Splnění ruského požadavku na postoupení Donbasu by Ukrajinu připravilo o průmyslové srdce země, odkud pochází i řada významných kulturních osobností. Někteří Ukrajinci mluví o zradě, jiní by se strategického regionu za určitých okolností vzdali, aby ušetřili další lidské životy, žádají ale od Západu bezpečnostní záruky, píše server BBC News.
Kreml volá po uzavření komplexní mírové dohody, v níž mimo jiné žádá, aby se Kyjev zcela stáhl z východní Doněcké a Luhanské oblasti výměnou za ruský závazek zmrazit frontové linie v jižních oblastech Chersonu a Záporoží, napsala v neděli agentura Reuters s odkazem na své zdroje obeznámené s pátečním jednáním na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump už několik dnů před setkáním s ruským vládcem Vladimirem Putinem označil za podmínku míru takzvanou „výměnu území“, což podle BBC vyvolalo mezi Ukrajinci nejistotu a spekulace, zda bude Kyjevu nabídnuta část Ruské federace za oblast násilím zabranou na Ukrajině.
Nyní to ale vypadá, že Trump se chystá vyvíjet tlak na Zelenského, aby se na základě kremelského návrhu vzdal celé Doněcké a Luhanské oblasti výměnou za to, že Moskva nebude usilovat o další postup na frontě.
Luhanskou oblast už mají ruské síly takřka celou pod kontrolou. V Doněcké oblasti ovládají Ukrajinci ještě asi třicet procent území, včetně několika klíčových měst a opevnění. Oba regiony dohromady tvoří Donbas, který je bohatý na nerostné suroviny a klíčový pro těžký průmysl a hospodářství celé země.
Uhlí i vzácné minerály
Na Donbasu jsou rozsáhlá ložiska černého uhlí, zemního plynu, ale také železné rudy či manganu využívaných v ocelářství a hutnictví. Nacházejí se zde také kritické suroviny jako lithium a vzácné zeminy klíčové pro moderní technologie včetně elektroniky.
Americký list The Wall Street Journal letos v květnu v souvislosti s dohodou o těžbě nerostného bohatství mezi Kyjevem a Washingtonem upozornil, že až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem.
Velké nerostné bohatství Ukrajiny bývá často skloňováno jako jeden z hlavních důvodů současné války. Potenciál zásob pod zemí si uvědomuje také Kyjev, který se jen několik měsíců před zahájením plnohodnotné ruské invaze snažil přitáhnout investice evropských a severoamerických firem – obdržel při tom více než stovku nabídek.
Během několika měsíců od začátku velké ruské invaze v únoru 2022 Moskva ovládla ukrajinská nerostná a plynárenská aktiva v hodnotě přes 12,5 bilionu dolarů. Na Donbase se nachází více než 56 procent ukrajinských zásob černého uhlí, které patří k největším na světě a jejichž hodnota se odhaduje na přibližně dvanáct bilionů dolarů, píše server Economic Times.
Odevzdání Donbasu Rusku by nyní bylo „tragédií“, řekl BBC ukrajinský historik Jaroslav Hrycák. „Lidé z těchto regionů – zejména horníci – sehráli obrovskou roli v posilování ukrajinské identity,“ konstatoval.
Z oblasti také pocházeli slavní politici, básníci a disidenti. „A nyní uprchlíci, kteří se nebudou moci vrátit domů, pokud se stane ruským,“ upozornil Hrycák.
Miliony Ukrajinců v okupovaných oblastech
Od začátku ruské agrese v roce 2014 uprchlo z Donbasu nejméně 1,5 milionu Ukrajinců. Odhaduje se, že více než tři miliony lidí žijí v oblastech okupovaných Rusy. Zhruba tři sta tisíc jich zůstává v místech pod kontrolou Kyjeva.
Život u frontové linie je pro obyvatele čím dál obtížnější. „Je tu pocit rezignace a opuštěnosti. Nevím, kolik toho máme síly vydržet. Někdo nás musí chránit. Ale kdo?“ uvedl pro BBC vojenský kaplan Andrij Borylo ze Slovjansku. „Všechno mi berou, je to zrada,“ reagoval na zprávy o summitu na Aljašce.
