Ruským knihkupcům hrozí sankce, když nepřiznají „zahraniční agenty“

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ruští knihkupci se obávají nového zákona
Zdroj: ČT24

Rusko od začátku září zpřísnilo zákon o zahraničních agentech. Nově považuje kremelský režim práci každého s tímto označením za „ohrožení pro vzdělávání dětí a mládeže“. Například knihy takto nálepkovaných autorů se sice smí dále prodávat, musí být ovšem výrazně označeny. Pro knihkupce to už začíná být problém.

Latinský výraz Libri prohibiti se v minulosti užíval pro knihy zakázané církví či státními orgány kvůli jejich údajné závadnosti. V současném Rusku lze takto označit obrovské množství svazků od stovek autorů, jejichž jména se dostala na seznam zahraničních agentů. Bojí se, že budou obviněni z porušování zákona.

„Náš obchod si nemůže dovolit najmout externího odborníka na posouzení knih,“ popisuje situaci manažerka knihkupectví v Petrohradu Elena Něšcheretová. „Zdá se, že my sami se musíme stát odborníky na rozdělování titulů na legální a ilegální,“ reaguje na ruskou legislativu.

Chtějí z nás udělat vyvrhele, říká populární autor

Dle novelizovaného ruského zákona totiž knihy autorů ze seznamu zahraničních agentů nemusí z pultů zcela zmizet, musí být ale „zabezpečené“ proti otevření v obchodě – například průhlednou fólií. Musí mít na sobě také štítek s nápisem „Tento materiál byl vytvořen zahraničním agentem nebo se týká činnosti zahraničního agenta“.

„Jsem smutná. Jsem přesvědčena, že zakazování knih v naší historii nikdy nevedlo k ničemu dobrému,“ myslí si čtenářka Anastasia. Prodejci knih nechtějí mít problémy a snaží se zbavit knih, kvůli kterým by mohli být obviněni z porušení zákonů. Ve velkém vyprodávají tituly, u nichž tuší potíže.

Jenže neexistuje jednotný návod, které publikace by mohly být považovány za závadné. Navíc nejde jen o obsah konkrétních knih – knihkupci se bojí prodávat díla autorů, kteří se například vyslovili proti ruské válce na Ukrajině. Mezi ně patří i Dmitrij Gluchovskij, v exilu žijící autor velmi populární sci-fi série Metro.

„Cílem je vyštvat z veřejného prostoru a médií všechny, kteří kritizují válku, samotného (ruského vládce) Vladimira Putina i jakoukoliv politiku vlády. Chtějí z nich udělat vyvrhele,“ soudí podle agentury Reuters spisovatel Gluchovskij.

Zaměstnanci knihkupectví mají v plánu procházet několikrát do měsíce všechny tituly, to vše v atmosféře strachu a nejistoty, co je dovoleno a s čím by už mohly být problémy. Pracovníci mají odhadovat, které knihy bude nejlepší ihned označit, aby náhodou neporušili novou legislativu.

„Zatím nikdo nedostal pokutu za prodej knih zahraničních agentů,“ popsala manažerka petrohradského knihkupectví Něšcheretová. „Všichni ale čekáme, že k tomu dojde. Samozřejmě, nikdo nechce být v této záležitosti první,“ poznamenala.

Ruská unie vydavatelů knihkupectví dopředu upozornila, že mohou očekávat neohlášené kontroly zaměřené právě na díla se závadným obsahem či režimu nepohodlným autorem.

Raději neprodávat

„O cenzuře v Rusku bychom mohli mluvit už delší dobu, to nesouvisí jenom s 1. zářím,“ popsala situaci redaktorka Deníku N Petra Procházková. Prvky cenzury se dle ní dají v zemi pozorovat už zhruba od roku 2008. „Poprvé se veřejně začalo mluvit o tom, že existují třeba seznamy lidí v ruských televizích, kteří nesmějí vystupovat. A ty seznamy byly diktovány z Kremlu,“ připomněla.

Po roce 2022 a otevřeném útoku Ruska na Ukrajinu se dle Procházkové jen zpřísnily principy, které už byly zavedené. Upozornila také na tvrzení knihkupců, pro něž je složité se „v právním chaosu“ orientovat, proto raději nebudou knihy autorů ze seznamu „zahraničních agentů“ prodávat.

Zahraniční či ruské exilové autory Rusové teoreticky číst mohou, podotkla Procházková. Pro Rusko je však dle ní důležitější cenzura na internetu. „Ne, že by zakázali třeba YouTube nebo WhatsApp přímo hned, ale různě zpomalují, znesnadňují přístup lidí k platformám,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...