Ruské hrozby vyzněly naprázdno. Ukrajinskými vodami propluly první lodě od konce obilné dohody

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Podle Forbesu je jedna z lodí, jménem Sahin 2, registrovaná v Řecku, druhá Ams1 v Izraeli a třetí Yilmaz Kaptan má turecko-gruzínskou licenci. Chystají se nejspíš naložit v Izmajilu ukrajinské obilí a vyvézt ho do světa, píše web. Všechny lodě měly zapnuté odpovídače, nijak svou cestu netajily.

Nad oblastí hlídkovala nejméně čtyři letadla NATO: americké stroje P-8, Challenger a RQ-4 a letoun včasného varování E-3 spadající pod NATO.

Ruské hrozby

Rusko po odstoupení od dohody v půli července sdělilo Mezinárodní námořní organizaci (IMO), že krok znamená „zrušení záruk bezpečnosti plavby vydaných ruskou stranou“. Rusko podle výňatku z dopisu adresovaného IMO dále uvedlo, že přistoupí k „nezbytným proaktivním akcím“ a opatřením k „neutralizaci hrozeb“, které podle něj představuje Kyjev se svými „pokusy o útoky na ruské objekty“.

Ukrajina, západní země i OSN tehdy reagovaly odsouzením tohoto kroku Ruska. Kyjev sdělil, že dopravní společnosti jsou připraveny plout i přes ruské hrozby.

Obilná dohoda

Dohoda poskytovala záruky pro nákladní lodě mířící do ukrajinských přístavů a plavidla odtamtud vyplouvající. Další dohoda usnadnila vývoz potravin a hnojiv z Ruska, které v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu čelí západním sankcím. Agentura AP upozornila, že Rusko i přesto vyváží rekordní množství pšenice.

Ukrajinské obilí a další zemědělské produkty tvoří významnou část importu některých velmi lidnatých a na potraviny chudých zemí v Africe a v Asii. Zastavení jejich vývozu ohrožuje desítky milionů lidí.

Krogman: Konec dohody je dobrá zpráva, končí ruské zdržování a vydírání

Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman v Interview ČT24 ze 17. července zastavení obilné dohody uvítal. „Je to naděje pro Ukrajinu a v zásadě pro celý svět, protože Rusko tu dohodu zneužívalo k vydírání světa, vydírání Ukrajiny,“ uvedl v pořadu s tím, že skončí nepřijatelná situace, kdy Rusko může diktovat Ukrajině, co může a nemůže a v jakém objemu vyvážet. „Rusko vyváží bez omezení a že si na něco stěžuje, to jsou výmysly,“ uvedl.

Obilná dohoda podle Krogmana nefungovala. „Šedesáti až devadesátidenní fronty lodí v Bosporu jsou toho nejlepším důkazem. To ohromně prodražovalo dopravu ukrajinského obilí,“ dodal. Konec dohody bude podle něj mít pozitivní dopady, protože ukrajinská produkce bude levnější, když nebude muset nést tak vysoké transportní náklady kvůli čekání na ruské kontroly.

Zmínil, že ukrajinská vláda také už vyčlenila zhruba 500 milionů dolarů do fondu na pokrytí rizik dopravců, kteří budou dále vyvážet obilí i bez této dohody, přičemž zájem společností o tento transport je a Turecko deklarovalo, že zajistí ochranu. „Musíme si uvědomit, že většina lodí, které vyváží obilí z ukrajinských přístavů, jsou turecké nebo čínské, a nedokážu si představit, že by si Rusko trouflo potápět tyto lodě.“

Nahrávám video
Interview ČT24: Petr Krogman (17. 7. 2023)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 41 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...