Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Nahrávám video

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.

„Stojíme tu v naději, inspirováni čtyřmi roky nezlomného odporu, čtyřmi roky neochvějné naděje a odvahy,“ vzkázal Rutte směrem k Ukrajině. „Tato válka je o právu suverénního lidu zvolit si vlastní cestu, je to válka o svobodu,“ zopakoval.

NATO bude stát při Kyjevu i při nadcházejících výzvách, slíbil šéf Aliance. „Ukrajina potřebuje více,“ zdůraznil. Je zásadní, aby dál získávala pomoc, a to humanitární, finanční i vojenskou, konstatoval Rutte.

Rusko podle něj svých cílů na bojišti nedosáhlo a musí nyní dokázat, že to s mírovými rozhovory myslí vážně. Kyjev si zaslouží spravedlivý a trvalý mír, zdůraznil šéf NATO. „V Evropě nemůže být skutečný mír bez skutečného míru na Ukrajině,“ je přesvědčen Rutte.

Rusko mír nechce, soudí Macron

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval na úterním zasedání koalice ochotných spojencům za vojenskou i energetickou pomoc. „Měli jsme hroznou zimu. Jen vaše pomoc a odolnost našich lidí nám umožnila přežít. Proto žádáme o pomoc při opravě našeho energetického systému,“ uvedl.

„Potřebujeme mír, ale musíme se připravit na další možnosti,“ řekl dále Zelenskyj. Francouzský prezident Emmanuel Macron poznamenal, že u Ruska nevidí vůli k míru.

Nahrávám video

Německý kancléř Friedrich Merz oslovil státníky v předem nahraném vzkazu, v němž uvedl, že podpora Německa zůstává neotřesitelná, a vyzval ke zvýšení tlaku na Rusko. „Musíme zcela jasně ukázat, že tato válka skončí jen v případě, že si (ruský vládce Vladimir) Putin uvědomí, že nemůže vyhrát,“ uvedl. „Moskva není tak silná, jak by si ráda myslela. Rusko nevyhrává,“ dodal.

Zástupci Británie, Francie a Německa v prohlášení po jednání koalice ochotných zopakovali své neochvějné odhodlání spolupracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru. Ocenili pokračující úsilí USA v mírových jednáních a vyzvali Rusko, aby se smysluplně zapojilo do rozhovorů a souhlasilo s úplným a bezpodmínečným příměřím. Potvrdili také úlohu koalice ochotných při poskytování bezpečnostních záruk i závazek zvýšit ekonomický tlak na Moskvu.

Podpora zní i od G7

Lídři G7 ve společném prohlášení na čtvrté výročí ruské invaze stvrdili pevnou podporu Ukrajině v obraně její územní celistvosti a práva na existenci. V úterý se konalo také mimořádné plenární zasedání europarlamentu, na kterém prostřednictvím videokonference promluvil i Zelenskyj, který vyzval svět, aby se semknul proti Rusku a podporoval Kyjev.

„Vyjadřujeme svou trvalou podporu úsilí prezidenta Trumpa o dosažení těchto cílů skrze zahájení mírového procesu a přivedení stran k přímým rozhovorům. Vedoucí úlohu má v tomto procesu sehrát Evropa, k níž se připojují i další partneři,“ uvádí se v prohlášení vedoucích představitelů skupiny sedmi největších ekonomicky vyspělých států světa.

„Uznáváme, že mírové dohody mohou při společném jednání vedeném v dobré víře dosáhnout pouze Ukrajina a Rusko,“ uvedli dále šéfové států a vlád Spojených států, Británie, Francie, Německa, Itálie, Kanady a Japonska.

Paříž, která letos této skupině zemí předsedá, podle agentury AFP zdůraznila, že jde o první společné prohlášení G7 k Ukrajině na úrovni vedoucích představitelů od Trumpova návratu do Bílého domu loni v lednu.

Ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Olha Stefanišynová podle agentury Reuters následně uvedla, že společné prohlášení G7 v den výročí začátku války je pozitivním signálem a že Ukrajina se necítí opuštěna současnou americkou administrativou.

Za velmi významnou označil ukrajinský prezident navrhovanou půjčku EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard. Jde podle něj o reálnou záruku ukrajinské bezpečnosti a odolnosti. Schválení půjčky ale nyní blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, který požaduje obnovení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu do Maďarska.