Zelenskyj o víkendu opět zdůraznil, že Ukrajina se Donbasu výměnou za mír nevzdá. Podle BBC navíc panuje na Ukrajině nedůvěra, že by Moskva nepoužívala toto území pro budoucí útoky na zbytek země. Celkem 75 procent Ukrajinců je i z tohoto důvodu proti postoupení jakéhokoli území Kremlu, zjistil v sondáži Kyjevský mezinárodní sociologický institut.
Současně jsou ale Ukrajinci velmi vyčerpaní vleklým konfliktem, jenž si vyžádal od začátku plnohodnotné války statisíce mrtvých a zraněných mezi vojáky i civilisty. Někteří obyvatelé Donbasu už chtějí světlo na konci tunelu.
„Ptáte se na kapitulaci Doněcké oblasti. Já tuto válku neměřím v kilometrech, ale v lidských životech. Nejsem připravený dát desítky tisíc životů za několik tisíc kilometrů čtverečních. Život je důležitější než území,“ míní záchranář Jevhen Tkačov z Kramatorsku.
Zelenskyj na křižovatce
Podle ukrajinského opozičního poslance Volodymyra Arieva ze strany Evropská solidarita stojí Zelenskyj na křižovatce, kde žádná z cest není dobrá. Nemáme dostatek sil na to, abychom ve válce pokračovali neomezeně dlouho, ale pokud by Zelenskyj toto území odevzdal, nebylo by to jen porušení naší ústavy, ale mohlo by to nést i znaky zrady,“ poznamenal politik.
Formálně může Ukrajina předat území pouze se souhlasem parlamentu a po schválení v referendu, píše BBC s tím, že pravděpodobnější scénář je tak případné neformální vzdání se kontroly ve prospěch Moskvy.
I tak ale visí ve vzduchu řada otazníků, upozorňuje ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová. „Podepisuje dohodu jednoduše prezident? Musí to být vláda? Parlament? Neexistuje žádný právní postup, protože, víte, autoři ústavy na tohle nemysleli,“ konstatovala politička.
Načítání...
Klíčové bezpečnostní záruky
Ze setkání Trumpa s Putinem vyplynulo, že prezident USA změnil názor a nyní je ochoten poskytnout spolu s Evropou Kyjevu bezpečnostní záruky. Průzkumy přitom ukazují, že pro Ukrajince jsou tyto záruky nezbytnou součástí jakékoli případné dohody o území nebo o čemkoli jiném, uvádí BBC.
Pro záchranáře Tkačova se lze o území bavit pouze se „skutečnými zárukami, nikoli jen písemnými sliby“. „Teprve potom jsem víceméně pro to, aby Donbas Rusku byl předán,“ řekl. „Pokud bude v přístavu Oděsa umístěno britské královské námořnictvo, pak souhlasím.“
Z jednání na Aljašce podle zdrojů Reuters dále vyplynulo, že Moskva by byla připravena vrátit malé okupované oblasti v severní Sumské a severovýchodní Charkovské oblasti“. Putin současně usiluje „přinejmenším o formální uznání ruské suverenity nad Krymem“, který Moskva nelegálně okupuje už jedenáct let, a očekává zrušení některých západních sankcí.
Kreml dále žádá zákaz vstupu Ukrajiny do NATO, oficiální status ruštiny v některých oblastech Ukrajiny nebo v celé zemi, stejně jako právo ruské pravoslavné církve svobodně působit, shrnuje Reuters.
Tlak na Kyjev mezitím sílí. „Prezident Ukrajiny Zelenskyj může válku s Ruskem ukončit téměř okamžitě, pokud chce, nebo může pokračovat v boji. Vzpomeňte si, jak to začalo. Nedostaneme zpět Krym, který dal Obama (před dvanácti lety, bez jediného výstřelu!), a UKRAJINA NEVSTUPUJE DO NATO. Některé věci se nikdy nemění!!!“ vzkázal Trump před klíčovou pondělní schůzkou se Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě.
