Saúdská Arábie posílá neposlušné ženy do speciálních „věznic“

Mladé Saúdky, které neposlouchají muže, často nejsou doma, případně čelí zneužívání, mohou skončit v takzvaných pečovatelských domech, kde se učí v izolaci přijímat pravidla a čelí tělesným trestům. Píše to deník Guardian s odkazem na svědectví žen, které se z nápravných věznic dokázaly dostat. Rijád tvrdí, že nejde o detenční centra a Saúdky mohou svobodně odejít. Na existenci nechvalně proslulých zařízení přitom upozorňují i lidskoprávní organizace.

Konzervativní království vybudovalo „pečovatelské domy“ Dar al-Reaja už v šedesátých letech minulého století. Podle vládních činitelů mají sloužit jako „útočiště pro dívky obviněné nebo odsouzené za různé trestné činy“.

Zařízení jsou určena mladým Saúdkám do třicet let, uvedl mluvčí saúdského ministerstva práce a sociálního rozvoje. Cílem je údajně „rehabilitace vězeňkyň“ s pomocí psychiatrů a společných terapií, aby se mohly vrátit ke svým rodinám.

Tělesné tresty

Svědectví žen, jimž se podařilo ze zařízení uniknout, ale svědčí o něčem jiném, upozorňuje Guardian v exkluzivní zprávě. Saúdky mluví o „pekle“, v němž dochází i k tělesným trestům včetně ran bičem. Ženy jsou prý drženy v izolaci, bez možnosti návštěv a musejí procházet duchovní očistou.

Podmínky jsou údajně tak špatné, že se některé z nich pokusily zabít. Na sociálních sítích se zase objevily záběry zahalené ženy balancující na okenní římse, nejspíš ve snaze uniknout z jednoho z center. Muži pak Saúdce pomáhají na zem. Podle britského listu mohou v těchto „věznicích“ přežívat stovky žen.

Hádky i zneužívání

V těchto „rehabilitačních“ centrech mohou dívky strávit roky. Důvodem jsou často mimomanželské vztahy, hádky s otci nebo manželi, častá nepřítomnost doma, ale i zneužívání. Odejít smějí jen se svolením rodiny či mužského opatrovníka. „Mladá dívka nebo žena tam zůstane tak dlouho, jak bude potřeba, aby přijala pravidla,“ řekla Guardianu saúdskoarabská aktivistka žijící v Londýně Marjam Aldossariová.

Podle Sarah al-Jahiaové, která zahájila kampaň za zrušení pečovatelských domů, se dívky po příjezdu musejí svlékat a podrobit testům panenství, dostávají také sedativa.

„Je to vězení, ne pečovatelský dům, jak tomu (Saúdové) rádi říkají. Volají na sebe navzájem čísly. ‚Číslo 35, pojď sem.‘ Když jedna z dívek sdělila své příjmení, dostala ránu bičem. Pokud se nemodlí, dostane ránu bičem. Pokud je přistižena o samotě s jinou ženou, dostane ránu bičem a je obviněna z toho, že je lesba. Dozorci se shromažďují a sledují, jak dívky bičují,“ popsala al-Jahiaová, která žije v exilu.

Osmatřicetiletá žena se svěřila, že čelila sexuálnímu zneužívání ze strany otce a výhrůžkám přestěhování do „pečovatelského domu“ už od třinácti let. Saúdky podle ní často nemají před domácím násilím úniku. „Znám ženu, která byla odsouzena k šesti měsícům vězení, protože pomohla oběti násilí. Poskytnutí útočiště ženě obviněné z ‚nepřítomnosti‘ (doma) je v Saúdské Arábii trestný čin,“ upozornila aktivistka.

„Pokud vás váš bratr či otec sexuálně zneužívá nebo oplodní, budete posláni do Dar al-Reaja, aby byla chráněna pověst rodiny,“ tvrdí žena.

To se stalo Lajle, která byla odvezena do jednoho z těchto zařízení poté, co si stěžovala policii na svého otce a bratry. Tvrdila, že ji zneužívali a poté, co na sociálních sítích zveřejnila příspěvky o právech žen, obvinili z toho, že způsobila hanbu její rodině. V „pečovatelském domě“ zůstala, dokud její otec nesouhlasil s jejím propuštěním, přestože měl být jeden z násilníků, píše Guardian.

Ambiciózní Vize 2030

Saúdská Arábie spustila před osmi lety program socioekonomických reforem Vize 2030, za níž stojí korunní princ Muhammad bin Salmán. Plán má diverzifikovat ekonomiku a snížit závislosti království na příjmech z ropy. Má také zlepšit životní prostředí i život obyvatel země. Změny se proto týkají například i školství, kultury či postavení žen.

