Ruský plebiscit o ústavě skončil. Opozice shromažďuje informace o podvodech

Nahrávám video

Ústřední volební komise oznámila, že po sečtení výsledků z téměř 80 procent volebních okrsků podpořilo v plebiscitu změny v ruské ústavě přes 77 procent voličů. Někteří voliči poukazují na podvody, například fakt, že přišli hlasovat a komise přitom měla zapsáno, že již hlasovali. Změny ústavy umožňují Vladimiru Putinovi další dvě kandidatury na prezidenta, mění pravomoci institucí a zakotvují některé hodnotové prvky. Na některých místech se odehrály demonstrace.

Novinář Ondřej Soukup, který se v Hospodářských novinách věnuje Rusku, k výsledkům v Událostech, komentářích před jedenáctou večer poznamenal: „Už v březnu letošního roku unikly zprávy, že Kreml v zásadě dal pokyn gubernátorům, že volební účast má být 65 procent a 70 až 75 procent má hlasovat pro. Kupodivu zatím ta čísla naprosto odpovídají.“

Dodal, že se projevil silný administrativní nátlak. Někteří státní zaměstnanci si stěžovali, že je vedení nutilo, aby se registrovali pro internetové hlasování. To potvrzuje i materiál opozičního listu Novaja Gazeta.

Podle organizace OVD-Info, která sleduje osudy vězňů považovaných za politické, nutili vězeňští dozorci v Simferopolu hlasovat krymské Tatary obviněné z islamistického terorismu. 

Nahrávám video

Bez kampaně

Organizace Golos například natočila manžele na okrsku 1086, kteří přišli hlasovat a zjistili, že muž už podle údajů komise v tomto okrsku hlasoval, stejně jako jejich dcera, která přitom žije v jiné části Ruska. Muži nabídli jiný seznam voličů, že se může podepsat tam. Předseda komise Sergej Tarbin to označil za chybu.

Web Otkrytye media přináší svědectví člena volební komise z předměstí Moskvy, kterého neznámí muži násilím posadili do auta a odvezli pryč. Vzali mu prý také telefon. Nemohl se tak účastnit voleb.

Mnohé pozorovatele také udivuje, že volební komise zveřejňují výsledky před koncem hlasování. Předsedkyně ústřední komise Ella Pamfilovová to podle webu Meduza komentovala slovy: „Život se rozhodl po svém.“ Kritici také poukazují na to, že před hlasováním se nekonala žádná kampaň pro ani proti a o tématu se nediskutovalo v televizi. 

Opoziční platforma nazvaná NE prováděla u volebních místností vlastní průzkum. V Moskvě oslovila 7635 lidí, odpovědělo jí 5154. Pro z nich hlasovalo 44,91 procenta. V Petrohradě odpovědělo 2731 voličů, z nichž pro hlasovalo 36,69 procenta.

Polský zpravodaj TVP v Rusku Tomasz Dawid Jedruchów v pořadu 90' připomněl tradici volebních podvodů v zemi: „Pozorujeme volby a hlasování v Rusku už několik let a vidíme, že se vždy opakují stejná schémata. Někteří lidé jsou třeba dováženi ve skupinách do volebních místností – senioři, zaměstnanci státní samosprávy, vojáci. Spousta lidí, a to se teď také objevovalo, přijde do volební místnosti a tam se dozví, že jejich protokol už někdo podepsal a odevzdal. Pak se ukazuje, že někteří byli schopni volit i dvakrát. To není nic nového.“

Také novinářka Deníku N Petra Procházková specializující se dlouhodobě na Rusko považuje výsledky za velmi málo věrohodné. „Vůbec neexistuje žádná kontrola toho, jak lidé hlasují, kolikrát hlasují, hlasování se konalo v garážích, na dětských hřištích. Mnohé urny nebyly zapečetěné. Někteří lidé mohli hlasovat jak elektronicky, tak osobně. Není to jeden zdroj, který nám o pochybnostech dává znát. Zdrojů je z mnoha částí Ruska velmi mnoho,“ řekla v 90'.

Nahrávám video

Změny

Úprav v ústavě je celkem 206. Nejobjemnější balík se týká přesunutí některých pravomocí mezi institucemi. Posiluje především parlament, který získá podíl na tvorbě vlády. Nové pravomoci získávají i představitelé regionů. Naopak oslabují soudy, prezident ve spolupráci se senátory totiž bude nově moci za určitých podmínek odvolat členy ústavního a nejvyššího soudu.

Další změny zakazují vysokým představitelům výkonné, zákonodárné i soudní moci mít cizí občanství nebo povolení k pobytu. Znemožňují také jejich vlastnictví účtů v zahraničí. Nově ústava také zmiňuje Boha, ochranu dějin nebo zakotvuje manželství jako svazek muže a ženy.

Změny jsou podle Procházkové významné, například pro sexuální menšiny, ale nejen pro ně. „Jsou tam i změny, které se dotknou svobodné diskuse třeba o historických událostech. Diskutovat o tom, jak si vedla Rudá armáda v době druhé světové války, je de facto zakázáno. Je to regrese k režimu, který bude mít oporu v autokratičtější ústavě.“

Nejpřetřásanější změna ústavy přináší „vynulování“ počtu funkčních období hlavy státu s momentem svého přijetí. To umožní Putinovi kandidovat dvakrát znovu. Právnička Jelena Lukjanovová z Vysoké školy ekonomie to komentovala: „Prezident se rozhodl měnit ústavu, ve které je napsáno, že se má měnit prezident.“

Podle bývalého velvyslance v Rusku Petra Koláře nová ústava potvrdí a zformalizuje to, co je dávno známo, a totiž že Rusko je „suverénní demokracie, která má se skutečnou demokracií velmi málo společného“. Podle něj se znovuobnoví carské Rusko a Putin bude moci vládnout tak dlouho, jak bude chtít. Že by nebyl znovu zvolen, si podle něj nikdo nedovede představit.

Změny ústavy byly přijaty parlamentem a regionálními představiteli a schváleny ústavním soudem jako jeden balík. To odporuje ustanovení dosavadní ústavy, že ji lze měnit buď přijetím nové, nebo každé úpravy zvlášť. Podle mnoha odborníků je tak celý proces protiprávní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...