Úzkosti

Úzkosti, rozpad rodiny, výchova, šikana nebo také nový školní rok mohou rodiče zasáhnout a neví si s tím rady. Rodičovská linka za 25 let odbavila tisíce telefonátů, během kterých dospělí potřebovali pomoc se svými dětmi. V posledních letech jsou ale konzultace stále náročnější. A počet rodičů, kteří chtějí řešit problémy svých dětí, stoupá. Na Rodičovskou linku se loni obrátilo 3826 lidí, což je oproti roku 2024 nárůst zhruba o čtvrtinu.

Kanada zakáže sociální sítě pro děti mladší šestnácti let a bude regulovat chatboty, vyplývá podle agentury Reuters ze zákona o digitální bezpečnosti, který ve středu představila kanadská vláda. Provozovatelům, kteří se jím nebudou řídit, hrozí vysoké pokuty. Kanada ke kroku přistoupila několik měsíců poté, co sociální média pro mladé lidi zakázala jako první země na světě Austrálie.

Olomoucká charita otevřela nový dům, ve kterém soustředí krizovou pomoc pro děti i služby pro celé rodiny. Reaguje tak na rostoucí počet případů domácího násilí, šikany nebo psychických problémů mladých lidí. Odborníci zároveň upozorňují i na nové formy závislostí mezi dětmi a dospívajícími. Nejčastěji jde o kombinace návykových látek.

Téma sexuálních útoků a znásilňování obětí omámených drogami a léky dál rezonuje. Navazuje na nechvalně proslulou kauzu z Francie – Gisèle Pelicotovou dlouhá léta znásilňovali cizí muži pozvaní jejím vlastním manželem. Rozsáhlá investigace americké stanice CNN odhalila, že jde o globální fenomén. Do vyšetřování se už v mnoha případech zapojila policie.

Narůstající zájem o kontakt prostřednictvím chatu přesahuje kapacity Linky bezpečí. Služba proto plánuje nabídku rozšiřovat. ČT to řekla vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková. Letos podle ní eviduje linka také vyšší zájem o kontakt přes e-mail, přesto zůstává nejčastějším způsobem spojení telefonát. Polovina klientů se ale nedovolá napoprvé. Podle ředitelky Soni Petráškové fungování služby nejvíce ovlivňuje nízké finanční ohodnocení odborníků v náročné profesi.

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů, kteří pomohli najít pohřešované, působí v nemocnicích nebo asistují potřebným. Mezi oceněnými byl například policejní pes v důchodu, který působil na evropských hranicích v misích Frontex, nebo fena bloodhounda, která pomohla najít pohřešovanou seniorku. Cenu získal také zlatý retrívr, který pomáhá dívce s posttraumatickou stresovou poruchou.

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

Téma duševního zdraví se sice otevírá čím dál častěji, někteří se však stále bojí požádat o pomoc nebo nevědí, kde ji hledat. V Česku se s psychickými onemocněními setkal každý pátý člověk. Světový den duševního zdraví upozornil na nárůst psychických potíží i nedostatek odborníků – zejména dětských psychiatrů.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním on-line her čím dál více času, ukazuje výzkumná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která analyzovala údaje o chování celkem 280 tisíc dětí ze 44 zemí světa. Vědci říkají, že samo o sobě užívání sítí a hraní her nemusí být problematické, mezi adolescenty se ale stále zvětšuje podíl těch v riziku závislosti: u užívání sítí to nyní hrozí 11 procentům dospívajících, u her se problém týká 12 procent mladých.

Facebook za dvě dekády své existence výrazně změnil svět. Ze sociální sítě, která měla spojit elitu, se postupně stala síť, jež propojila celou planetu a odstartovala novou éru internetu. Přehnaný čas trávený na sítích může vést podle odborníků k úzkostem a depresím, ve facebookovém prostoru se také často šíří dezinformace. Například seniorům ale může pomoci bojovat s osamělostí.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Až tři čtvrtiny žen, které mají po porodu psychické obtíže, nevyhledají odbornou pomoc. Mají strach nebo nevědí, na koho se vlastně obrátit. Obojí vyplývá z provedených studií. Některé porodnice i organizace se proto zapojily do Světového dne duševního zdraví matek.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Přibývá dětí s depresemi, úzkostmi či závislostmi, třeba na mobilním telefonu nebo na sportu. Shodují se na tom terapeuti a adiktologové, podle kterých jde zároveň stále i o dopady covidové izolace. Specialisté proto v Kladně připravili pro tyto děti ojedinělý prázdninový kemp.

Na krizových linkách, které pomáhají seniorům, stoupl počet hovorů až o třetinu. Covidová krize a nyní válečný konflikt na Ukrajině duševní potíže u starší generace ještě prohloubily. Potýkají se tak se strachem a úzkostmi.

Češi se od začátku válečného konfliktu na Ukrajině víc obracejí na krizové linky psychologické pomoci. České televizi to potvrdily organizace, které tyto služby provozují. Například Lince první psychologické pomoci narostl počet hovorů na 127 procent. Linka důvěry Senior telefon je na 120 procentech. Počet telefonátů na dětskou Linku bezpečí stoupl na 115 procent. Obavy volajících se týkají nejčastěji úzkostí z blízkosti konfliktu, ohrožení přátel a příbuzných na Ukrajině nebo hrozby globální války.

Pandemie koronaviru neměla v Česku významný vliv na rozvoj duševních nemocí – vyplývá to z průzkumu psychiatrů v kombinaci s novými zdravotnickými statistikami. Odborníci ale nevylučují, že u části lidí se tyto obtíže můžou objevit s větším časovým odstupem. Problémy mají například i zdravotníci, kteří se v nemocnicích starali o pacienty ve vážném stavu.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Počet lidí, kteří využívají ke zvládání úzkosti, osamělosti či rodinných problémů aplikaci Nepanikař, od ledna strmě narostl. Letos už si ji v Česku stáhlo 25 tisíc lidí. Loni to bylo za první dva měsíce roku zhruba kolem sedmi tisíc stažení. Podle hlavní koordinátorky Nepanikař Veroniky Kamenské využívají anonymní pomoc i zdravotníci nebo operátoři informačních linek.

Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.

Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.

V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku pandemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem. Ukázala to studie čtveřice výzkumnic a výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky.