Severní Korea buduje tajný „raketový pás“

Severní Korea buduje podle expertů síť tajných vojenských zařízení, v nichž skladuje rakety. Jednu z nepřiznaných základen objevil nedávno u čínských hranic americký think tank Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle analytiků se v komplexu nacházejí i střely schopné nést atomové hlavice a zasáhnout pevninu USA. Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytné k odstrašení nepřátelských zemí.

Nově odhalená raketová základna Sinpung-dong leží jen 27 kilometrů od čínských hranic. Předpokládá se, že v komplexu je uskladněno až devět mezikontinentálních balistických raket na tuhé palivo i mobilní odpalovací zařízení.

Výzkumníci CSIS se domnívají, že jde o střely dlouhého doletu Hwasong-15 nebo Hwasong-18 schopné nést atomové zbraně, případně dosud neznámý typ mezikontinentálních balistických raket. „Představují potenciální jadernou hrozbu pro východní Asii a kontinentální Spojené státy,“ varuje CSIS.

Někteří odborníci ale obavy mírní. Mezikontinentální rakety slouží primárně k odstrašení, nikoli k faktickému boji, říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Na to jsou moc drahé a moc unikátní,“ podotkl expert.

Výstavba „dobře udržované“ základny začala v roce 2004 a v provozu je od roku 2014, přičemž dochází k jejímu rozšiřování, uvádí se ve zprávě, jež vychází z analýzy satelitních snímků, rozhovorů se severokorejskými uprchlíky a činiteli, odtajněných dokumentů a dat z veřejně dostupných zdrojů.

Strategická poloha

Vojenské zařízení leží v úzkém horském údolí a rozloha celého komplexu činí 22 kilometrů čtverečních. Jsou v něm kasárna, ubytování pro civilisty, místa pro údržbu vozidel, skladové prostory, velká podzemní zařízení a několik obytných a podpůrných budov pro vojenský personál.

Podle odborníků má místo strategickou polohu, jelikož země jako Spojené státy by se nejspíš zdráhaly podniknout útok na základnu v momentě, kdy by hrozilo, že zasáhne i sousední Čínu, uvádí americká stanice CNN.

Experti uvádějí, že „není známo, že by toto zařízení bylo předmětem jakýchkoli jednání o denuklearizaci, která dříve proběhla mezi Spojenými státy a Severní Koreou“. Podle analytiků je Sinpung-dong jednou z přibližně patnácti až dvaceti základen s balistickými střelami, jejichž existenci KLDR nikdy nepřiznala. O některých základnách tohoto „raketového pásu“ zveřejnil think tank CSIS v minulosti samostatné zprávy.

Experti zároveň varují, že v době krize nebo války by Pchjongjang mohl rakety a odpalovací zařízení přestěhovat a speciální jednotky by pak mohly uskutečnit obtížně předvídatelné odpaly z jiných částí státu.

Severní Korea vynaložila velké úsilí, aby místo utajila, uvedla spoluautorka zprávy Jennifer Junová podle listu The Wall Street Journal. „Sinpung-dong bylo zatím nejtěžší najít,“ dodala. Nově objevené zařízení podle expertů odlišuje od ostatních absence přilehlých odpalovacích ramp či systémů protivzdušné obrany.

Rozšířená taktika odstrašování

Podobné tajné základny jsou podle CSIS součástí severokorejské strategie, která cílí na rozvíjení raketového programu a rozšíření strategických schopností jaderného odstrašování a úderů.

Napětí mezi Pchjongjangem a Západem sílí od neúspěšného setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s diktátorem Kim Čong-unem v roce 2019 v Hanoji. Na první schůzce v Singapuru v červnu 2018 podepsali lídři dohodu, v níž se zavázali k úplné denuklearizaci Korejského poloostrova. Na summitu o rok později se ale neshodli na tom, jaké ústupky by měla KLDR učinit výměnou za zmírnění sankcí. Pchjongjang se od té doby prohlašuje za „nezvratný“ jaderný stát, píše deník Guardian.

Kim Čong-un nedávno vyzval k „rychlému rozšíření“ nukleárních schopností izolované země. Varoval také, že v případě útoku použije arzenál ke zničení Jižní Koreje.

Test severokorejské rakety (8. 5. 2025)
Zdroj: KCNA via Reuters

Desítky jaderných hlavic

Pchjongjang podle odhadů aktuálně disponuje až padesáti jadernými hlavicemi a nosiči schopnými dopravit bomby po celém regionu a potenciálně i na americkou pevninu. Země má navíc dostatek štěpného materiálu k výrobě až čtyřiceti dalších hlavic.

„Odhaduje se, že většina z padesáti kusů není termojaderných, tedy lidově řečeno vodíková bomba je v této chvíli v menšině. Ta vyniká tím, že má větší ničivou sílu. Nicméně i tak (ostatní) jaderné hlavice mají násobně vyšší sílu, než měly (bomby) v Hirošimě a v Nagasaki. Určitě jsou ve stovkách kilotun TNT. Pro srovnání, Hirošima měla kolem patnácti kilotun a Nagasaki kolem dvaceti kilotun TNT,“ poznamenal Bříza.

Severokorejský vyslanec při OSN Kim Song začátkem loňského listopadu prohlásil, že Pchjongjang urychlí budování svého nukleárního programu, aby „čelil jakékoli hrozbě ze strany nepřátelských států disponujících jadernými zbraněmi“. Učinil tak jen pár dnů po zkoušce mezikontinentální střely.

Severokorejský diktátor dohlíží na raketový test (8. 5. 2025)
Zdroj: KCNA via Reuters

Pokrok v miniaturizaci a užití tuhého paliva

KLDR atomovou zbraň naposledy testovala v roce 2017. Podle Břízy je v současné době klíčový proces miniatuarizace jaderné hlavice, který trvá v zemi už několik let, během nichž došlo k pokroku. „Je to nesmírně náročná a dlouhá část (vývoje jaderné zbraně), protože fyzikální síly a jevy, které vstupují do hry, jsou obrovské, protože mezikontinentální raketa vstupuje, vystupuje z atmosféry, jsou tam obrovské teploty, tlaky, čemuž musí čelit raketa i hlavice,“ vysvětluje expert.

„KLDR k tomu říká, že se snaží pod pláštíkem vědeckého pokroku dostat na orbit satelity, že je vynáší její vlastní druh rakety, která slouží pro mírové účely. Ono tomu ale tak není. Severní Korea si samozřejmě chce vybudovat svůj vlastní družicový systém, ale zároveň tím testuje i schopnosti proniknutí miniaturizovaných hlavic – maket, aby poznala, jakým způsobem dál vyvíjet zbraň,“ popsal Bříza.

Asijská diktatura v posledních letech celkově zintenzivnila zbrojení. Proces zahrnuje modernizaci armády, vyvíjení nových typů zbraní i testy raket dlouhého doletu. Podle Břízy se soustředí zejména na to, aby u střel zlepšovala manévrovací schopnosti, schopnost přežití během letu a připravenost k nasazení.

„KLDR dlouho spoléhala na to, že její rakety středního dosahu a mezikontinentální střely byly na tekutá paliva, kde jsou potřeba před odpalem desítky minut, ne-li hodin, aby byly připraveny na start. Nová generace jejich raket je do určité míry na tuhá paliva, jimiž je už raketa vybavena, a tím se zkrátí reakční doba pro nasazení,“ přiblížil Bříza.

Severokorejská mobilní odpalovací zařízení
Zdroj: KCNA via Reuters

Severokorejské akce jsou v rozporu se sankcemi OSN, jež KLDR omezují přístup k materiálům a zbraním, upozornila CNN. Podle Břízy opatření mají účinek, jelikož Severní Korea je poslední dekádu na hranici hladomoru, země si ale už na situaci zvykla. „Vývoj podřídila autarkii, tedy nezávislosti v celém dodavatelském řetězci v jakémkoli programu, takže i v tom raketovém systému,“ uvedl expert.

Solidární Čína

Pchjongjang se dlouhodobě může spolehnout na pomoc Pekingu. „Čína je alfa omega pro přežití severokorejského systému z dlouhodobého hlediska, protože pro Čínu je pořád akceptovatelnější tuhá komunistická diktatura pod vedením Kim Čong-una než sjednocená Korea pod taktovkou Jižní Korey. Tomu přizpůsobuje zahraniční politiku, ale i určitou formu solidárnosti, která se týká především potravin a spotřebního zboží,“ říká Bříza.

Pokud jde o vojenské technologie, v době miniaturizace a komputerizace se dají čipy propašovat v krabici od bot, upozorňuje expert. „Čína to u některých technologií nechce, není to tak, že by (KLDR) bezhlavě podporovala. Pro Čínu ani pro Rusko není špičková představa, že vedle sebe mají nevyzpytatelnou, byť komunistickou Severní Koreu, která má desítky nebo stovky hlavic, to nechtějí. Přes hranice se ale dostanou materiály dvojího použití,“ popisuje problém Bříza.

Utužování vztahů s Ruskem

Po zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Pchjongjang významně prohloubil vztahy s Moskvou. Loni na podzim země ratifikovaly obrannou dohodu. Jihokorejské a západní zpravodajské agentury tvrdí, že Severní Korea v roce 2024 vyslala do Ruska přes deset tisíc vojáků – především do Kurské oblasti, jejíž části obsadily ukrajinské síly. KLDR také zásobuje Kreml dělostřeleckými granáty a střelami.

„KLDR balistické rakety krátkého dosahu do pěti set kilometrů fakticky zkouší ve válce na Ukrajině. Vedle toho, že tam poslala deset tisíc vojáků, tak tam poslala i část raketového vojska. Severní Korea je vylepšuje tím, že je používá v boji. Na začátku byly ty systémy navádění tak primitivní, že dokonce v některých severokorejských raketách nalezených na ukrajinském území byly GPS moduly, které se používaly pro dětské drony,“ konstatoval Bříza.

