Ruský soud poslal opozičního politika Kara-Murzu na 25 let do vězení

Nahrávám video

Ruský soud poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu. Soud tvrdí, že se dopustil mimo jiné vlastizrady. Podle agentury Reuters je tento verdikt nejtvrdším trestem svého druhu od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Kara-Murza dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Právníci odsouzeného se hodlají proti verdiktu odvolat. Odsouzení zkritizovaly Velká Británie, Spojené státy, EU, Francie i Česko.

Jednačtyřicetiletý otec tří dětí a opoziční politik léta vystupoval proti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé Rusy za porušování lidských práv.

Kritizoval rovněž ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, ve vazbě je od loňského dubna. Prokuratura pro něj žádala 25 let vězení. Kromě vlastizrady ho ruské úřady obvinily také ze spolupráce s „nežádoucími“ organizacemi a z „šíření lží“ o ruské armádě, což Rusko za trestný čin považuje od loňského roku, kdy na konci února zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu.

Kromě toho ruské úřady obvinily Kara-Murzu ze spolupráce s takzvaně „nežádoucími“ organizacemi. Obvinění z vlastizrady mu prokurátoři podle webu The Moscow Times sdělili v říjnu, tedy v době, kdy už byl ve vazbě, kvůli protiválečným výrokům proneseným na veřejných akcích v zahraničí. Prokuratura pro něj žádala 25 let vězení. Soud tvrdí, že je vinen ve všech bodech.

Navalnyj: „Naprosto fašistický“ rozsudek

Po vynesení rozsudku Kara-Murza prohlásil, že „Rusko bude svobodné“. Minulý týden ve své závěrečné řeči přirovnal svůj případ k stalinským vykonstruovaným procesům a odmítl požádat soud o zproštění viny s tím, že si stojí za vším, co řekl. „Zločinci mají litovat toho, co udělali. Já jsem naopak ve vězení za své politické názory. Vím také, že přijde den, kdy se temnota nad naší zemí rozptýlí,“ prohlásil opozičník, který odmítá, že by se něčím provinil.

Další ruský opoziční politik, již uvězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj, podle serveru Meduza označil rozsudek nad kolegou za „nezákonný, nestoudný a prostě naprosto fašistický“. Dlouhý trest vězení je „pomsta za to, že (Kara-Murza) nezemřel, ale přežil dva pokusy o otravu, které spáchali – a to je už prokázáno – spolupracovníci (ruské tajné služby) FSB“, uvedl Navalnyj, který sám v roce 2020 přežil pokus o otravu bojovou látkou novičok.

  • Ruský novinář Vladimir Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Vladimira Putina Michail Chodorkovskij.
  • V letech 2015 a 2017 jej hospitalizovali s příznaky otravy. Lékaři diagnostikovali selhávání ledvin, napojili jej na umělou ledvinu a uvedli do umělého spánku.
  • Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat, ruský server The Insider a časopis Der Spiegel při svých vyšetřováních dospěly loni k závěru, že za dvěma pokusy o otravu Kara-Murzy stejně jako v případě otravy známého kritika Kremlu Alexeje Navalného stála ruská tajná služba FSB.
  • V říjnu 2022 byl obviněn z vlastizrady. Vyšetřovatelé ho obvinili z poskytování pomoci organizacím z členských států NATO, čímž podle nich roky jednal proti bezpečnosti Ruska. V srpnu Kara-Murzu obvinili také v souvislosti s činností nežádoucí organizace za to, že se v roce 2021 v Moskvě podílel na uspořádání konference na podporu politických vězňů v zemi, kterou sponzorovala Nadace svobodné Rusko.
  • V letech 1999 až 2001 byl členem liberální strany Demokratická volba Ruska a poté byl do roku 2008 členem Svazu pravicových sil.
  • Zdroj: ČTK

Politik tvrdí, že přežil dva pokusy o atentát

Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova.

Dlouholetý Putinův odpůrce tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát. Trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které podle jeho právníků způsobily pokusy o otravu v letech 2015 a 2017, přičemž během věznění se jeho zdravotní stav zhoršil, píše The Moscow Times.

V loňském roce Kara-Murza dostal mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Reakce: „Odpudivý politický proces“ a „represivní kampaň“

Jedním z prvních zahraničních politiků, kteří na pondělní verdikt nad ruským opozičním představitelem reagovali, byl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který na Twitteru proces s Kara-Murzou označil za „další z odpudivých politických procesů v Rusku“.

„Dostal 25 let jen kvůli pravdě o ruské válce proti Ukrajině a o neutěšených poměrech v Rusku,“ uvedl šéf české diplomacie, jenž zároveň vyjádřil politikovi podporu.

„Vladimir Kara-Murza je další politická oběť ruského režimu. Otec tří dětí a opoziční politik léta hájil lidská práva a základní svobody. Ruský soud ho poslal na 25 let do vězení. Odsuzuji tento trest a vážím si odvahy Kara-Murzy ztratit pro pravdu svou vlastní svobodu,“ napsal na Twitteru český prezident Petr Pavel.

Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance, aby odsoudilo „politicky motivovaný“ verdikt nad kritikem Kremlu, který má kromě ruského také britské občanství. „Nadále naléháme na Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, včetně nároku Vladimira Kara-Murzy na řádnou zdravotní péči,“ uvedl šéf britské diplomacie James Cleverly. Rozsudek odsoudil také Berlín.

Odsouzení Kara-Murzy zkritizovaly rovněž Paříž i Washington. Francie je „zděšena“ odsouzením představitele ruské opozice Vladimira Kara-Murzy k 25 letům vězení, uvedla mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Anne-Claire Legendreová. Jak dodala, jde o nový příklad „represivní kampaně, kterou vedou ruské úřady proti hlasům kritickým k ruskému vedení a jeho agresivní válce proti Ukrajině.“ Podobně se vyjádřila i americká diplomacie.

Evropská unie označila odsouzení opozičního politika za „nehorázné“ a „politicky motivované“. „Vyzýváme Rusko, aby okamžitě a bezpodmínečně propustilo všechny, které vězní z politických důvodů,“ uvedl ve svém prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Moskvě kritika vadí, mluví o „vměšování“

Kreml verdikt odmítl komentovat. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila zahraniční reakce a rozsudek za „vměšování do vnitřních věcí“ Ruska a pohrozila vyhošťováním západních diplomatů zapletených do „rozvracení Ruska“. Vynesení rozsudku nad Kara-Murzou si vyslechlo čtyřicet diplomatů z 24 zemí, včetně Česka; ruská státní agentura TASS ve svém výčtu nezmínila ani Slovensko, ani Maďarsko.

Agentura AP označila proces s tímto opozičním představitelem za dosud poslední v řadě kroků, které ruské úřady udělaly při svém potlačování opozice. V Rusku je potlačován disent, ale přísnost trestu pro Kara-Murzu představuje nový rekord, píše The Moscow Times, podle něhož se Kreml snaží umlčet jakoukoli kritiku invaze na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...