní vlna nákazy citelně zasáhla i je.

Mezi evropské premianty, kteří dokázali šíření viru nejúčinněji zabránit, OECD jmenovala Finsko, Norsko nebo Estonsko, což je však do značné míry dáno tamní nízkou hustotou zalidnění. „Žádná z evropských zemí si ale s pandemií nedokázala poradit tak dobře jako Korea či Nový Zéland,“ stojí ve zprávě.

Došlo i na slova uznání pro Česko

Zpráva pochválila Česko například za iniciativu Czech Rise Up, kdy vláda poskytla finance na podporu moderních technologií a výzkumu spojeného s bojem proti koronaviru. Experti zmiňují, že Česká republika nechala v nemocnicích pracovat také personál ze zemí mimo EU bez obvyklých atestací, ale to platilo i před pandemií. Česko podle OECD využilo pro práci zdravotních sester nebo pomocných sil 3800 studentů.

OECD se zaměřila i na to, jak pandemie ovlivnila péči o nekoronavirové pacienty. Znepokojivá jsou podle ní data, která ukázala, že například v Anglii kvůli koronaviru často diagnostikovali se zpožděním pacienty s rakovinou, což vedlo ke zvýšení úmrtnosti na onkologická onemocnění. V případě rakoviny tlustého střeva byl počet úmrtí vyšší dokonce o 16 procent. Ve Francii došli k závěru, že každý měsíc zpoždění u diagnózy rakoviny může zvýšit úmrtnost o deset až 15 procent.

Podle průzkumů v řadě zemí pandemie i výrazně zvýšila počet lidí trpících úzkostmi, přičemž Česko bylo jednou ze zemí, kde úzkostí přibylo nejvíce. Zatímco v roce 2017 podle OECD v Česku trpělo úzkostmi sedm procent populace, za jarní vlny pandemie to byl dvojnásobek. Podle organizace ale částečnou úlevu mohlo přinést to, že Česko patřilo k zemím, kde byly zřízeny linky rychlé psychologické pomoci pro lidi, kteří se kvůli karanténě potýkali s problémy.

OECD má 36 ekonomicky rozvinutých členských států, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Jejím deklarovaným cílem je mimo jiné koordinace ekonomické a sociálně-politické spolupráce a podpora dalšího ekonomického rozvoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...