Rusko ovládá část obrovského nerostného bohatství Ukrajiny. Ukradenými zdroji chce financovat válku

Po invazi na Ukrajinu získala Moskva kontrolu nad velkou částí dolů a nerostných surovin napadené země. Kyjev tak přišel o prostředky, kterými by mohl posílit svou obranu. Rusku doposud stačilo tyto zdroje blokovat. S prodlužujícím se konfliktem však i Kreml hledá peníze na financování drahé války. Zdroje z okupovaných území se proto zřejmě pokusí těžit a vyvážet.

Na Ukrajině se nachází jedny z největších světových zásob fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu. Země ale disponuje i nalezišti 117 ze 120 nejpoužívanějších nerostů a kovů. U města Dniprorudne například ruda obsahuje více než 60 procent železa.

Právě z dolů v Záporožské oblasti před ruskou invazí putovalo ročně čtyři a půl milionu tun železné rudy v hodnotě dvou set milionů eur do továren v České republice, Rakousku a na Slovensku. Z další rudy pak závody v Záporoží vyráběly ocel.

Velké nerostné bohatství Ukrajiny bývá často skloňováno jako jeden z hlavních důvodů ruské války. Potenciál zásob pod zemí si uvědomuje také Kyjev, který se jen několik měsíců před zahájením plnohodnotné ruské invaze snažil přitáhnout investice evropských a severoamerických firem – obdržel při tom více než stovku nabídek.

Také Evropská unie s Ukrajinou uzavřela v červenci 2021 strategické partnerství v oblasti zdrojů. Určila při tom třicet surovin potřebných k zelené transformaci ekonomiky – dvě třetiny jich měly pocházet právě z Ukrajiny. V roce 2021 vykázal tamní těžební sektor produkci v hodnotě 11,7 miliardy dolarů (více než 263 miliard korun).

Nad těmito zdroji se ale pokusilo získat kontrolu Rusko. Olivia Lazardová z bruselského think tanku Carnegie Europe řekla pro Deutsche Welle (DW), že použití síly k získání kontroly nad strategickými zdroji je opakujícím se tématem ruské zahraniční politiky.

„Již roky můžeme pozorovat snahu Kremlu v Africe – prostřednictvím wagnerovců – získat přístup k řadě přírodních zdrojů, jako je zlato a diamanty, ale také k řadě různých přechodných materiálů, jako je lithium, vzácné zeminy a kobalt,“ podotkla pro DW Lazardová.

Deklarovaný cíl Kremlu v dobytí východu a jihu Ukrajiny tak byl podle serveru Foreign Policy jen těžko náhodný. V těchto oblastech, včetně ukrajinské části Černého a Azovského moře, se nachází zhruba polovina ukrajinské ropy, přes 70 procent zemního plynu a téměř veškeré zásoby uhlí. Ve východní části země leží také většina důležitých nerostných surovin.

Okupace dolů

Značná část východní Ukrajiny je od února 2022 pod kontrolou ruských sil. Podle společnosti SevDev, která od začátku plnohodnotné invaze mapuje ukrajinské zdroje, se na okupovaných územích nachází 63 procent uhelných dolů. Rusko též kontroluje 27 procent ložisek železné rudy, polovinu ložisek manganové rudy, dvacet procent nalezišť drahých kovů a veškeré zásoby stroncia.

Podle odhadů společnosti dosahuje hodnota nerostného bohatství na okupovaných územích přibližně dvanácti miliard dolarů (270 miliard korun).

Podle serveru The Kyiv Independent Rusko využívalo zábor surovin doposud zejména pasivně – získáním kontroly nad doly a nalezišti připravila Moskva Kyjev o značné příjmy, které by země mohla investovat do obrany.

„Odepřít Ukrajině příjmy z těžby a ropy je jistě ruskou prioritou. Efektivně to snižuje (kyjevskou) vojenskou bojeschopnost,“ řekl spoluzakladatel společnosti SevDev Robert Muggah. „I kdyby Rusko nedělalo nic a sedělo na ukrajinských nerostných zdrojích a infrastruktuře, má prospěch z kontroly dodávek a rostoucích cen,“ doplnil.

Kyjev navíc nepřišel jen o zdroj finančních prostředků. Suroviny, které by jinak získal na svém území, musí nyní draze dovážet.

Změna strategie

The Kyiv Independent se však domnívá, že rozpočet Ruska na následující rok naznačuje obrat. Moskva v něm ukázala odhodlání pokračovat ve válečném konfliktu, když výdaje na obranu zvýšila z 3,9 procenta HDP na šest procent – a poprvé v novodobé historii Ruska tak vojenský rozpočet převýšil sociální výdaje.

„Válka je drahá – a zvýšené vojenské výdaje uvedené v rozpočtu na rok 2024 nutí Moskvu hledat další příjmy, tentokrát s využitím ukrajinských zdrojů,“ uvedl server.

Rusko je kvůli evropským sankcím více než kdy dříve závislé na příjmech z exportu ropy a zemního plynu. Kremlu se podařilo najít nové odběratele, kterým suroviny pomocí obcházení sankcí dodává.

Podle zjištění agentury Reuters navíc Moskva již na nerostném bohatství ukradením z Ukrajiny vydělává. Jak vyplývá z ruských celních dat, Rusko letos vyvezlo 160 400 tun uhlí z okupovaných oblastí Doněcké a Luhanské oblasti. Cílovou zemí bylo Turecko, člen NATO.

Moskvou dosazený šéf samozvané Doněcké lidové republiky Vitalij Chotšenko v listopadu uvedl, že region již vyváží uhlí do Turecka, odkud putuje dále na trhy na Blízkém východě a v Africe.

Další těžba ukrajinských zdrojů podle serveru The Kyiv Independent nebude pro ruské síly jednoduchá. Obtíže přináší už blízkost frontové linie. Kreml se navíc bude muset vypořádat i s vlastním stavem dolů, které po odstávce a následném chátrání potřebují investice, aby byly schopné provozu.

A podle zkušeností po roce 2014, kdy Moskva nezákonně anektovala Krymský poloostrov a odkdy okupuje některá východní území země, bude problém i samotná výkonnost dolů. V roce 2017 byla průmyslová výroba na okupovaných územích Doněcké oblasti třikrát nižší než v oblastech kontrolovaných vládou – přestože před válkou byla téměř stejná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 20 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...