Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
Okolo patnácti milionů polských domácností objevilo na začátku roku ve své poštovní schránce bezpečností příručku, která na padesáti stránkách lidem radí, jak se zachovat v případě přírodních katastrof nebo jiných krizových situací. „Když uslyšíte alarm, běžte předem určenou evakuační trasou k bezpečnému úkrytü,“ píše se v ní třeba.
Už titulní strana radí si text přečíst, vše procvičit a poctivě zapamatovat. Lidé by podle příručky měli mít například dobře vybavenou domácnost. Třeba tím, že si připraví zásoby jídla a vody na tři dny dopředu.
„To je velmi dobré, hodně dobré. Hlavně pro děti,“ komentuje brožuru obyvatelka Varšavy. „Dostal jsem ji, ale ještě jsem neměl čas ji přečíst,“ dodává další Varšavan.
Úřady také radí mít připravený batoh pro případ evakuace. V takovém zavazadle by neměly chybět třeba balená voda, lékárnička, alternativní zdroje energie jako powerbanka, hotovost klidně v různých měnách, cestovní doklady nebo švýcarský nožík.
Ruské pokusy o sabotáž a provokace
To, že polské úřady takovouto příručku rozesílají právě v těchto dnech, není náhoda. Polsko i další země východního křídla NATO v uplynulém roce čelily nebývalému množství pokusů o sabotáž nebo provokacím.
„Rusko provádí další fázi hybridní války, jejímž cílem je destabilizovat naši zemi. A musím to dnes znovu říci nahlas a jasně, protože podle mého názoru to ani dnes ne všichni dobře pochopili. Ne všichni pochopili závažnost situace a výzvu, před kterou stojíme,“ prohlásil v listopadu polský premiér Donald Tusk.
Polsko to poznalo v polovině září. Dvě desítky ruských bezpilotních letounů tehdy narušily tamní vzdušný prostor. O týden později létaly ruské stíhačky dvanáct minut bez ohlášení nad Estonskem. V říjnu zažila další provokaci ruských letounů Litva, tentokrát na několik desítek vteřin.
V listopadu Moskva stála za sabotáží na polské železnici, tragédii zabránil včasný zásah úřadů. V lednu pak Litva obvinila Rusko z pokusu o žhářský útok v roce 2024.
Investice do obrany
To vše se promítá i do investic. Polsko patří k těm aliančním zemím, které plní slíbené výdaje na obranu – aktuálně dosahují až pěti procent hrubého domácího produktu. V uplynulých měsících například schválilo nákup nových moderních ponorek, letos mají dorazit nové moderní stíhačky F-35 a pracuje se i na vylepšení protidronové obrany.
„Pokud Putin a Rusové budou chtít takové věci dělat, budou je dělat a asi se proti tomu vlastně nemáme jak bránit. Můžeme reagovat až po tom, co se stane, ale předem se mi nezdá, že bychom s tím mohli něco skutečně udělat,“ míní oslovený obyvatel Varšavy.
„Upřímně řečeno jsem z toho hodně vyděšená a doufám, že se to nějak uklidní,“ říká další obyvatelka polského hlavního města.
Kvůli masivním ruským útokům na sousední Ukrajinu jsou často v pozoru polští i alianční piloti připravení bránit polské nebe. Varšava nechce opakovat další průnik ruských dronů. Své obyvatele proto na možné krize připravuje třeba novou zkouškou sirén.
„Teď je potřeba zorganizovat úkoly a povinnosti, ale také určit hrozby, které odpovídají dané oblasti, ve které občané žijí. Ty hrozby budou vypadat jinak v pohraniční zóně, například na hranici s Ruskem, jinak na hranici s Litvou, zase jinak s Ukrajinou, a ještě jinak s Běloruskem,“ podotýká generál ve výslužbě Leon Komornicki.
„No tady se můžeme něčeho obávat, že? Něčeho se bát. Nicméně se mi zdá, že stát se zhostí svého úkolu a zvládne to. A my ze své strany, jako lidé, si na to musíme dávat pozor a také sledovat, jak se chovají ostatní,“ vyzývá jeden z Varšavanů.
Provokace vůči Estonsku
Polsko není jediným cílem ruských provokací. Podobné zkušenosti mají například i Rumunsko nebo státy v Pobaltí – tedy Litva, Lotyšsko a Estonsko. Ostatně právě Tallinn na podzim, podobně jako předtím Varšava, aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy.
Proti ruským letounům tehdy zasahovali zástupci italského letectva, kteří v zemi slouží v rámci takzvaného air-policingu. Na dvě stovky italských pilotů, vojáků nebo četníků si za ochranu estonského nebe vysloužily medaile od místního ministra obrany.
