Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.
Válka na Blízkém východě (listopad 2023)
- 0:00
On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.
- 23:24
Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých.
- 22:18
Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.
„Pokud se Hamás jakkoli pokusí zabránit, aby se humanitární pomoc dostala k civilistům, včetně toho, že ji zabere pro sebe, budeme první, kdo to odsoudí. A budeme pracovat na tom, aby se to už nestalo,“ sdělil americký ministr zahraničí Antony Blinken po jednání s Netanjahuem.
Podle očitých svědků se nákladní automobily s humanitární pomocí na Sinajském poloostrově začaly přesouvat a míří směrem k Pásmu Gazy. Podle Reuters ale není jasné, zda se otevře hraniční přechod Rafáh na hranici Egypta a Pásma Gazy a zda bude automobilům umožněno do Gazy vjet.
„V Gaze nejste nikde v bezpečí“
Pásmo Gazy se kvůli blokádě Izraele potýká s nedostatkem elektřiny, paliva, ale i léků nebo potravin. Světové organizace varují před humanitární katastrofou. Podle OSN tam mimo jiné hrozí šíření nemocí kvůli nedostatku čisté pitné vody. Místní nemocnice jsou po masivním izraelském bombardování přeplněné a tisícům pacientů hrozí smrt, protože nemocnicím rychle ubývá palivo pro provoz nouzových generátorů.
Podle palestinských úřadů izraelská armáda bombarduje i jih Pásma Gazy, kam přitom poslala civilisty ze severu před očekávanou pozemní operací.
Tisíce lidí čekají na hranici Gazy, aby se dostali přechodem Rafáh do Egypta. „Jeli jsme k přechodu a mysleli si, že budeme v bezpečí. V Gaze nejste v bezpečí nikde. Kamkoliv jdeme, všude je ostřelování, pláč, křik, krev,“ uvedla obyvatelka Gazy Hadeel Abu Dahoudová.
Sever Pásma Gazy už opustil více než milion lidí, jih je tak značně přetížený. „Každý den uprchlíkům poskytujeme tři až čtyři tisíce jídel a ani to nestačí. Nemáme k dispozici žádný plyn. Vaříme na dřevě, které je sice drahé, ale jsme ochotni poskytnout pomoc každému,“ prohlásil palestinský dobrovolník Wael al-Najjar.
Rada bezpečnosti OSN neschválila ruský návrh rezoluce, který vyzýval k humanitárnímu příměří, k otevření humanitárního koridoru do Pásma Gazy a propuštění rukojmí zadržovaných Hamásem. Návrh rezoluce však obsahoval i odsouzení násilí vůči civilistům, aniž zmiňoval některou ze stran konfliktu, což vadilo řadě západních zemí v čele s USA a Velkou Británií.
Scholz: Berlín bude vždy na straně Izraele
Do Izraele v úterý přiletěl německý kancléř Olaf Scholz, který v Tel Avivu prohlásil, že Německo bude vždy stát po boku Izraele. Dodal, že Berlín k tomu zavazuje jeho odpovědnost za holocaust, informuje list The Times of Israel.
Na schůzce s premiérem Netanjahuem hovořil Scholz také o tom, jak dostat humanitární pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Německý kancléř uvedl, že toto téma nadnese i při jednání s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím.
Izrael by měl v úterý navštívit i rumunský premiér Marcel Ciolacu. V Egyptě je pro změnu očekáván šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths, který bude jednat o humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy. Kvůli situaci v Izraeli a v Pásmu Gazy byla na úterý svolána také mimořádná videokonference lídrů unijní sedmadvacítky, na které Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
Po skončení mimořádného summitu uvedl předseda Evropské rady Charles Michel, že je třeba, aby Evropská unie nyní ukázala jednotu, která bude podobná té, jakou státy předvedly po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Rovněž zdůraznil, že „humanitární a mezinárodní právo musí být dodržováno vždy a všude“ a civilisty je potřeba chránit všude po celém světě. Izrael má právo bránit se, ale je třeba, aby to bylo v souladu s mezinárodním a humanitárním právem, dodal.
„Naše pozice je jasná – chceme i důslednou kontrolu humanitární pomoci, protože musíme mít jistotu, že nebude zneužita teroristy z hnutí Hamás,“ okomentoval Fiala virtuální schůzku lídrů sedmadvacítky.
Také francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že chce brzy navštívit Izrael, datum ale nesdělil.
Jasná americká podpora
Americký prezident Biden dá během své středeční návštěvy Izraele jasně najevo, že „Izrael má právo a povinnost bránit svůj lid před Hamásem a dalšími teroristy a zabránit budoucím útokům,“ sdělil ministr zahraničí Blinken. Podle mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho také hodlá od izraelských představitelů získat informace o izraelské strategii ohledně „tempa vojenských operací“.
