Rusové po dekádě dobyli Marjinku. Obsazení „města duchů“ jim ale rychlý postup nezajistí, soudí experti

Ruské armádě se podařilo obsadit většinu Marjinky na východě Ukrajiny. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ale dobytí obce neznamená pro Moskvu zásadní zlom. Experti upozornili, že Rusové nejsou v posledních měsících schopni provést rychlý mechanizovaný úder, což se ukázalo nedávno u Avdijivky, kde přišli o velké počty tanků a obrněných vozidel. Kyjev v pondělí zprávy o ztrátě Marjinky popřel, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část města, píše server Ukrajinska pravda.

Marjinka, která je zcela zničená v důsledku ruské vojenské agrese trvající na tomto místě už deset let, leží zhruba 27 kilometrů jihozápadně od Doněcka. Agentury ji popisují jako město duchů. Obec, kde kdysi žilo až deset tisíc lidí, už dříve opustili všichni její obyvatelé.

„Ukrajinci se ještě brání na jihozápadě, kde mají ještě své pozice, ale předpokládá se, že je opustí,“ uvedl pro ČT generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Připomněl, že ukrajinský generál Valerij Zalužnyj už dříve řekl, že Ukrajinci nebudou tento úsek fronty držet za každou cenu. „Je to relativně bezvýznamná obec. Rusové budou tvrdit, jaký je to úspěch, ale je to jen taktický cíl,“ míní Macko. Ukrajinci mají podle něj silné obranné pozice v okolí města.

Podobně hodnotí vývoj i američtí analytici. „Pravděpodobné ovládnutí Marjinky v Doněcké oblasti Ruskem představuje omezený ruský taktický zisk a není zásadním operačním postupem,“ napsali odborníci z ISW ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině.

Masivní útoky se Rusům nedaří

Podle expertů z ISW ruské dobytí Marjinky následovalo po několika měsících „velmi zanedbatelných marginálních zisků a není výsledkem náhlého rychlého mechanizovaného ruského postupu“. „Ruské síly od jara 2022 neprovedly žádnou útočnou operaci, která by vedla k rychlému a mechanizovanému postupu vpřed, a ruské schopnosti provést mechanizovaný manévr, který by byl pro takový postup nutný, jsou velmi omezené,“ hodnotí odborníci.

Neúspěšné mechanizované útoky ruských sil lze podle nich dobře demonstrovat na případu důležitého ukrajinského klínu v Avdijivce v Doněcké oblasti, kde pokusy vést útočné operace proti ukrajinským silám ovládajícím město vedly v poslední době k těžkým ztrátám obrněných vozidel na ruské straně, která následně musela k pozemním útokům nasadit pěchotu.

Podle Macka je pro Ukrajince mnohem důležitější Vuhledar, který se nachází blízko železniční trati, pomocí níž Rusové zásobují okupační vojska v Záporožské a Chersonské oblasti. Také Vuhledar se Rusové opakovaně snažili dobýt za cenu velkých ztrát ve svých řadách.

Moskva své úspěchy zveličuje

Ruský vládce Vladimir Putin v pondělí prohlásil, že ruské síly budou mít díky získání Marjinky možnost vytlačit Ukrajince dál od Ruskem okupovaného Doněcku a vytvořit širší operační prostor pro ruské síly, připomínají analytici ISW.

Ruští prováleční blogeři po ruském oznámení o dobytí města psali, že získání Marjinky je taktickým vítězstvím, které ruským silám umožní v nadcházejících týdnech a měsících provádět útočné operace na obce ve vzdálenosti až 15 kilometrů západně od Marjinky a ohrozit blízké ukrajinské armádní pozemní komunikační linky.

Podle expertů ale nejsou ruské vyhlídky tak růžové. „Rychlá manévrová válka vyžaduje bojově efektivní mechanizované jednotky a ruské jednotky, které se podílely na úsilí o dobytí Marjinky, byly z velké části tvořeny špatně vycvičenými a méně efektivními jednotkami (nelegálně ustavené) Doněcké lidové republiky),“ popisuje situaci ISW.

Kvalitní ukrajinská obrana

Malá a zcela zničená osada navíc nenabízí ruským silám bezpečnou operační oporu, ze které by mohly zahájit další útočné operace, soudí experti. „Marjinka se nachází necelý kilometr od předinvazní frontové linie a ukrajinské síly již před delší dobou opevnily mnoho okolních osad, které se ruské síly snažily dobýt,“ dodali analytici.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Danilov navíc tvrdí, že Rusové ještě neovládli Marjinku zcela. Také analytici z ISW poznamenali, že vizuální důkaz toho, že by Rusové drželi celou obec, zatím chybí, i když pád většiny nebo celé obce považují za pravděpodobný.

Nahrávám video

Zdecimované město

Ruskem koordinované síly se o dobytí Marjinky snažily od roku 2014 a na obec útočila ruská armáda denně také od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, podotkl ISW. Ukrajinská armáda postupně proměnila Marjinku v pevnost, uvedla agentura AFP.

„Situace je tam kvůli terénu horší než u Bachmutu. Proto ještě jednou zdůrazňuji, že na území Marjinky ve skutečnosti nejsou prakticky žádné stavby, které by stály. Malá část obce je stále pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, ale Rusové touží obec dobýt, i když ji vlastně úplně zničili. Není tam prakticky jediná dochovaná stavba,“ zdůraznil Danilov v rozhovoru pro Hlas Ameriky.

Dobytí Marjinky by pro Moskvu znamenalo první větší úspěch na bojišti od květnového ovládnutí města Bachmut na východě země, poznamenala agentura Reuters.

Nepodařená protiofenziva

Ukrajina čelí ruské agresi už téměř deset let a plnohodnotné ruské invazi od loňského února. Letos v červnu zahájila protiofenzivu s cílem dobýt zpět Ruskem obsazená území na jihu a východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně na počátku prosince připustil, že nepřinesla kýžené výsledky. Rusové tak nyní přebrali taktickou iniciativu a snaží se stabilizovat své pozice a vytvořit pro sebe výhodnější podmínky, než zamrzne půda, uvedl Macko.

Kyjev v současné době intenzivně debatuje o možnostech další vlny mobilizace. Ukrajinská armáda požaduje po vládě povolat do zbraně až půl milionu lidí, aby mohla lépe čelit početní převaze nepřítele, zajistit víc rezerv a mít dostatek sil k častějšímu střídání jednotek na frontových liniích. Ministerstvo obrany by tentokrát chtělo zapojit i Ukrajince žijící v zahraničí a povolávací rozkazy doručovat e-mailem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...