Kritika „fanoušků“ Putina v europarlamentu

V následné debatě množství europoslanců právě předsedu maďarské vlády ostře kritizovalo a někteří ho označili i za zrádce. Německý europoslanec Michael Gahler z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) uvedl, že ve válce na Ukrajině nejde jen o Putina, ale právě i o „všechny jeho fanoušky, kteří mají z této války prospěch“.

Konkrétně zmínil Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica. „Ukrajinci chtějí tuto válku ukončit, Putin se ale necítí pod vojenským tlakem a to, co dělá (americký prezident Donald) Trump je škoda, protože tlačí spíše na oběť než na útočníka,“ dodal.

Podle předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaové Pérezové si Putin myslel, že Kyjev padne za pár dní, o čtyři roky později ale nedosáhl žádného ze svých strategických cílů. „Tato válka ale nikdy nebyla vedena pouze proti Ukrajině, jde o útok proti evropskému řádu. Putin si nepřeje mír, potřebuje válku, aby udržel svůj režim,“ uvedla španělská europoslankyně. „Kdo dnes blokuje sankce a podporu Ukrajině, oslabuje Evropu a posiluje agresora. Viktor Orbán neztělesňuje mír, ztělesňuje beztrestnost,“ dodala.

Lídr třetí největší frakce Patrioti pro Evropu Jordan Bardella rovněž zmínil, že útok na Ukrajinu byl ze strany ruského vůdce nejen překročením hranic, ale i porušením základního evropského řádu. „Ano, Ukrajina musí vyjednávat z pozice síly, musíme ji podporovat, ale zároveň neoslabovat svoje národy,“ uvedl francouzský europoslanec.

„Nevím, jak válka skončí a kdy, ale vím, že historie poklekne před ukrajinskými vlastenci, zatímco bude s opovržením hledět na ty, kteří se dnes obracejí zády k Ukrajině, ke svobodě a ke cti,“ prohlásil během debaty v EP spolupředseda čtvrtého nejpočetnějšího klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR), italský europoslanec Nicola Procaccini.

Předsedkyně liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) Valérie Hayerová ve své řeči zmínila, že podpora Ukrajiny Evropu rozdělila. Zkritizovala v této souvislosti zejména německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), slovenskou stranu Smer premiéra Fica a frakci Patrioti pro Evropu Jordana Bardelly, které podle ní nechtějí bránit Evropu před hrozbami Vladimira Putina. Orbána označila za trojského koně ruského diktátora v Radě EU.

I podle Terry Reintkeové, spolupředsedkyně frakce Zelených, se stal Orbán služebníkem Putina, který „zradil Ukrajinu, ale i nás všechny, zradil Evropu“. Německý europoslanec Martin Schirdewan, který je spolupředsedou frakce Levice v EP, zdůraznil, že trvalého míru lze dosáhnout pouze tehdy, když se Ukrajina bude účastnit mírových vyjednávání.

Se zcela jiným projevem vystoupil slovenský europoslanec Milan Uhrík (Republika) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). Kyjev se podle něj poslední dobou chová velmi nevděčně a nemá problém ubližovat zemím, které Ukrajincům od začátku pomáhaly.

V usnesení, které europoslanci následně přijali, europarlament opětovně vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo své vojenské akce, stáhlo se ze všech mezinárodně uznaných ukrajinských území, propustilo zadržené a deportované civilisty (včetně dětí) a ukončilo porušování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Europoslanci se vyslovili rovněž pro rozšíření sankcí proti ruským institucím a úředníkům zapojeným do válečných zločinů a uvítali úsilí o postupné ukončení dodávek ruského plynu a ropy do Evropy.

Během plnohodnotné války už zemřely statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.

Po ruských dronových i raketových útocích zůstávají mrtví i zranění i v místech vzdálených od fronty. Obrovské jsou škody na ukrajinské infrastruktuře a v uplynulých týdnech, kdy východní Evropu sevřely tuhé mrazy, ruská armáda pravidelně cílila na ukrajinské energetické a teplárenské objekty.

Diplomatické snahy o ukončení ruské invaze zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...