Jejich účast na trhu práce se výrazně zvýšila po některých právních a pracovních reformách, včetně zrušení zákazu řízení, píše nezávislý think tank Atlantická rada. Účast žen na trhu práce prudce vzrostla z 23,2 procenta v roce 2016 na 34,4 procenta do roku 2022, čímž překonala původní cíl Vize 2023 ve výši 30 procent, přičemž ženy vlastnily k říjnu 2024 45 procent malých a středních podniků.

Navzdory tomuto významnému pokroku však přetrvávají rozdíly mezi politikou a praxí. Posílení ekonomické role žen v zemi by mohlo být výraznější, konstatuje think tank v komentáři.

Diskriminace trvá

Podle zjištění lidskoprávní organizace Amnesty International ženy v Saúdské Arábii nadále čelí diskriminaci v zákonech i v praxi, a to mimo jiné v otázkách manželství, rozvodu, péče o děti a dědictví.

„V říjnu 2024 přezkoumal Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) pátou pravidelnou zprávu Saúdské Arábie a identifikoval více než dvacet hlavních oblastí znepokojení týkajících se plnění závazků, které Saúdská Arábie přijala ratifikací Úmluvy CEDAW v roce 2000,“ upozornila organizace.

Výbor tehdy vydal doporučení mimo jiné v souvislosti s cíleným pronásledováním obránkyň lidských práv, používáním trestu smrti či přetrvávajícím faktickým systémem mužského poručenství.

Systém mužského opatrovnictví

Rovněž lidskoprávní organizace Human Rights Watch ve své zprávě hodnotící rok 2024 upozorňuje, že monarchie nemá antidiskriminační zákon a legislativa týkající se takzvaného „osobního stavu“ stále zakotvuje mužské opatrovnictví. Ženy tak mimo jiné potřebují souhlas mužů ke sňatku. Pokud bez „oprávněného důvodu“ odmítnou mít se svým manželem sex, přespávat v jeho domě nebo s ním cestovat, ztrácí právo na výživné.

„Mužští opatrovníci a další členové rodiny mohou ženy nahlásit policii za ,nepřítomnost‘ doma, což může vést k jejich zatčení a násilnému návratu domů nebo uvěznění. Ženy nesmí opustit vězení bez mužského opatrovníka, který je po propuštění doprovodí,“ popisuje HRW.

Skupina ALQST zabývající se přímo situací lidských práv v Saúdské Arábii uvedla, že v posledních několika letech úřady zrušily některá omezení, kterým ženy čelily v rámci systému mužského opatrovnictví. Saúdky třeba mohou žádat o vlastní cestovní pas a mají větší kontrolu nad rodinnými záležitostmi. Uvolnila se také přísná genderová segregace na veřejných prostranstvích.

„I když jsou to všechno kroky správným směrem, v žádném případě nestačí. Systém mužského opatrovnictví – právní rámec, který zachází s dospělými ženami jako s nezletilými – nadále negativně ovlivňuje všechny aspekty života žen a výrazně omezuje jejich základní svobody. Byly oznámeny reformy, které mají údajně chránit ženy před zneužíváním, ale postrádají dostatečné prostředky k vymáhání, což mnoho žen nechává uvězněných v násilných vztazích. ,Neposlušnost‘ ženy vůči jejímu mužskému opatrovníkovi (otci, manželovi, bratrovi nebo dokonce synovi) zůstává také trestným činem,“ připomněla organizace.

Konkrétně zařízení Dar al-Reaja jsou podle ALQST nechvalně proslulá jako státní nástroje k prosazování genderových norem a „stojí v ostrém kontrastu s narativem saúdských úřadů o posílení postavení žen“. Aktivisté tvrdí, že kdyby to Rijád myslel s reformami vážně, změnil by systém „rehabilitačních center“ a poskytl by obětem zneužívání řádné a bezpečné útočiště.

Nejde o detenci, tvrdí Rijád

Mluvčí saúdské vlády podle Guardianu připustil existenci specializovaných pečovatelských zařízení, která podle Rijádu podporují zranitelné skupiny, včetně žen a dětí čelících domácím násilí. Důrazně ale odmítl tvrzení o nuceném věznění, špatném zacházení nebo nátlaku.

„Nejedná se o detenční centra a jakékoli obvinění ze zneužívání je bráno vážně a podléhá důkladnému šetření… Ženy mohou kdykoli odejít, ať už do školy, do práce, nebo kvůli jiným osobním aktivitám, a mohou odejít trvale, kdykoli se jim to zlíbí, bez nutnosti souhlasu opatrovníka nebo člena rodiny,“ tvrdí podle britského listu vládní mluvčí.

Web ČT24 v souvislosti s nechvalně proslulými centry pro ženy oslovil velvyslanectví Saúdské Arábie v České republice, které se ale k tématu nevyjádřilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...