Slovenský parlament schválil zrušení úřadu pro whistleblowery a vznik nového

Slovenský parlament schválil návrh vlády na zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a vytvoření nové instituce, která jej nahradí. Výhrady k předloze dříve vyjádřila Evropská komise a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.

Podle slovenské opozice kabinet premiéra Roberta Fica změnou ovládne úřad, se kterým se dříve dostalo do sporu ministerstvo vnitra.

Nový zákon prosadili ve sněmovně vládní poslanci, kteří před hlasováním rozhodli o předčasném ukončení rozpravy ve druhém a pak i ve třetím čtení. Předlohu, jež má vstoupit v platnost na začátku roku 2026, ještě posoudí prezident Peter Pellegrini. Ten už dříve kritizoval postup při schvalování návrhu, o kterém vláda jednala před více než dvěma týdny na mimořádné schůzi o víkendu.

Pellegrini se obává také možných mezinárodních dopadů, v krajním případě zmrazení čerpání evropských fondů. Hrozilo by v případě, že by Evropská komise zahájila se Slovenskem řízení ohledně porušení unijního práva. Slovensko už takovému procesu čelí, Komise ho zahájila kvůli nedávné změně ústavy země a jejímu ustanovení, které se týká nadřazenosti slovenského práva nad mezinárodním v takzvaně hodnotově-kulturních otázkách, vysvětlil zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.

Nahrávám video

Současná právní úprava se týká poskytování ochrany takzvaným whistleblowerům, kteří upozornili na korupci nebo jiné protiprávní jednání například na svém pracovišti. Vládní většina schválila, že nově budou muset úřady i žalobci poskytnutou ochranu přezkoumávat, a to i na žádost zaměstnavatele whistleblowera.

Z předlohy naopak vypadlo ustanovení, které mělo zúžit možnosti přiznání ochrany oznamovatelů protispolečenské činnosti. Tato změna má podle vládních poslanců zajistit, že nový zákon nebude v rozporu s unijními pravidly. Na nesoulad původního návrhu s právem EU upozorňoval slovenský generální prokurátor.

Nová instituce jako nástupce zrušeného úřadu by také měla převzít od ministerstva spravedlnosti kompetence v oblasti odškodňování obětí trestných činů.

Kritika opozice

Podle opozice se ochrana oznamovatelů sníží a nový zákon je mstou vlády vůči současnému úřadu. Opoziční poslanci poukázali také na skutečnost, že vládní většina předlohu prosadila na Mezinárodní den boje proti korupci. Po schválení předlohy se v jednacím sále ozval pískot a pokřiky „Ostuda“, předsedající poté schůzi přerušil.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, jehož úřad nový zákon připravil, v minulosti bez souhlasu úřadu na ochranu oznamovatelů postavil mimo službu skupinu stíhaných elitních policistů, kteří získali postavení whistleblowera. Za to podle tisku dostalo ministerstvo pokuty, kvůli kterým se s úřadem soudí. Vládní politici i Šutaj Eštok tvrdili, že právě v tomto případě byl systém ochrany zneužitý.

Schválený zákon stanoví, že ve funkcích skončí členové vedení nynějšího úřadu. Předsedu nové instituce bude na návrh vlády volit parlament, ve kterém se Ficův kabinet opírá o těsnou většinu. Dočasného šéfa nového úřadu na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti jmenuje předseda parlamentu z vládní strany Hlas-sociální demokracie Richard Raši.

Nynější Ficova vláda už v minulosti prosadila změny zákonů, které jí umožnily vyměnit vedení některých institucí, včetně veřejnoprávní televize a rozhlasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 59 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...