Stanné právo na Ukrajině zakazuje konání voleb. Některé hlasy ze Západu je ale přesto chtějí

Ukrajina by podle standardních pravidel měla letos v říjnu pořádat parlamentní volby a v březnu 2024 hlasovat o hlavě státu. Protože ale v zemi platí stanné právo, není jasné, kdy se nakonec uskuteční. Někteří západní politici se nechali slyšet, že by země měla volby uskutečnit i ve válce, bojují za to zejména američtí republikáni. Prezident Volodymyr Zelenskyj to nevyloučil, požádal ale státy o peníze, které by zajištění hlasování stálo.

Příští rok by měla Ukrajina pořádat prezidentské volby, které se obvykle konají v březnu pátého roku vlády hlavy státu. Zatím není jasné, jestli, jak a kdy se uskuteční. Oproti tomu v případě voleb do parlamentu, které by měly padnout na konec října, už je jasné, že k nim v řádném termínu nedojde.

Tomu, aby si lidé v současné situaci vybrali své zástupce, brání mnoho překážek. Pět milionů Ukrajinců je vnitřně vysídleno a žije mimo své volební okrsky a dalších 14 milionů uprchlo do zahraničí, kde by mohli volit pouze na velvyslanectvích. Země by musela najít způsob, jak zorganizovat hlasování pro vojáky na frontě a jak zabránit Rusům, aby cílili na volební místnosti. Nejasné je také, jak umožnit volit lidem na územích, která aktuálně Rusko okupuje.

The Washington Post (WP) píše, že někteří ukrajinští politici tvrdí, že organizovat volby ve válce je přímo nemožné a mohlo by to poskytnout Moskvě prostředek k infiltraci a oslabení Ukrajiny zevnitř.

„Rusové na to tlačí prostřednictvím svých tajných kanálů,“ uvedl anonymně jeden z ukrajinských představitelů bezpečnostního aparátu. „Neexistuje situace, kdy by bylo možné uspořádat demokratické volby během války.“

Podobně se vyjádřila i bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, když prohlásila, že konání voleb v době války by vedlo k prohře Ukrajiny, protože vnitropolitické neshody by narušily národní jednotu potřebnou k porážce Ruska.

Válka a stanné právo

V neposlední řadě stojí v cestě konání voleb stanné právo, které v zemi platí. Stanné právo (lze také přeložit jako válečný či vojenský stav) je zakotveno v ukrajinské ústavě a naposledy bylo aktualizováno v roce 2015, tedy před Zelenského vstupem do politiky.

Článek 83 ukrajinské ústavy stanoví, že pokud za válečného stavu vyprší funkční období Nejvyšší rady, automaticky se prodlužuje až do ustavení nové Rady po skončení válečného stavu. Článek 19 ukrajinské legislativy o válečném stavu výslovně zakazuje konání celostátních voleb. Provedení voleb na Ukrajině ve válečném stavu by tedy bylo porušením právních norem, které předcházely Zelenskému a ruské invazi v plném rozsahu.

Stanné právo by omezilo i průběh kampaně – bylo by třeba hlídat, co mohou strany nebo média veřejnosti říkat. Stanovit nezávislý orgán, který by na bezpečnost veřejných informací dohlížel, by bylo bez politického vlivu nemožné.

Nejistá budoucnost

Platnost stanného práva musí každých 90 dní prodloužit ukrajinská vláda, což znamená, že se dá jen těžko odhadovat, jestli bude platit za několik měsíců. Naposledy ho prodloužila do 15. listopadu, což parlamentní volby v říjnovém termínu vyloučilo. 

Zelenskyj řekl, že je připraven se souhlasem parlamentu stanné právo zrušit, to ale vyvolává velké otázky ohledně demokratické legitimity: většina televizních kanálů je pod silnou kontrolou vlády a účast obyvatel by komplikovaly již zmíněné problémy. Přerušení by navíc muselo trvat dva až tři měsíce, aby poskytlo stranám zákonnou dobu na kampaň.

V těžce postižených oblastech by se volby možná nemohly konat ani bezprostředně po skončení válečného stavu, a to kvůli problémům s bezpečností, dostupností volebních míst, členů volebních komisí, nebo informací o voličích – zkrátka narušené státní struktuře.

Výzvy ze zahraničí

Ze Západu se ale i přes všechna tato fakta ozývají výzvy k tomu, aby se volby konaly. Původně to navrhl šéf Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tiny Kox, při své návštěvě Kyjeva pak stejné přesvědčení vyjádřil i americký senátor Lindsey Graham.

K věci se přihlásili i další republikáni, včetně konzervativního komentátora Tuckera Carlsona, který nepravdivě obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze zrušení voleb.

Zelenskyj v televizním rozhovoru na kanálu 1+1 řekl, že s Grahamem o této otázce hovořil. „Lindseymu jsem dal velmi jednoduchou odpověď, a to velmi rychle,“ řekl. Uvedl, že uspořádání voleb v době míru stojí pět miliard hřiven (přes tři 3 miliardy korun). „Nevím, kolik je potřeba v době války,“ dodal.

„Tak jsem mu řekl, že pokud USA a Evropa poskytnou finanční podporu…,“ naznačil tak, že by byl pro konání voleb, kdyby země měla dost prostředků. Zdůraznil ale, že nebude finance určené na zbraně alokovat na volby a že to ani zákon neumožňuje.

Postoj republikánů a demokratů

Graham následně vydal prohlášení, v němž uvedl, že „je velmi potěšen, že prezident Zelenskyj otevřel dveře volbám na Ukrajině v roce 2024“, a označil toto rozhodnutí za odvážné a důsledné a za „akt vzdoru proti ruské invazi“.

Republikánský kandidát na prezidenta Vivek Ramaswamy oproti tomu označil Zelenského požadavek na peníze za podvod na voliče. Podle něj je to vydírání. Ramaswamy již dříve uvedl, že Spojené státy by měly zastavit financování Ukrajiny a donutit Kyjev k jednání s Moskvou.

Představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že je na Ukrajině, aby rozhodla, kdy uspořádá volby. Během návštěvy Kyjeva na začátku tohoto měsíce ministr zahraničí Antony Blinken vyzval Zelenského, aby široce konzultoval s občanskou společností a ukrajinskou opozicí, kdy uspořádat další hlasování.

Vysoce postavený americký úředník, který hovořil s WP, uvedl, že Bidenova administrativa má pochopení pro mnohé logistické překážky, které brání konání voleb v době války. „Netlačíme na ně, aby se volby konaly,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...