Podle Washingtonu existují důkazy o tom, že Rusko výměnou za pomoc v boji proti Kyjevu navyšuje podporu totalitní zemi včetně poskytování pomoci s pokročilými vesmírnými a satelitními technologiemi. Země podle expertů sdílejí základní technologie používané ve střelách dlouhého doletu nebo odpalovacích zařízeních satelitů.

V posledních letech se naopak značně zhoršily vztahy mezi Soulem a Pchjongjangem. Ten loni vyzval ke změně ústavy tak, aby neobsahovala jako cíl ve vztazích s Jižní Koreou znovusjednocení. V říjnu nechal vyhodit do povětří silnici poblíž Kesongu, která spojovala oba státy, a vyhloubit příkopy přetínající silnice a železnice. Do ústavy navíc zařadil formulaci, že považuje Jižní Koreu za „nepřátelský stát“.

Jihokorejská armáda o víkendu oznámila, že vypálila varovné výstřely směrem k severokorejským vojákům, kteří minulé úterý krátce překročili společnou hranici. Severní Korea v reakci obvinila sousední zemi z vyvolávání napětí a Kim Čong-un vzápětí nechal odpálit nové protiletadlové rakety.

Diplomatické úsilí Trumpa i Soulu

Trump v pondělí v Bílém domě jednal o KLDR s novým jihokorejským prezidentem I Če-mjongem, jenž od červnového nástupu do úřadu usiluje o dialog a zmírnění napětí. Ve Washingtonu I prohlásil, že si přeje mír na Korejském poloostrově a že americký prezident je jediný, kdo může vyřešit vyhrocené napětí.

„U nevyzpytatelnosti Trumpa nikdy nevíte, ale jsou situace, kdy tím, že změnil dynamiku, docílil nějakých efektů. Není válečný štváč, není to člověk, který by rád zatahoval Spojené státy do války, spíše naopak se snaží ty války mírnit, pokud to jde a pokud mu to umožňuje kapacita jeho administrativy a intelektu,“ poznamenal Bříza.

Šéf Bílého domu uvedl, že by se chtěl s Kim Čong-unem ještě letos sejít. Severokorejcům prý rozumí. „Strávil jsem s nimi mnoho času, mluvili jsme o věcech, o kterých bychom asi mluvit neměli. A víte, zkrátka si s ním dobře rozumím. Myslím, že jeho země má velký potenciál, úžasný potenciál,“ řekl Trump.

Předchozí jihokorejští prezidenti podle něj nepřistupovali ke KLDR vhodně, přístup současného lídra naopak pochválil. Jižní Korea nedávno začala podél své hranice odstraňovat ampliony s protiseverokorejským vysíláním a vyzvala aktivisty, aby přestali pomocí balonků posílat přes hranici na sever letáky s kritikou tamního režimu. Začátkem července také repatriovala několik Severokorejců, které letos zachránili Jihokorejci na moři.

Severokorejská státní média se o setkání obou prezidentů nezmínila a později pouze uvedla, že probíhající společná vojenská cvičení USA a Jižní Koreje dokazují, že Washington má v úmyslu „okupovat“ Korejský poloostrov a zaměřit se na nepřátelské země v regionu.

„I Če-mjong není typ člověka, který změní kurz dějin. Ačkoli se jeho vláda od (červnového) nástupu upřímně snažila vytvořit dojem změny směřující ke zlepšení mezikorejských vztahů, její konfrontační záměr nelze skrýt, ať se snaží sebevíc. Zlepšení vztahů je mylná představa a pošetilý sen,“ uvedla nedávno vlivná sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong.

Idea denuklearizace

Spojené státy podle ní musí uznat KLDR jako jadernou mocnost, pokud se mají obnovit dvoustranné rozhovory. Vztahy mezi Kim Čong-unem a Trumpem nejsou podle Kim Jo-čong špatné, ale pokud je chce Washington využít k denuklearizaci Severní Koreje, byl by to „výsměch“.

Jihokorejský prezident už představil svůj třífázový plán denuklearizace. V první fázi se chce snažit zmrazit jaderný a raketový program Pchjongjangu, v dalších ho pak omezit a postupně odstranit, informovala jihokorejská agentura Jonhap News.

Denuklearizace celého poloostrova je cílem Západu už celé dekády. „Kvůli tomu Spojené státy stáhly z Jižní Koreje své jaderné zbraně,“ podotkl Bříza s tím, že tato idea je „čím dál tím iluzornější“, jelikož rusko-ukrajinská válka umocnila renesanci atomových zbraní.

„Severní Korea i po zkušenosti této války vidí, že kdyby byla ona jako slabší napadena, tak jediné, co by umožnilo efektivně režimu přežít, by bylo vlastnictví jaderných zbraní jako prevence takového útoku,“ konstatoval odborník. KLDR se nyní cítí jako „těžko napadnutelná“, dodal Bříza s odkazem na pás raketových základen a jaderné zbraně rozmístěné ve skalních komplexech, které nelze jednoduše zničit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...