„Strategický význam pro celý Blízký východ bude v tom, že nejvýše postavená osoba Spojených států přijede do Izraele v době války, získá přehled o aktuální situaci a bude s námi mluvit o dalších krocích,“ komentoval mluvčí izraelské armády Daniel Hagari plánovanou středeční návštěvu šéfa Bílého domu.
Podle izraelského podplukovníka Jonathana Conricusse se neočekává, že by návštěva Bidena v Izraeli zpozdila nebo zkomplikovala pozemní operaci v Gaze. „Myslím, že prezident také řekl, že ,Hamas musí být zničen', a to je přesně náš vojenský cíl,“ řekl CNN mluvčí armády.
Už v neděli o Bidenově cestě do Izraele spekulovala izraelská média. Po návštěvě Izraele se Biden přemístí do Jordánska, kde se setká s králem Abdalláhem II., egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím a předsedou palestinské samosprávy, sdělil mluvčí Bílého domu John Kirby.
Írán hrozí údery proti Izraeli
Írán vydal zatím nejtvrdší vyjádření, podle kterého bude Izrael čelit dalším úderům, pokud operaci v Gaze neukončí. Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval k okamžitému zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy.
„Pokud budou zločiny sionistického režimu pokračovat, nikdo nemůže zastavit muslimy a síly odporu,“ řekl Chameneí podle íránské tiskové agentury Tasním. Podle saúdské televize al-Arabíja měl na mysli různé šíitské milice, například libanonské hnutí Hizballáh či jeho spojence v Iráku a Sýrii, které Teherán podporuje a které spolu s palestinskými teroristy označuje za „osu odporu“.
Německý kancléř Scholz v Tel Avivu varoval „všechny ostatní aktéry, aby do tohoto konfliktu nevstupovali“, protože by to byla „velká a neodpustitelná chyba“. Patrně tak narážel právě na Teherán a Hizballáh, které již před odletem do Tel Avivu varoval před zapojením se do války na straně Hamásu.
Vzájemné ostřelování
Izraelská armáda tvrdí, že jen přes noc na úterý zasáhla více než dvě stě cílů Hamásu a Palestinského islámského džihádu v Pásmu Gazy. Mimo jiné velitelství, kde zemřelo několik členů Hamásu, a banku, kterou teroristé používají. Cílem bylo i skladiště zbraní ve městě Gaza.
Teroristické hnutí Hamás cílilo třeba v posledních hodinách na stočtyřicetitisícový Aškelon, systém protivzdušné obrany Iron Dome zneškodňoval rakety i nad Tel Avivem. Mluvčí izraelské vlády Eylon Levy se musel kvůli poplachu evakuovat během živého televizního vysílání.
Bývalý izraelský ministr spravedlnosti a vnitra Gideon Saar v reakci na útoky Hamásu uvedl, že Gaza musí o část území přijít. Příkaz k pozemní operaci ale izraelská armáda zatím nedostala.
Pokud jde o úder proti islamistům, Izrael má podporu Ameriky, Německa a dalších západních zemí. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se v této souvislosti nicméně používá výraz „bibisitting“, tedy snaha americké diplomacie a klíčových amerických představitelů, aby „Izrael hrál podle nějakých mantinelů, které vytyčil Západ v ohledu na drastičnost takové vojenské akce a případného zásahu mezi civilisty“.
„Je to mučivý stav – čekat na něco, že přijde, ale nepřichází to,“ popsal Borek atmosféru v Izraeli před očekávanou pozemní ofenzivou v Gaze.
Úřady v Gaze: Při bombardování nemocnice zemřely stovky lidí
Palestinské teroristické hnutí Hamás 7. října podniklo na Izrael rozsáhlé vzdušné i pozemní útoky, při nichž zemřelo nejméně čtrnáct set lidí, většinou civilistů. Zraněno bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví přes čtyři tisíce Izraelců. Podle izraelských úřadů kromě toho Hamás unesl do Pásma Gazy, které ovládá, nejméně 199 lidí jako rukojmí.
Izrael na útok Hamásu odpověděl mohutnými nálety na Pásmo Gazy. Při bombardování zemřely podle tamního ministerstva zdravotnictví tři tisíce lidí a dalších dvanáct a půl tisíce jich utrpělo zranění. Ministerstvo také tvrdí, že nejméně pět set lidí zahynulo při izraelském náletu na nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Izraelská armáda v úterý večer SELČ uvedla, že v tuto chvíli o hlášeném bombardování nemocnice nemá informace.
Při izraelských náletech v Gaze zahynul i vysoce postavený představitel ozbrojeného křídla Hamásu Ajmán Nufál, sdělilo v úterý ozbrojené křídlo hnutí. Informaci potvrdila také izraelská armáda.
Libanonské teroristické hnutí Hizballáh krátce nato oznámilo, že při přeshraničních bojích na jihu Libanonu u hranice s Izraelem zahynuli čtyři jeho bojovníci, dohromady tedy už devět, píše agentura AFP.
