Rusko kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dál sužuje palivová krize

Nahrávám video

Ruská vláda vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by země mohla začít dovážet benzin. Firmám to ulehčila plošným zrušením cla na import pohonných hmot. Rusko sice zůstává jedním z největších těžařů ropy na světě, vážné výpadky však způsobily neustálé ukrajinské útoky na rafinerie. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.

Jeden z nejvýznamnějších světových vývozců pohonných hmot teď na domácím trhu řeší nedostatky. Ruská vláda už v srpnu zakázala vývoz ropných produktů do zahraničí a v září tento zákaz prodloužila. Natankovat plnou nádrž je ale ve mnoha regionech stále složité.

„Na každé pumpě vám dají nanejvýš třicet litrů,“ podotýká Artur Chisamov ze Sevastopolu na Ruskem ilegálně okupovaném ukrajinském Krymu. Aljona Rozenkovová, taktéž z krymské metropole, pak přiznává, že některé benzinky už jsou zcela na suchu.

Na okupovaném Krymu, kde byla původně situace nejhorší, se situace od začátku října mírně zlepšila. Největší výpadky jsou teď v ruských periferiích a na jihu země. Část automobilových dopravců tam odmítá jezdit v obavách, že nenatankují.

Hlavní příčinou nedostatku jsou ukrajinské útoky. Od srpna poškodily okolo dvaceti rafinerií, mezi nimi i ty největší. Nejvíc z nich se nachází právě na jihozápadě Ruska.

Kromě příjmů za vývoz paliv ale Kreml přichází i o peníze za export surové ropy a plynu. V roce 2022 prodej těchto surovin přinášel do státní kasy přes čtyřicet procent příjmů, v příštím roce Moskva očekává jen přes dvacet procent.

Tlak na Indii a Čínu

Západní sankce nejdříve snížily dovoz na evropský trh. Teď se Evropská unie a Velká Británie zaměřují na další ruská odbytiště: Čínu a Indii. „Stupňujeme tlak na společnosti ze třetích zemí, včetně Indie a Číny, které dále umožňují ruské ropě proniknout na světový trh,“ uvedla britská ministryně financí Rachel Reevesová.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Indie již ustoupila a tamní premiér souhlasil, že se ruské ropy vzdá. Indický vládce Naréndra Módí ho prý ujistil, že již nebude nakupovat ropu z Ruska. „Takové přerušení je významné. Teď musíme přimět Čínu, aby udělala totéž,“ prohlásil Trump.

Podle agentury Reuters už se některé indické rafinerie připravují na odklon od ruské ropy. Kreml naopak věří, že jeho asijští spojenci levnou surovinu neodmítnou. „My se zaměřujeme na oficiální prohlášení indického ministerstva zahraničí a Dillí. Podobná prohlášení máme i z Pekingu,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva kvůli válce dál zvedá daně

I pokud příjmy z ropy a plynu zůstanou, Moskva příští rok počítá s rekordními vojenskými výdaji. Zaplatí je však běžní občané, kterým od ledna vzroste DPH a odvody se prudce zvýší i drobným podnikatelům. A to v situaci, kdy i vláda přiznává, že pětině firem ve zpracovatelském průmyslu hrozí krach.

To potvrzuje i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček (TOP 09). „Rusko je v obrovské krizi ve zpracovatelském průmyslu, nemusí sice omezovat těžbu surovin, zejména ropy, ale stále více naráží na problém zpracování těchto komodit,“ uvedl. To pak ovlivňuje jejich dostupnost na ruském trhu.

„Pro Putina je čím dál složitější přesvědčit lidi doma, že tato válka je úspěch,“ míní německý ministr obrany Boris Pistorius.

Ruská ekonomika je v krizi, míní odborník

Kreml ale opakuje, že ekonomika i přes rekordně vysoký schodek zůstává stabilní. Kontrolovat ji může skrze největší podniky, které se často spoléhají na pomoc státu. Ani jejich pozice ale není jistá. Plynárenský gigant Gazprom a ropná společnost Rosněfť se mimo jiné kvůli evropským sankcím potýkají s vyššími dluhy než jakákoli jiná firma v zemi.

Havlíček míní, že ruský režim současná krize bolí a ruská ekonomika není v dobrém stavu, což dopadá i na běžné občany. „Jak ukrajinské útoky, tak západní sankce si vybírají svou daň a ruskou ekonomiku zásadně poškozují,“ uvedl.

Rusko navíc podle něj nedokáže kompenzovat masivní výpadky na straně příjmů pramenících zejména z energetického průmyslu od svých obchodních partnerů, jako je například Čína, zatímco na ekonomické stabilitě Ukrajiny se podílí i západní podpora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...