Rusko a USA se dohodly na setkání Trumpa s Putinem, řekl poradce Kremlu

Nahrávám video
Události: Dění kolem rusko-ukrajinské války
Zdroj: ČT24

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina v nadcházejících dnech, oznámil ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS poradce Kremlu Jurij Ušakov. Podle něj už začaly přípravy na summit lídrů. Trump ve čtvrtek uvedl, že se setká s Putinem, i když ten se odmítne sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ve středu jednal v Moskvě se šéfem Kremlu Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Podle Ušakova činitel USA zmínil možnost také trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva tento návrh nekomentovala, prohlásil Ušakov podle agentury RIA Novosti s tím, že „tato možnost nebyla konkrétně projednána“. Kreml se opakovaně snažil zpochybnit legitimitu Zelenského a vylučoval setkání obou politiků, dokud nebudou dohodnuty podmínky mírové dohody, připomněla agentura AFP.

Nyní Putin vzkázal, že není proti jednání se Zelenským, ale pro takové setkání dle jeho slov ještě nejsou podmínky.

„Na návrh americké strany bylo v principu dosaženo dohody o uspořádání bilaterálního setkání na nejvyšší úrovni v nadcházejících dnech, tedy setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa,“ sdělil ve čtvrtek Ušakov. „V současné době společně s americkými kolegy začínáme pracovat na detailech,“ dodal. Dohodnuto je podle něj v zásadě také místo konání summitu, o něm ale podle něj bude Kreml informovat až později. NYP však s odkazem na činitele Bílého domu napsal, že místo setkání ještě není stanoveno.

Nahrávám video
Události, komentáře: Americké angažmá ve světě očima expertů
Zdroj: ČT24

Zelenskyj ve čtvrtek znovu vyzval k osobní schůzce s Putinem. Kyjev v poslední době opakovaně volá po setkání lídrů znepřátelených zemí, protože pouze oni podle Zelenského mohou efektivně jednat o míru. „Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu efektivní na úrovni lídrů,“ napsal ukrajinský prezident na síti X.

Zároveň avizoval na čtvrtek telefonáty se světovými představiteli – zmínil hovor s německým kancléřem Friedrichem Merzem a představiteli Francie či Itálie. Po rozhovoru s Merzem uvedl, že Evropa by se měla účastnit mírového procesu, protože válka je v Evropě a Ukrajina je součástí tohoto kontinentu.

Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. K hovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem Zelenskyj napsal, že šéfa Elysejského paláce informoval o svém středečním rozhovoru s Trumpem a některými evropskými státníky. „Emmanuel mě informoval o svých kontaktech s lídry – těch, které se konaly už dnes (ve čtvrtek) ráno, i těch, které jsou na dnešek v plánu,“ napsal Zelenskyj odpoledne na Telegramu.

Nahrávám video
90‘ ČT24: Americké angažmá ve světě očima expertů
Zdroj: 90' ČT24

„Priority jsou naprosto jasné. Zaprvé – konec zabíjení. A je to Rusko, kdo musí souhlasit s příměřím,“ zdůraznil Zelenskyj. Kyjev už dříve souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní, Kreml nikoliv.

Americký deník The New York Times (NYT) ve středu napsal, že Trump se chce osobně sejít s Putinem a schůzka by se mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání lídrů Ruska a USA se Zelenským. Trump to podle NYT ve středečním telefonátu sdělil lídrům některých evropských zemí. Šéf Bílého domu později podotkl, že je dobrá šance, že se schůzka s Putinem uskuteční velmi brzy.

Nahrávám video
Analytik Jan Šír o možné schůzce Vladimira Putina s Donaldem Trumpem
Zdroj: ČT24

Pokud se Trump s Putinem opravdu sejdou, půjde o první osobní setkání mezi lídry USA a Ruska od roku 2021, kdy se šéfem Kremlu jednal tehdejší americký prezident Joe Biden v Ženevě.

Trump: Schůzka přinesla velký pokrok

Bílý dům ve středu také uvedl, že zájem o schůzku s Trumpem vyjádřilo Rusko. Trump dal mezitím najevo přesvědčeni, že středeční jednání jeho emisara Witkoffa se šéfem Kremlu v Moskvě o možném příměří v ruské válce na Ukrajině přineslo velký pokrok.

Ukrajina se brání ruské plnohodnotné invazi od února 2022. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že je to složité. Prohlásil také, že s Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu a hrozit sankcemi. Šéf Bílého domu také na konci července prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, na deset dní, které uplynou v pátek.

Na zprávy o blížící se schůzce Trumpa s Putinem pozitivně reagovaly ruské akcie. Hlavní index moskevské akciové burzy MOEX, který sleduje vývoj cen čtyřiceti největších veřejně obchodovaných společností v zemi, ve čtvrtek před 12:00 SELČ vykazoval růst o 4,8 procenta. Dostal se tak nad 2898 bodů. Krátce před začátkem plnohodnotné ruské války na Ukrajině byl nad 4000 body, po jejím zahájení spadl pod dva tisíce bodů, než se začal zotavovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...