Stabilita zůstane, tango ale budou tančit tři, píší evropská média o německých volbách

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

„Německo čekají měsíce koaličních jednání, jaké ještě nikdy nezažilo,“ napsal o volebním výsledku deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle komentáře tohoto periodika nebude již CDU/CSU pomoci, pokud se za nynější situace jasně nepostaví za svého kandidáta na kancléře. Armin Laschet se v kampani netěšil opravdové podpoře celé unie, protože různá křídla požadovala odlišné kandidáty, připomíná list.

Deník Der Tagesspiegel poznamenal, že ať už hledání budoucí koalice dopadne jakkoliv, bude to výraz německé touhy po kompromisu. List si také všímá toho, že již v neděli pro sebe kancléřskou funkci nárokovali jak Scholz, tak Laschet. Pro Lascheta, který skončil druhý, ale bude složité v cestě do kancléřství Scholze čestně obejít, míní Der Tagesspiegel.

Süddeutsche Zeitung poukazuje na to, že Scholzovu vyjednávací pozici komplikují straníci, kteří nejsou svému kancléřskému kandidátovi zavázaní a kteří se odmítavě postaví proti případné koalici, ve které by šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner jako ministr financí určoval politickou linii. „Proti nim Scholz žádný semafor neprosadí a ve vzájemném hašteření byla SPD vždy dobrá,“ glosuje deník. Semaforem odkazuje k možné koalici SPD, FDP a Zelených.

Podle listu Die Welt je jasné, že Scholz ani Laschet nezískali mandát pro velké změny a s drobnými reformami se daleko nedostanou. „A to je obzvláště smutné, protože touha po politické změně mezi voliči byla veliká jako už dlouho ne,“ domnívá se deník.

Frankfurter Rundschau uvažuje o možné menšinové vládě jako o východisku složité povolební situace. „Protože je prakticky nemožné najít parlamentní většinu pro koalici s jasným obsahovým profilem, tak proč nikdo nemluví o menšinové vládě?“ ptá se list, podle nějž je odmítání takové možnosti přežitkem. O kancléři by podle tohoto periodika mohl hlasovat Spolkový sněm.

Liberálové mohou mít silné slovo, píší evropské deníky

Rovněž evropský tisk se soustředí na nadcházející povolební vyjednávání. Například podle španělského listu El Mundo to budou Zelení a FDP, kteří určí, kdo se nastěhuje do kancléřského úřadu. „Časy velké koalice jsou pryč. Teď se bude tango tančit ve třech,“ píše deník. Obdobný komentář přinesl i španělský El País.

„Sen Annaleny Baerbockové o úřadu kancléřky se sice rozplynul, ale výsledek její strany je historicky nejlepší,“ konstatuje švýcarský Neue Zürcher Zeitung. Podle něj bude tak ekologická strana tlačit na to, aby koaliční dohoda byla „zelená jako nikdy dřív“.

Britské The Times upozorňují, že bude-li chtít Scholz sestavit koalici s FDP, zaplatí za to velmi vysokou cenu. „Očekává se, že předseda FDP Christian Lindner bude trvat na tom, aby se stal ministrem financí, a mohl tak blokovat některé návrhy na zvýšení daní, které byly centrálním bodem předvolebních kampaní SPD a Zelených,“ předpovídá ostrovní deník.

„Jednoduché to nebude, ale excelentní vyjednavač Scholz by mohl FDP a Zelené přesvědčit o nové středové koalici,“ myslí si švýcarský list Tages-Anzeiger. Německo si podle tohoto periodika musí zvyknout na politické poměry běžné v jiných evropských zemích, tedy situaci, kdy vítěz voleb uzme čtvrtinu hlasů a koalici musí sestavit se středně velkými stranami.

Laschet jako mlýnský kámen na krku

Podle nizozemského listu De Telegraaf výsledek voleb znamená, že příští německý kancléř bude mít slabší pozici než ti dosavadní. „To je špatná zpráva pro Evropskou unii, v níž musí hrát Německo s ohledem na počet obyvatel a hospodářskou sílu vůdčí roli v neklidném světě,“ varuje De Telegraaf.

Také rakouský Der Standard se domnívá, že příští německý kancléř může být slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. „V praxi ale bude záležet na jeho šikovnosti, jak silnou pozici si zvládne zajistit,“ připouští deník.

Propad křesťanských demokratů podle norského listu Verdens Gang ukázal, že Angela Merkelová byla mnoho let oblíbenější než její strana. „Když už neusilovala o znovuzvolení, našlo si mnoho voličů jinou alternativu,“ píše deník, podle nějž ve volbách zvítězili Baerboková a Scholz.

Podle italského listu Corriere della Sera byl Laschet „mlýnským kamenem uvázaným kolem krku CDU/CSU“. Výsledek nedělního hlasování označil za nejmimořádnější a nejproblematičtější v demokratických dějinách země. „Volby mají nicméně jasného vítěze a jasného poraženého: prvním je Olaf Scholz, druhým Armin Laschet,“ podotýká italský deník.

Německo zůstane stabilní demokracií, píší na Slovensku

Ať už se stane kancléřem Scholz či Laschet, bude podle dánského listu Politiken jeho prvořadým úkolem řešit klimatické změny. Jak se k tomu postaví, bude dle deníku rozhodující nejen pro Německo, ale i pro celou EU. „Pro Zelené to nebyly volby, o jakých snili. Přesto se tyto volby staly volbami klimatickými,“ věří dánské noviny.

„Německo bude nadále stabilní demokracií, kde bude hlavní úlohu v politice sehrávat zdravý rozum, kde populistické strany zůstanou na okraji politického spektra (případně mimo parlament), kde se budou hledat pragmatická řešení,“ uvádí slovenský deník Sme.

Denník N píše, že Scholzovi pomohly dlouholeté zkušenosti z vysoké politiky, profesionalita a nekonfliktnost, jakož i chyby nevýrazných soupeřů. „Scholz se v kampani prezentoval jako přirozený nástupce Merkelové (byť je z jiné strany) a volba, která přinese stabilitu, jistotu, zkušenosti a kontinuitu. To bylo v kontrastu s tím, co mohli nabídnout jeho rivalové,“ komentuje Denník N.

Maďarský zpravodajský web 444.hu si všímá volebních zisků Alternativy pro Německo (AfD) a postkomunistické Levice na východě Německa. „Strany, které systematicky popírají liberální demokracii, jsou na území bývalé NDR velmi silné. Ukazuje to, že bývalá NDR se více blíží světu, který byl kdysi za železnou oponou, než tomu západoněmeckému,“ uvažuje server.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...