Ruské volby budou poprvé od roku 1993 bez pozorovatelů OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nevyšle své pozorovatele na zářijové volby do ruského parlamentu. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19, informovala agentura Reuters, podle níž to bude poprvé od roku 1993, co se zástupci OBSE na ruské volby nevypraví.

„Velmi litujeme, že naše pozorování nadcházejících voleb v Rusku nebude možné,“ uvedl Matteo Mecacci, ředitel Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR). Moskva tento úřad společně s Parlamentním shromážděním OBSE k volbám do Státní dumy přizvala, ale později organizacím sdělila, že mohou celkem do země vyslat jen 60 pozorovatelů.

Podle šéfky Parlamentního shromáždění OBSE Margarety Cederfeltové je tento počet pouze zlomkem toho, který organizace plánovaly do nejrozlehlejší země světa vyslat. „A to nám jednoduše neumožňuje vykonávat naši práci efektivně a důkladně,“ konstatovala.

ODIHR na začátku roku určil, že pro volby v Rusku je zapotřebí celkem 500 dlouhodobých a krátkodobých pozorovatelů, uvedla agentura AFP.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zároveň podotkla, že „v současné době se zdá, že žádná omezení vstupu související s pandemií covidu-19 ani pravidla pro činnost a pohyb v zemi nebrání vyslání plné volební pozorovatelské mise“.

Ruská ústřední volební komise oznámení OBSE podle agentury Reuters odmítla komentovat. Poslanec Leonid Sluckij označil krok organizace jako politický a uvedl, že Moskvu mrzí. Senátor Konstantin Kosačev podle agentury TASS sdělil, že úřady velikost pozorovatelských misí omezily s ohledem na opatření proti šíření koronaviru. Zároveň se nechal slyšet, že o legitimitě ruských voleb nemůže rozhodnout přítomnost ani nepřítomnost pozorovatelů OBSE.

Ruské parlamentní volby jsou naplánovány na 17. až 19. září. Opoziční aktivisté, nezávislí novináři a ochránci lidských práv v Rusku čelí v poslední době zvýšenému tlaku úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...