Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.

Severomořská ropa Brent na konci dne vykazovala růst o 3,3 procenta blízko 112,20 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) pak měla k dobru 2,3 procenta a nacházela se nad 98,30 USD za barel.

V kuvajtských rafineriích Míná al-Ahmadí v pátek ráno znovu vypukl požár po útoku drony. Národní ropná společnost už ve čtvrtek oznámila, že po podobném útoku vznikl požár v jedné z provozních jednotek rafinerie Míná al-Ahmadí. Později uvedla, že bezpilotní letoun způsobil menší požár i v její druhé velké rafinerii Míná Abdalláh.

„Ceny (komodit) mohou (dál) letět nahoru, protože to, co sledujeme, je disrupce (narušení) v regionu klíčovém jak pro produkci ropy, tak zkapalněného zemního plynu (LNG). Když se podíváme na křivku cen komodit za poslední týden, tak je to taková horská dráha. (…) Írán si je vědom toho, že velice jednoduše a lacino je schopen způsobit světovým trhům či Spojeným státům velkou bolest tím, že zaútočí na energetickou infrastrukturu zálivových států,“ vysvětlil na ČT24 Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Nahrávám video

Židovský stát oznámil, že již nebude útočit na energetickou infrastrukturu poté, co úder na íránské plynové pole vyvolal odvetné akce po celém Blízkém východě a setkal se s kritikou od amerického prezidenta Donalda Trumpa, připomněl Bloomberg.

„Izrael jednal sám“

„Izrael jednal sám,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér Benjamin Netanjahu, ačkoli představitelé země dříve prohlásili, že o náletu informovali Spojené státy.

Netanjahu rovněž sdělil, že izraelské síly podpoří snahu USA o znovuotevření Hormuzského průlivu a že válka skončí dříve, než si lidé myslí. Jeho výroky pomohly uklidnit trhy poté, co již tak vysoké ceny energií opět prudce vzrostly. Cena ropy Brent se ve čtvrtek vyšplhala až ke 120 dolarům (přes 2550 korun) za barel.

Ekonomka Jana Matesová míní, že pokud vojenské operace na Blízkém východě skončí do Velikonoc a zároveň se podaří zprůjezdnit Hormuzský průliv, kudy se běžně transportují plyn i ropa, lze čekat „poměrně rychlé uklidnění“. Zároveň ale upozornila, že zkušenosti z minulosti ukazují, že návrat cen ropy „na rozumné úrovně“ trvá přibližně tři měsíce.

Nahrávám video

Ustálení ceny plynu

Uklidnění trhu po příslibu Izraele dále neútočit na energetické cíle potvrdila i konzultantka v energetice Lenka Kovačovská. Připomněla ale zásadní dopad íránského útoku na katarskou energetickou infrastrukturu, který má znamenat minimálně pětiletý výpadek sedmnácti procent katarské produkce plynu. Za nepříznivý faktor označila dobu, v níž se útoky odehrály, jelikož kolidují se stáčecí sezonou, kdy státy doplňují své zásoby plynu.

Nahrávám video

Kolem pátečních 11:00 SEČ si cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku připisovala dvě desetiny procenta a obchodovala se za 61,95 eura za MWh. Dopoledne přitom klesla až pod 59 eur za MWh. Nakonec týden uzavřela na hodnotě 59,20 eura, což znamená mezidenní pokles o 4,30 procenta.

V Evropě útoky vyvolaly obavy politiků, protože země se připravují na možné dlouhodobé zdražování energií. Obchodníci po celém kontinentu očekávají nestabilní léto, kdy se země budou snažit doplnit rozsáhlé zásobníky před nadcházející zimou. Ačkoli většina plynu, který obvykle prochází Hormuzským průlivem, směřuje do Asie, uzavření této vodní trasy by mohlo ovlivnit i Evropu, protože obě oblasti budou soupeřit o omezené množství globálního LNG na trhu.

Jeruzalém a Washington poslední únorový den zahájily útok na Írán, ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...