Estonské letectvo moderními letouny totiž samo nedisponuje, o nákupu strojů se zatím ani neuvažuje. „Bojové letouny jsou velmi drahé a v NATO máme různé velikosti zemí a malé státy si zkrátka nemohou dovolit nakoupit moderní letouny. Každý proto hraje svou roli. My zase děláme jiné věci a pomáhají nám naši spojenci,“ vysvětlil Fredi Karu, personální vedoucí estonského letectva.
Rusové v Narvě
V zemi, která má přes milion tři sta tisíc obyvatel, sice počet Rusů pomalu klesá, stále ale tvoří zhruba pětinu populace.
„Je tu velký mezigenerační rozdíl v ruské menšině. Na jedné straně je prozápadní mladá generace a proti nim je prokremelská, proputinovská starší generace. A to vyvolává mnoho konfliktů,“ přibližuje politolog Tonis Saarts z Tallinnské univerzity.
Estonsko a Rusko k sobě mají opravdu blízko a nikde jinde to není vidět lépe než v padesátitisícovém městě Narva. Od ruského Ivangorodu ji dělí jen pár desítek metrů široká řeka. V Narvě drtivou většinu populace tvoří Rusové, 98 procent místních lidí dokonce ruštinu považuje za svůj mateřský jazyk.
Všechny dopravní nebo informační cedule a reklamy jsou v oficiálním jazyce, tedy v estonštině. Při procházení mezi místními je ale slyšitelná pouze ruština. A místní sami přiznávají, že estonsky nemluví a v mnoha případech ani nerozumí.
„Žiju tady už 46 let. Estonštinu znám, ale mluvit estonsky nechci,“ říká jedna z obyvatelek Narvy. Další uvádí, že mluví rusky, ale nikoliv estonsky.
Volební omezení pro Rusy
Právě vysoké procento Rusů a rusky mluvících občanů dělá podle řady bezpečnostních expertů z Narvy potenciální terč pro možnou ruskou expanzi. Místní politici se přesto snaží na stav společnosti nahlížet spíše jako na výhodu.
„Ano, jsme tu v menšině. Ale nevadí nám to. Jsem díky tomu bilingvní,“ říká starostka města Katri Raiková.
V čele Narvy stojí už od roku 2021 a aktuálně začíná nový čtyřletý mandát. V říjnových komunálních volbách pro ni poprvé nemohli hlasovat ruští občané žijící ve městě. Estonský parlament jim i dalším cizincům v zemi omezil hlasovací právo i kvůli sílícím obavám z vměšování Ruska do vnitřních záležitostí státu.
V říjnu zatím mohli hlasovat obyvatelé bez státní příslušnosti – zhruba šedesát tisíc lidí, z nichž většina jsou také Rusové. Jde zpravidla o bývalé sovětské občany, kteří se do země přestěhovali po sovětské anexi. Po rozpadu Sovětského svazu nedostali automaticky estonské občanství a od té doby ho nezískali. V příštích volbách už nebudou smět volit ani tito lidé, pokud se nestanou občany Estonska.
„Války obvykle nezačínají tam, kde je očekáváme, většinou to dopadne jinak. Takže si nemyslím, že by Narva byla hrozbou pro Evropu nebo Estonsko, a také nevěřím, že by Rusko zaútočilo na některý stát NATO,“ domnívá se Raiková.
„Most přátelství“
Do estonské metropole Tallinnu je to z Narvy ostatně dál než do ruského Petrohradu. Přes Narvu také stále vede linka do druhého největšího ruského města. Autobusy, které tam ale cestující převážejí, musejí v Narvě zastavit. Hraniční přechod na tamním mostě přes řeku je od února 2024 uzavřený pro vozidla a překročit ho lze pouze po vlastních.
„Technicky jsme (na znovuotevření) připraveni, ale záleží na naší vládě, jestli se hranice pro dopravu opět plně otevře, nebo ne. Netušíme, jaká je situace. Může to být za rok nebo také za pět let. Nikdo neví,“ popisuje vedoucí hraničního přechodu Antti Eensala.
Hranici po dvě stě metrů dlouhém mostě každý den překročí na dva tisíce lidí. Před mostem se proto pravidelně tvoří fronty rusky mluvících občanů.
Kvůli větší bezpečnosti by v Narvě měla v nadcházejících letech vyrůst vojenská základna. Most přes řeku a tamní hraniční přechod mezitím dál i díky svému názvu zůstane sloužit jako symbol přátelství – přátelství se sousedem, který si nemůže odpustit další provokace.
„Je ironické, že se jmenuje Most přátelství. Ale to je ze sovětské doby, takže teď to má možná jiný význam,“ uzavírá Eensala.
